Putin vypověděl „obilný pakt“. Chce zaplavit Evropu uprchlíky z vyhladovělé Afriky

KOMENTÁŘ / Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj byla Ukrajina před válkou pátým největším vývozcem pšenice na světě, což představovalo 10 % vývozu. Vojenský útok Ruska zastavil export ukrajinského obilí, ale pak zprostředkovalo Turecko „obilný pakt“, což umožnilo Ukrajině exportovat na lodích přes Černé moře obilí i během války. Nyní Rusko od „paktu“ odstoupilo a mezinárodní organizace už počítají s hladomorem v Africe. A ti, kdo budou utíkat před hladem, zamíří do Evropy.

V červenci loňského roku po uzavření „paktu“ klesly náklady na obiloviny přibližně o 23 % oproti maximu, kterého dosáhly v březnu 2022, po začátku Putinovy války. Přesto zůstaly zvýšené. Další miliony lidí propadly do chudoby. Například v somálském hlavním městě Mogadišu ceny pšenice, které se po ruské invazi na Ukrajinu zdvojnásobily, po podpisu dohody klesly o čtvrtinu. Světový potravinový program získal zpět hlavního dodavatele, 725 000 tun humanitární potravinové pomoci z Ukrajiny se dostalo do zemí na pokraji hladomoru – třeba do Etiopie, Afghánistánu a Jemenu. Ale Rusko pomohlo i samo sobě. Podle odhadů amerického ministerstva zemědělství Rusko v obchodním roce 2022-2023 vyvezlo rekordních 45,5 milionu tun pšenice a v letech 2023-2024 se očekává další rekordní množství 47,5 milionu tun.

Rus obilný pakt vypověděl 

Nyní Putin od dohody odstoupil. Je to další hybridní útok na Evropu, který bude vedený lidmi utíkajícími z Afriky před hladem. Pozastavení „paktu“ Ruskem způsobilo, že ceny pšenice na chicagské burze ihned vzrostly asi o 3 % na 6,81 dolaru za bušl (což je ale stále asi polovina toho, co bylo na loňském vrcholu). Americký ministr zahraničí Antony Blinken prohlásil, že Rusko odstoupením od dohody „využilo potraviny jako zbraň“.  Za poslední dva dny – po vypovězení „paktu“ – vzrostl index kontraktů na pšenici kótovaný v Chicagu o více než 12 %. Již nyní ve více než 70 zemích hladoví velké množství lidí, Mezinárodní měnový fond varoval, že odchod Ruska z „paktu“ „zhoršuje vyhlídky potravinové bezpečnosti a hrozí, že se zvýší globální potravinová inflace, zejména v zemích s nízkými příjmy“.

Generální tajemník OSN Antonio Guterres po zrušení obilné dohody zaslal Vladimiru Putinovi návrh na nové usnadnění obchodu s obilím – prostřednictvím zemědělské banky. Psal v něm, že rozhodnutí Ruska „zasadí ránu lidem v nouzi všude na světě“. Ruské ministerstvo obrany však v pondělním prohlášení uvedlo, že nabídka učiněná na poslední chvíli nebyla proveditelná a nemohla být realizována. Mezinárodní záchranný výbor označuje import obilí – včetně toho z Ukrajiny –  za „záchranné lano pro 79 zemí a 349 milionů lidí, kteří se nacházejí v první linii potravinové nejistoty“. Podle odborníků a skupin humanitární pomoci bude mít ukončení dohody okamžité i dlouhodobé dopady. Očekává se, že se (především v Africe) zvýší nedostatek potravin. Až 80 % dodávek obilí pro východní Afriku pochází z Ruska a Ukrajiny. Podle Mezinárodního záchranného výboru se již nyní více než 50 milionů lidí v regionu potýká s hladem. Země jako Jemen, Libanon a Egypt se dlouhodobě potýkají s nedostatkem pšenice, a před loňským podpisem dohody zaznamenaly prudký nárůst cen základních druhů chleba. Nyní se bude situace opakovat. „Rozhodnutí Ruska pozastavit účast v Černomořské obilné iniciativě zhorší potravinovou nejistotu a poškodí miliony zranitelných lidí na celém světě,“ řekl v prohlášení pro tisk Adam Hodge, mluvčí Rady pro národní bezpečnost USA.

Reakcí bude migrační vlna 

Globální index cen potravin sestavovaný Organizací OSN pro výživu a zemědělství dosáhl v březnu 2022 historického maxima, ale od té doby neustále klesá. Nyní se tento trend zvrátil, ceny potravin rostou.  V květnu vzrostly ve Spojeném království o 18,4 % a v eurozóně o 12,5 % ve srovnání s květnem 2022. Americké ministerstvo zemědělství předpovídá, že světové zásoby kukuřice budou na konci sezóny 2023/24 na pětiletém maximu. Světové zásoby pšenice jsou ještě nižší a asi budou na konci sezóny 2023/24 na osmiletém minimu.

Jak píšu výše, dnes v 79 zemích žije 349 milionů lidí, kteří se nacházejí v první linii potravinové nejistoty a jsou závislí na importu obilí včetně toho z Ukrajiny. Putin „jídlovod“, kterým obilí na chleba z Ukrajiny do hladové Afriky putovalo, nyní uzavřel, a všechny kompetentní instituce se shodují, že následkem zdražování chleba zavládne v chudých zemích hlad. Ovšem i když se k útěku před hladem směrem, kde nějaké jídlo dostupné ještě bude, odhodlá jen každý desátý z ohrožených lidí, vyrazí z Afriky a Blízkého východu pětatřicet milionů lidí prchajících před smrtí do Evropy. S největší pravděpodobností jich však bude mnohem víc, trpně zůstat na místě a čekat na smrt hladem se chce málokomu. Evropa se tedy může těšit na migrační vlnu třeba sta milionů hladových lidí. Lidí, kteří sem nepůjdou (jako v roce 2015) především pro německé či švédské sociální dávky. Tu migrační vlnu nepožene tah vysoké životní úrovně v Evropě. Dojde-li k této migrační vlně, jejím hnacím momentem bude tlak hladu v domovských zemích migrantů. Zemřít nechce nikdo, ale chudí na jídlo zdražené ruským doslova zločinným přehrazením toku obilí z úrodné Ukrajiny do vyhládlé Afriky prostě nebudou mít peníze. Tak se vyrazí najíst do Evropy. A to je podle mého názoru skutečný důvod, proč Moskva „obilný pakt“ vypověděla. Putin chce pomocí hladu nejchudších v třetím světě vyvolat extrémní vlnu imigrace do Evropy, která vyzbrojuje a podporuje Ukrajinu. Vyvolat v Evropě chaos, přinutit ji zásadně zvýšit výdaje na obranu jižní hranice EU, a nadělat nám tolik starostí, aby pomoc Ukrajině přestala být evropskou prioritou. A bude-li na našich jižních hranicích stát sto milionů vyhladovělých lidí, tak pomoc Ukrajině skutečně prioritou být přestane. 

Putin se učil u islámských teroristů

Al-Káida, Tálibán a podobné islamistické organizace tradičně využívaly jak hodně chudé dospělé, tak děti s jejich propagandou vymytým mozkem k sebevražedným útokům. Zneužívat podobně děti či hladovějící k válečným akcím je jeden z nejstrašlivějších představitelných zločinů. Vladimir Putin nyní chce k podobnému zločinnému útoku zneužít tři sta padesát milionů hladovějících nejchudších obyvatel naší planety. Uměle vyvolaný hladomor je ostatně tradiční ruskou zbraní – podobně uměle vyvolal Stalin hladomor na vzpurné Ukrajině. Nyní Putin ten zločin opakuje – ale v globálním rozměru. Jsme civilizovaní lidé, takže říkáme, že Putin patří do Haagu. Tam by měl být souzen, a odsouzen jako válečný zločinec na doživotí. Nyní, po vypovězení „obilného paktu“, které ohrozí hladomorem tři sta padesát milionů lidí, si však myslím, že by ho tam měli oběsit.