Vladimir Putin, ilustrační foto FOTO: FORUM 24/AI Grok
FOTO: FORUM 24/AI Grok
Šéf Kremlu Vladimir Putin pronesl projev, kde se pokoušel naznačit, že všechno je v zásadě v pořádku. Ruská média ho pak citovala, ale základní sdělení nedává moc smysl. Zpráva, podle které je deficit konsolidovaného rozpočtu Ruské federace 160 miliard rublů, se objevila v řadě ruských médií. Podle účtu Fake Off na síti X je ale problém v tom, že jde o záměnu regionálního ukazatele za deficit celého Ruska.
Fake Off upozorňuje, že Putin při zasedání Rady pro strategický rozvoj hovořil o výsledcích rozpočtů jednotlivých subjektů Ruské federace, nikoli o celém konsolidovaném rozpočtu. Ten zahrnuje federální rozpočet, rozpočty regionů a mimorozpočtové fondy. „Číslo je skutečné. Rozpočet je jiný,“ shrnuje Fake Off rozdíl.
Putin podle zveřejněného rozboru prohlásil, že za první pololetí vzrostly příjmy i výdaje regionálních rozpočtů o 5,9 procenta a jejich celkový deficit dosáhl 160 miliard rublů. V některých titulcích ruských médií však následně zmizelo upřesnění, že jde o rozpočty regionů, a vznikl dojem, že se jedná o deficit celého Ruska.
To je podstatný rozdíl. Podle údajů ruského ministerstva financí činil deficit samotného federálního rozpočtu za leden až červenec 6,455 bilionu rublů. Číslo 160 miliard rublů je tedy přibližně čtyřicetkrát nižší než schodek federálního rozpočtu – tedy jen jedné části rozpočtového systému. Fake Off připomíná také srovnání s rokem 2025, kdy konsolidovaný deficit podle zveřejněných údajů dosáhl 8,3 bilionu rublů. Na regiony a fondy tehdy připadalo 2,7 bilionu.
Rozpory se objevují i přímo v Putinově hodnocení ekonomiky. Podle Fake Off ruský prezident během jediného projevu vyslovil několik tvrzení, která spolu příliš dobře neladí.
Nejprve tvrdil, že útoky na Rusko „nemají, neměly a nemohou mít žádné kritické důsledky“. Současně ale podle rozboru připustil, že vnější tlak a teroristické útoky ovlivňují tempo hospodářského růstu. A zároveň uvedl, že logistické a skladové kapacity vyžadují obnovu za účasti státu.
„Pokud následky nemohou nastat, pak nemají vliv na tempo růstu a státní program obnovy není potřeba,“ konstatuje Fake Off. Podle autora rozboru tak tři Putinova tvrzení nemohou být současně pravdivá.
Podobný rozpor je podle Fake Off vidět také v případě regionálních financí. Putin označil deficit za „téměř stejný jako před rokem“, zároveň ale přichází rozhodnutí odložit splácení rozpočtových úvěrů a poskytnout regionům další prostředky. To podle autora spíše připomíná restrukturalizaci dluhu než obraz bezproblémové stability.
Otazníky vyvolává také Putinovo tvrzení o růstu ruské ekonomiky přibližně o jedno procento. Ruský vůdce podle rozboru uvedl, že v prvním pololetí ekonomika vzrostla o 0,6 procenta a ve druhém čtvrtletí o 1,3 procenta. Fake Off upozorňuje, že právě z těchto údajů vzniká tvrzení o přibližně jednoprocentním růstu.
Současně ale připomíná, že ruský HDP v lednu podle uvedených údajů klesl o 1,8 procenta a v únoru o 1,1 procenta. Ruské ministerstvo hospodářského rozvoje navíc v květnu snížilo svou prognózu růstu pro rok 2026 z 1,3 na 0,4 procenta.
Problém má podle Fake Off pokračovat i u Putinova návrhu řešit nedostatek pracovní síly robotizací a umělou inteligencí. Nedostatek zaměstnanců souvisí mimo jiné s mobilizací, válečnými ztrátami a odchodem odborníků. Právě zavádění pokročilých technologií ale vyžaduje výpočetní techniku, zařízení a kvalifikované odborníky, jejichž dostupnost omezuje mimo jiné sankční režim.
Výsledkem je podle Fake Off obraz ekonomiky, v němž se jednotlivá čísla vybírají podle toho, jak výhodně vypadají. „Z rozpočtů – regionální. Z roku – nejlepší čtvrtletí. Z důsledků – ty, které jsou označeny jako škoda, nikoli jako kritické změny,“ uvádí rozbor.
Samotný údaj o 160 miliardách rublů tedy není smyšlený. Zavádějící je jeho vydávání za deficit konsolidovaného rozpočtu celé Ruské federace.