Čínský prezident Si Ťin-pching a Vladimir Putin FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Ruský vůdce Vladimir Putin přiletěl v půlce května do Pekingu a s sebou si přivedl celý svůj nejbližší okruh, včetně současných a bývalých ministrů obrany Bělousova a Šojgua, ministra zahraničí Lavrova a významných postav ruského podnikání spojených s Kremlem, jako jsou Igor Sečin, Gennadij Timčenko a Oleg Děripaska. Podle komentátorů znalých zákulisních infmací a také z otevřených zdrojů je zjevné, že Putin nedosáhl všech cílů, jakých by chtěl. To se ale nejspíš netýká dodávek technologií použitelných pro vedení války.
„Delegace byla tak rozsáhlá, že se v Rusku stala předmětem humoru – když byli všichni mimo zemi, vtipkovalo se o snadnosti provedení státního převratu,“ píše někdejší oligarcha a pak odpůrce Putinova režimu Michail Chodorkovskij.
Na síti X Chodorkovskij rozebírá, k čemu nakonec dvou a půl hodinové rozhovory v Pekingu mohly reálně vést.
„S Pekingem byla údajně podepsána desítka dohod, které však měly jen malý význam – Rusko například souhlasilo s dodávkami artyčoků a hovězích vnitřností do Číny, ale žádný zásadní průlom oznámen nebyl. Nebylo nalezeno řešení otázky přeshraničních transakcí. Kvůli americkým sankcím čínské banky od konce března odmítly asi 80 procent plateb z Ruska.K žádnému pokroku nedošlo ani v otázce plynovodu Síla Sibiře 2, o němž Putinův režim kdysi hovořil jako o mistrovském kousku, který zbaví Rusko závislosti na evropském trhu,“ píše Chodorkovskij.
Podle opozičního činitele ale není důležité to, co bylo zveřejněno, ale především to, co zveřejněno nebylo. Podle britských zpravodajských služeb Čína souhlasila s tím, že Putinovi poskytne zbraně pro použití proti Ukrajině.
Si a Putin vyhlásili v roce 2022 partnerství „bez hranic“, které připravilo půdu pro invazi na Ukrajinu. Čína se významně podílí na udržení ruského válečného úsilí a oslabení účinnosti západních sankcí a bojkotů. Peking sice tvrdí, že nebude vyzbrojovat žádnou ze stran války, ale zjevně podporuje Putinův útok technologiemi „dvojího použití“. Obchod mezi Ruskem a Čínou dosáhl v loňském roce 240 miliard dolarů a do konce minulého měsíce již vzrostl o téměř pět procent. Čína tvoří třetinu ruského obchodu, zatímco Rusko pouhá čtyři procenta čínského.
„Pokud se Si nyní rozhodl dodávat Putinovi zbraně, posouvá to spolupráci mnohem dál. Tento vývoj by měl přimět Západ, aby přestal nutit Ukrajinu bojovat s jednou rukou svázanou za zády a poskytl jí veškerou potřebnou podporu k dosažení vážných úspěchů na bojišti. Čínské dodávky zbraní Rusku vylučují jakoukoli naději, že Rusko vyčerpá své hospodářství a zásoby a bude nuceno se stáhnout – na to je třeba, aby Ukrajina dosáhla velkých úspěchů na bojišti,“ míní Michail Chodorkovskij, který v posledních dnech varoval před možností, že by kvůli přílišné opatrnosti Západu Ukrajina mohla utrpět porážku a pro Evropu by to mělo vážné následky.
Kdyby Putin mohl postupovat a zabírat další území na Ukrajině, byl by to podle Chodorkovského jasný vzkaz diktátorům, že právo tvoří síla a že hranice lze silou překreslovat, a riskantní precedens, který by demokracie neměly připustit.
Komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák k tématu poznamenává, že před Putinem Čínu navštívil i šéf americké diplomacie Antony Blinken a čínské vedení varoval před důsledky obchodů s Ruskem, které napomáhají válečným snahám Kremlu.
Jeho čínští partneři na naléhání zatím příliš nedají. Ono chtít po Pekingu takříkajíc Putinovu hlavu a nic za to nenabídnout je počínání dosti marné. Jedinou cestou pro Američany na tomto poli je otevřít čínskému zboží cestu na vyspělé světové trhy. Takovýto scénář zase podle západních expertů není tak nepředstavitelný: Čína by si mohla vzpomenout na svůj respekt k požadavkům národní nezávislosti a státní celistvosti a za jistých okolností podobnému svodu podlehnout, protože kšeft je kšeft,“ říká komentátor.
Že jsou teď hlavním problémem dodávky vyspělých technologií Rusku, potvrdil v rozhovoru pro BBC News americký ministr zahraničí Antony Blinken.
„Ke skutečným dodávkám zbraní Rusku ze strany Číny pro použití na Ukrajině nedochází,“ řekl Blinken. Viní však Čínu z exportu kritických komponentů pro válečnou mašinérii Moskvy. „Ty jsou využívány k tomu, aby pomohly Rusku v mimořádném úsilí o rychlokurz výroby další munice, tanků, obrněných vozidel, raket,“ sdělil ministr. Dodal, že přibližně 70 procent obráběcích strojů a 90 procent mikroelektroniky, které Rusko dováží, pochází z Číny.
Sankce vyhlášené Washingtonem v květnu se týkaly asi 20 firem se sídlem v Číně a Hongkongu. Jedna z nich prý vyvážela komponenty pro bezpilotní letouny, zatímco jiné pomáhaly Moskvě obcházet západní sankce týkající se jiných technologií.
Čína hájí svůj obchod s Moskvou tím, že neprodává smrtící zbraně a „obezřetně nakládá s vývozem zboží dvojího užití v souladu se zákony a předpisy“. Podle analýzy čínských celních údajů provedené think tankem Carnegie Endowment vyváží Peking do Ruska každý měsíc zboží dvojího užití (tedy s komerčním i vojenským využitím) v hodnotě více než 300 milionů dolarů.
Experti soudí, že kdyby se nakonec v Pekingu rozhodli uvažovat ekonomicky, mohli by na americký tlak slyšet, protože pro Čínu je export do západních zemí mnohem významnější než do Ruska. Geopoliticky je pro Čínu zase výhodné, aby byly oslabené jak Rusko, tak Spojené státy a pokouší se při sledování tohoto cíle najít nějakou cestu.
„Vzhledem k tomu, že válka na Ukrajině vstupuje s nadcházející ukrajinskou ofenzívou do další fáze, je zřejmé, že Čína se snaží z výsledku těžit bez ohledu na to, která strana nakonec zvítězí,“ soudila analýza Atlantic Council již loni v červnu.
