Množství válečných zločinů, kterých se Rusko dopouští, neustále roste. V čele zvěrstev stojí Vladimir Putin, který byl označen za válečného zločince. V pondělí vyzval kvůli masakru, kterého se Rusko dopustilo v ukrajinském městě Buča, ke stíhání ruské hlavy státu americký prezident Joe Biden. Jak ovšem informuje agentura Reuters, Putin pravděpodobně před Mezinárodním trestním soudem v Haagu neskončí. Bude totiž nutné zřídit samostatný tribunál.

Útoky na civilní občany jsou válečným zločinem. Mezinárodní trestní soud v Haagu definuje válečné zločiny jako „závažné porušení“ Ženevských konvencí. Ty stanovují humanitární zákony, které se mají v době války dodržovat. Právní experti vysvětlují, že nadměrné množství obětí z řad civilistů, které zapříčiní vojenské útoky, tyto konvence porušují.

Poprava více než 300 civilistů ve městě Buča je „zásadním válečným zločinem,“ řekl pro Reuters Jonathan Hafetz, odborník na mezinárodní trestní právo a národní bezpečnost z Právnické fakulty Univerzity Seton Hall. Ruské ministerstvo obrany však obvinění z genocidy popírá a tvrdí, že záběry a fotografie zobrazující mrtvá těla v Buči jsou další provokací ukrajinské vlády.

V počátku vyšetřování válečného zločinu musí kompetentní vyšetřovatelé navštívit místo, kde mělo k tragédii dojít, v tomto případě město Buča. Po prvotním prozkoumání a vyslechnutí svědků může dojít k vytvoření legitimního případu.

James Goldston, výkonný ředitel Open Society Justice Initiative, organizace prosazující lidská práva, uvedl, že snímky a zpravodajské zprávy z Buči umožňují vyšetřovatelům na Ukrajině dohledat osoby, které údajná zvěrstva přežily. Ukrajinské síly také zajaly ruské vojáky, což je další způsob, kterým lze získat důkazy.

Co však stojí sbírání důkazů v cestě, je podle expertů aktivní válečná zóna, která vyvolává obavy o bezpečnost svědků. Obyvatelé Buči, kteří hromadné vraždění zažili, se mohou zdráhat mluvit a mohou být zastrašováni druhou stranou.

U obvinění z válečných zločinů musí vyšetřovatelé prokázat přímý úmysl obžalovaného a jeho vina musí být prokázána nade vší pochybnost, vysvětlují experti. Alex Whiting, hostující profesor na právnické fakultě Harvardu, informoval, že nejnovější zdrcující snímky z Buči stíhání Putina a Ruska usnadní. „Pak vyvstává otázka, kdo je skutečně zodpovědný?“ řekl. Podle expertů se budou snadněji vytvářet případy proti vojákům a velitelům, stíháni by ovšem mohli být i vysoce postavení politici.

Dále čtěte

Po masakru v Buče chystá Evropa další balík sankcí proti Rusku. Zelenskyj zkritizoval OSN

Ruské jednotky se stahují ze severu Ukrajiny. Situace na východě země však zůstává velmi vážná a Rusko chystá nové vojenské…

Státní zástupce ale potřebuje o tom, že Putin nebo někdo z jeho spolupracovníků spáchal válečný zločin, předložit důkazy. Je nutné prokázat, že nezákonný útok přímo nařídil, nebo o tom, že jsou takové zločiny páchány, věděl a nezabránil jim. Odborníci tvrdí, že je příliš brzy na to tvrdit, že akce v Buči byla bezprostředně nařízena ze strany ruského vedení, nebo se válečná situace pouze vymkla kontrole. Pokud ovšem budou podobná zvěrstva na Ukrajině páchána i nadále, mohlo by to dokazovat, že za bestiálním zabíjením civilistů opravdu stojí ruská vláda.

Hlavní žalobce Mezinárodního trestního soudu Karim Khan 28. února sdělil, že po invazi zahájil vyšetřování válečných zločinů. Pokud žalobci připraví obstojné důkazy, Mezinárodní trestní soud vydá zatykače.

Rusko ani Ukrajina nejsou členy Mezinárodního trestního soudu. Moskva tento tribunál neuznává a je podle Reuters téměř jisté, že spolupráci odmítne. Jakékoli soudní řízení by tedy muselo být odloženo. „Pouhá skutečnost veřejného obvinění může obviněné stigmatizovat a může vyvolat tlak, který může časem vést k zatčení,“ řekl Goldston.

Mezinárodní trestní soud toto obvinění převzít nemůže, protože se netýká členských států soudu. Další variantou řešení ovšem může být zřízení samostatného tribunálu, který by mohl Mezinárodní trestní soud nahradit. Podobá se těm, které byly zřízeny ke stíhání válečných zločinů spáchaných během balkánských válek na počátku 90. let a genocidy ve Rwandě v roce 1994.

Philippe Sands, profesor na University College London, informoval Reuters, že je v kontaktu s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytro Kulebou a zřízení tribunálu s ním řeší. Tribunál by převzal případ mezinárodního obvinění Ruska ze „zločinu agrese“.

Je však nepravděpodobné, že by tribunál uspořádal nějaké procesy bez obžalovaných ve vazbě, protože procesy „v nepřítomnosti“ jsou mezinárodním právem odsuzovány, sdělila profesorka Rebecca Hamiltonová. Právní experti uvedli, že obvinění z válečných zločinů mohou přijít za tři až šest měsíců, ale soudní řízení může trvat roky.