„Bombardovali Kyjev, a bylo nám řečeno, že začala válka.“ Nejsou to čerstvé vzpomínky jednoho z ukrajinských uprchlíků na začátek ruského vpádu na Ukrajinu 24. února 2022, ale řádek ze sovětské písně o prvním dni jiné války, která začala
22. června 1941. Tehdy vojska nacistického Německa přepadla Sovětský svaz, svého dosavadního spojence.
Putinova armáda zaútočila na spící Ukrajinu kolem čtvrté hodiny ranní, ve stejnou dobu jako kdysi německé letectvo, které shodilo na sovětská města včetně těch ukrajinských první bomby nové války. Trvala téměř čtyři roky a odnesla podle oficiálních údajů životy
27 milionů sovětských občanů (někteří historici tvrdí, že mnohem víc, přes 40 milionů). V někdejším SSSR, dnešním Rusku a Lukašenkově Bělorusi je stále známa jako „Velká vlastenecká válka“. Je středobodem současné ruské historické mytologie.
Ruská posedlost aneb „vítězošílenství“
Vítězství ve válce proti Hitlerovi je v Rusku vykládáno jako natolik zásadní událost a pilíř národního vědomí, že kritici Putinova režimu občas mluví o jistém téměř náboženském kultu. Říkají mu pobědoběsije, což se dá přeložit jako „vítězošílenství“. Posedlost Stalinovým vítězstvím však nebyla pro současného ruského vůdce překážkou k tomu, aby zaútočil na Ukrajinu způsobem nápadně připomínajícím Hitlerovu ofenzivu proti Stalinově říši. Přitom tvrdil, že musí sousední zemi „denacifikovat“, podle Putina totiž vládnou v Kyjevě „nacisté a narkomani“. Ideologické zpracování dějin ruským režimem působí velice eklektickým a téměř schizofrenním dojmem. Nicméně má to vlastní podivnou logiku, jejíž analýza pomůže lépe pochopit příčiny ukrajinské tragédie.
Vladimir Putin se považuje za historika. Nemá odpovídající vzdělání, je vystudovaným právníkem a absolventem Vysoké školy KGB, ale napsal v posledních letech několik rozsáhlých článků, v nichž se především věnuje boji proti „zfalšování dějin druhé světové války“. Za zfalšování považuje dnes převládající evropský názor na události z let 1939 až 1945, podle nějž iniciátory války byly obě diktatury, nacistická a bolševická, které si mezi sebou…
