Jde o bezprecedentní zásah cizí mocnosti do suverenity českého státu, jehož výsledkem je největší diplomatická roztržka novodobého Česka. A přesto se kauza Vrbětice ani ne po měsíci vytrácí z mediální pozornosti doma i ve světě. Rusko se ani nezpotilo a místo podílu ruských agentů na explozích se dvěma českými oběťmi se řeší přešlapy vicepremiéra Hamáčka.

Když 17. dubna premiér Andrej Babiš a vicepremiér Jan Hamáček oznámili, že za výbuchem muničních skladů ve Vrběticích stojí ruští agenti GRU a že Česko vyhostí osmnáct ruských diplomatů, mluvilo se zcela správně o tom, že podobný akt agrese cizího státu nemá v novodobé české historii obdoby.

Dále čtěte

Už jsme zase best in covid. Babiš si snad myslí, že všichni zešíleli

Premiér Andrej Babiš sdělil, že neví, z jakého důvodu by poslanecká sněmovna měla hlasovat o nedůvěře jeho vládě, prý…

Téma se dostalo na plenární zasedání Evropského parlamentu, pět zemí Evropské unie zareagovalo solidárním vyhoštěním ruských diplomatů. Zbylé státy EU, Spojené státy, Austrálie nebo třeba i NATO vyjádřily Česku solidaritu alespoň verbálně. Jenže tím to končí. Na další výzvu k vyhoštění ruských diplomatů tento týden Evropská unie zareagovala odmítavě s tím, že je lepší nezvyšovat mezinárodní napětí. Můžeme si za to do značné míry sami, i když podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka je prý na unijní reakci stále ještě čas.

Zároveň podle něj už nemají některé členské státy po předchozích kauzách ani koho z ruských diplomatů vyhošťovat. Roli v odmítavém rozhodnutí pak mohou hrát také ukrajinsko-ruské problémy či zatčení ruského opozičního politika Alexeje Navalného. Jenže za tím stejně tak může být i podivný přístup Česka a našich vrcholných politiků.

Můžeme si za to sami

Kauza Vrbětice byla odsunuta na vedlejší kolej i přesto, že výbuch muničních skladů způsobil větší škody a měl více obětí než útok jedem novičok na dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru v britském Salisbury v roce 2018. Tehdy však ruské diplomaty vyhostilo sedmnáct členských států Evropské unie a řada dalších.

To se v českém případě nestalo. Otázkou je, zda by to náhodou nevypadalo jinak, kdyby byla sama Česká republika v kauze jednotnější a kdyby sama nezlehčovala situaci koketováním s Ruskem.

Nejde přitom jen o protichůdné, Rusku vyhovující výroky českých představitelů, ať už ty o různých vyšetřovacích verzích, či o tom, zda jde o „útok na zboží“, či o teroristický akt.

Jde i o apel na solidárnost (formou vyhoštění ruských diplomatů) od představitelů země, která se sama v mnoha jiných situacích solidárně nechová, ať už jde o přijímání uprchlíků nebo o dodávky vakcín.

Na místě je také připomenout další kontroverzní kroky české diplomacie v souvislosti s Vrběticemi, jako přítomnost českého velvyslance v Moskvě na vojenské přehlídce na Rudém náměstí poté, co Moskva zařadila Česko vysoko na seznam nepřátelských států.

K tomu přidejme dodnes neobjasněné okolnosti avizované cesty vicepremiéra Jana Hamáčka do Moskvy. Možnost, že mohlo jít i o obchod s ututláním zapojení Ruska do výbuchu ve Vrběticích, jak s tím přišel server Seznam Zprávy, může znít poněkud divoce, ale na český postup při pohledu zvenčí vrhá další nehezké světlo.

Kauza Hamáček

Česká politická reprezentace v celé kauze pohořela i směrem k vlastním občanům. Prezident Miloš Zeman podle téměř poloviny českých občanů hájí v kauze Vrbětice spíše zájmy Ruska. Zájmy Česka hájí hlava státu jen podle 22 procent populace, jak vyplývá z výzkumu agentury NMS Market Research.

Mediální pozornost však na sebe svými „krycími manévry“ upoutal především zmiňovaný Jan Hamáček, který z kauzy s mezinárodním přesahem udělal spíš lokální politickou kauzu jednoho muže bojujícího o politické přežití. Zatímco se řeší vicepremiér, upadá v zapomnění fakt, že Rusko stojí za výbuchem ve Vrběticích, který stál život dva české civilisty.

O upadajícím tuzemském mediálním zájmu svědčí i četnost zmínek slova „Vrbětice“ v tuzemských médiích za poslední měsíc – podle dat společnosti Newton Media. Z grafu je jasně patrné, že téma z informačního prostoru rychle mizí. Výraznější nárůst zájmu médií kauza zaznamenala pouze při projevu prezidenta Miloše Zemana a pak právě v době, kdy Seznam Zprávy přišly s informacemi z tajné schůzky ministra Hamáčka se zástupci tajných služeb.

Putinovo vítězství

Jedna z nejzásadnějších kauz současného Česka je tak na ústupu; zůstanou po ní „jen“ pokřivené česko-ruské vztahy, diplomatická parita mezi Moskvou a Prahou a pár dalších vyhoštěných diplomatů z ostatních unijních zemí.

Rusko sice spustilo hned v počátcích kauzy svou vlastní propagandistickou mašinérii a začalo jak skrze vyjádření svých představitelů, tak třeba s využitím státních médií a reportáží s falešnými „běžnými Čechy“ manipulovat informační tok ve svůj prospěch, Česko mu ale situaci hodně ulehčilo a vyklidilo cestu.

Putinovu režimu šlo o to, odlákat pozornost od vlastní viny a vnést do tématu pochybnosti, které rozbijí jednotný vnitrostátní i mezinárodní postup. Zatímco u kauzy Skripal se muselo hodně snažit, v Česku jsme to vlastně udělali za něj.

Převzato s laskavým svolením redakce serveru HlídacíPes.org.