Putin vyhrál informační bitvu. Z mezinárodní kauzy Vrbětice se stala česká kauza Hamáček

Ruský prezident Vladimir Putin (Profimedia)

Ruský prezident Vladimir Putin | FOTO: Profimedia

Jde o bezprecedentní zásah cizí mocnosti do suverenity českého státu, jehož výsledkem je největší diplomatická roztržka novodobého Česka. A přesto se kauza Vrbětice ani ne po měsíci vytrácí z mediální pozornosti doma i ve světě. Rusko se ani nezpotilo a místo podílu ruských agentů na explozích se dvěma českými oběťmi se řeší přešlapy vicepremiéra Hamáčka.

Když 17. dubna premiér Andrej Babiš a vicepremiér Jan Hamáček oznámili, že za výbuchem muničních skladů ve Vrběticích stojí ruští agenti GRU a že Česko vyhostí osmnáct ruských diplomatů, mluvilo se zcela správně o tom, že podobný akt agrese cizího státu nemá v novodobé české historii obdoby.

Andrej Babiš (Evropská unie)

Téma se dostalo na plenární zasedání Evropského parlamentu, pět zemí Evropské unie zareagovalo solidárním vyhoštěním ruských diplomatů. Zbylé státy EU, Spojené státy, Austrálie nebo třeba i NATO vyjádřily Česku solidaritu alespoň verbálně. Jenže tím to končí. Na další výzvu k vyhoštění ruských diplomatů tento týden Evropská unie zareagovala odmítavě s tím, že je lepší nezvyšovat mezinárodní napětí. Můžeme si za to do značné míry sami, i když podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka je prý na unijní reakci stále ještě čas.

Zároveň podle něj už nemají některé členské státy po předchozích kauzách ani koho z ruských diplomatů vyhošťovat. Roli v odmítavém rozhodnutí pak mohou hrát také ukrajinsko-ruské problémy či zatčení ruského opozičního politika Alexeje Navalného. Jenže za tím stejně tak může být i podivný přístup Česka a našich vrcholných politiků.

Můžeme si za to sami

Kauza Vrbětice byla odsunuta na vedlejší kolej i přesto, že výbuch muničních skladů způsobil větší škody a měl více obětí než útok jedem novičok na dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru v britském Salisbury v roce 2018. Tehdy však ruské diplomaty vyhostilo sedmnáct členských států Evropské unie a řada dalších.

To se v českém případě nestalo. Otázkou je, zda by to náhodou nevypadalo jinak, kdyby byla sama Česká republika v kauze jednotnější a kdyby sama nezlehčovala situaci koketováním s Ruskem.

Nejde přitom jen o protichůdné, Rusku vyhovující výroky českých představitelů, ať už ty o různých vyšetřovacích verzích, či o tom, zda jde o „útok na zboží“, či o teroristický akt.

Jde i o apel na solidárnost (formou vyhoštění ruských diplomatů) od představitelů země, která se sama v mnoha jiných situacích solidárně nechová, ať už jde o přijímání uprchlíků nebo o dodávky vakcín.

Na místě je také připomenout další kontroverzní kroky české diplomacie v souvislosti s Vrběticemi, jako přítomnost českého velvyslance v Moskvě na vojenské přehlídce na Rudém náměstí poté, co Moskva zařadila Česko vysoko na seznam nepřátelských států.

Eric Drooker

K tomu přidejme dodnes neobjasněné okolnosti avizované cesty vicepremiéra Jana Hamáčka do Moskvy. Možnost, že mohlo jít i o obchod s ututláním zapojení Ruska do výbuchu ve Vrběticích, jak s tím přišel server Seznam Zprávy, může znít poněkud divoce, ale na český postup při pohledu zvenčí vrhá další nehezké světlo.

Kauza Hamáček

Česká politická reprezentace v celé kauze pohořela i směrem k vlastním občanům. Prezident Miloš Zeman podle téměř poloviny českých občanů hájí v kauze Vrbětice spíše zájmy Ruska. Zájmy Česka hájí hlava státu jen podle 22 procent populace, jak vyplývá z výzkumu agentury NMS Market Research.

Mediální pozornost však na sebe svými „krycími manévry“ upoutal především zmiňovaný Jan Hamáček, který z kauzy s mezinárodním přesahem udělal spíš lokální politickou kauzu jednoho muže bojujícího o politické přežití. Zatímco se řeší vicepremiér, upadá v zapomnění fakt, že Rusko stojí za výbuchem ve Vrběticích, který stál život dva české civilisty.

O upadajícím tuzemském mediálním zájmu svědčí i četnost zmínek slova „Vrbětice“ v tuzemských médiích za poslední měsíc – podle dat společnosti Newton Media. Z grafu je jasně patrné, že téma z informačního prostoru rychle mizí. Výraznější nárůst zájmu médií kauza zaznamenala pouze při projevu prezidenta Miloše Zemana a pak právě v době, kdy Seznam Zprávy přišly s informacemi z tajné schůzky ministra Hamáčka se zástupci tajných služeb.

Putinovo vítězství

Jedna z nejzásadnějších kauz současného Česka je tak na ústupu; zůstanou po ní „jen“ pokřivené česko-ruské vztahy, diplomatická parita mezi Moskvou a Prahou a pár dalších vyhoštěných diplomatů z ostatních unijních zemí.

Rusko sice spustilo hned v počátcích kauzy svou vlastní propagandistickou mašinérii a začalo jak skrze vyjádření svých představitelů, tak třeba s využitím státních médií a reportáží s falešnými „běžnými Čechy“ manipulovat informační tok ve svůj prospěch, Česko mu ale situaci hodně ulehčilo a vyklidilo cestu.

Putinovu režimu šlo o to, odlákat pozornost od vlastní viny a vnést do tématu pochybnosti, které rozbijí jednotný vnitrostátní i mezinárodní postup. Zatímco u kauzy Skripal se muselo hodně snažit, v Česku jsme to vlastně udělali za něj.

Převzato s laskavým svolením redakce serveru HlídacíPes.org.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]