Vladimir Putin a Viktor Zolotov FOTO: commons.wikimedia.org/CC 3.0/Kremlin.ru
FOTO: commons.wikimedia.org/CC 3.0/Kremlin.ru
Kremelský vůdce Vladimir Putin podepsal dekret, který zásadně mění postavení Národní gardy – Rosgvardije. Podle bezpečnostního analytika a zvláštního zpravodaje listu Kyiv Post Jasona J. Smarta tím vzniká paralelní vojenská struktura přímo podřízená Kremlu.
„Vladimir Putin právě podepsal dekret, který zřizuje generální štáb uvnitř Rosgvardije. Tím se z domácí pořádkové síly stává plně nezávislá druhá armáda. Má vlastní řídící centrum, vlastního ředitele rozvědky i vlastní těžkou techniku,“ uvedl Smart. Podle něj jde o zásadní posun: jednotky, které dosud sloužily především k potlačování nepokojů, získávají schopnost samostatného vojenského plánování.
Analytik tvrdí, že důvodem je vývoj války na Ukrajině. „Válka se nyní přenesla do ruského vnitrozemí,“ říká. Ukrajinské dronové útoky podle něj systematicky zasahují týlovou infrastrukturu, včetně rafinerií a muničních skladů stovky kilometrů od fronty. „Když stát nedokáže ochránit vlastní palivo, obyčejní Rusové nevidí vítězství, ale slabost,“ konstatuje.
Nové velení Rosgvardije je podle Smarta „zbraní namířenou dovnitř“. Vzniká paralelní armáda, která „se zodpovídá Kremlu, nikoli běžným generálům“. Podle něj si Putin buduje sílu, které může osobně důvěřovat, protože „už si nemůže být jistý, že armáda udrží linii“.
Tento krok však může mít i vedlejší dopady. „Elitní jednotky, které měly zastrašovat veřejnost, jsou nyní stahovány z ulic, aby chránily sklady paliva a dopravní tepny. Systém si začíná lhát, protože pravda je nebezpečná a loajalita se stává jediným způsobem přežití,“ míní analytik. Podle něj jde o klasickou „past diktátora“: čím více režim utahuje kontrolu, tím více ztrácí přehled o realitě.
Smart připomíná i dřívější otřesy, například vzpouru wagnerovských žoldnéřů vedených Jevgenijem Prigožinem. „Když postupovali na Moskvu, nikdo je nezastavil – ani armáda, ani policie,“ říká. Právě zkušenost s tímto incidentem podle něj posílila Putinovu nedůvěru vůči tradičním silovým složkám.
Rosgvardii vede dlouholetý Putinův spojenec Viktor Zolotov, bývalý Putinův osobní bodyguard. „Nebyl vybrán proto, že je vojenský génius, ale proto, že je osobně loajální. A v Putinově světě není větší měna než loajalita,“ poznamenává Smart.
Zvláštní pozornost vzbudilo i to, že Národní garda získala právo používat tanky. „Tanky se nepoužívají proti demonstrantům. Tanky se používají proti jiným tankům. To znamená, že se připravují na možnost střetu uvnitř Ruska,“ tvrdí analytik. Podle něj jsou tyto jednotky připravovány „ne k boji proti Ukrajincům, ale proti Rusům“.
Smart zároveň upozorňuje na strategické dopady ukrajinských úderů na sklady zajišťující zásobování ruské armády municí. „Když vybuchne takový areál, znamená to méně granátů na frontě – nejen na několik dní, ale na týdny a měsíce. Méně munice znamená slabší obranu,“ vysvětluje. Údery na týl podle něj vytvářejí řetězec efektů: narušené zásobování, zpožděnou logistiku a vyčerpané jednotky bez rotace.
Historické paralely vidí Smart ve druhé světové válce, kdy Josif Stalin posiloval pravomoci NKVD v zázemí fronty. „Druhá linie velení vzniká tehdy, když se vedení obává neloajality,“ podotýká analytik.
Celkově podle něj nejde o projev síly, ale obav. „Když Kreml náhle a nečekaně mění struktury moci, je to známka strachu. Nevíme přesně, čeho se bojí, ale všechny indicie ukazují jedním směrem, že dnes je Kreml slabší než kdy dřív,“ uzavírá Jasen J. Smart.