Ruský diktátor Vladimir Putin, formálně pravoslavný křesťan, je především válečný zločinec FOTO: commons.wikimedia.org/Premier.gov.ru
FOTO: commons.wikimedia.org/Premier.gov.ru
Vladimir Putin opět hovořil o ruské historii a podal její poněkud netradiční výklad. Při návštěvě výstavy k 350. výročí ruského cara se zmínil o éře Petra Velikého. Podle Putina bylo smyslem 21 let trvající severní války proti Švédsku navrácení původních ruských území. „Objevil se člověk, který opět nežije ani v 19. století, kdy už byl Vídeňský kongres, ale žije přesně na začátku 18. století. Myslím, že to je pro Rusko naprostá katastrofa,“ okomentoval pro web Nastojaščeje Vramja historik Andrej Zubov.
Co vlastně Putin řekl? „Petr Veliký vedl 21 let severní válku. Mohlo by se zdát, že se během ní snažil něco násilně odtrhnout od Švédska. Ale on nic neodtrhával, on to navracel,“ řekl Putin podle ruskojazyčné redakce BBC při setkání s mladými podnikateli na moskevském výstavišti VDNCH. V areálu si prezident zároveň prohlédl výstavu věnovanou ruskému carovi. „Soudě podle všeho je i naším údělem navracet a upevňovat,“ poznamenal ruský prezident. Podle zveřejněného videozáznamu z akce se přitom usmíval.
Andrej Zubov k tomu říká: „Především jsou tu ty některé nepochopitelné úšklebky Vladimira Putina. Chápu, že v publiku jsou mladí lidé, ale přece jen je to vážné téma. Tři sta padesát let od Petrova narození se mohly říct i jiné věci, pozitivní i negativní. Pokud Putin skutečně miluje historii. Ale zdá se, že mluví o tom, na čem mu obecně záleží, co ho hodně bolí. Jedná se o územní expanzi.“
Pak popisuje, jak to z historického hlediska skutečně bylo: „Lze říci, že ústí Něvy kdysi patřilo Novgorodské republice. Rusko o tyto země přišlo v době nepokojů (1605-1612). To by se dalo říct, ale nic víc. Pokud jde o hlavní akvizici severní války (1700-1721), byly to pobaltské provincie Livonsko a Estonsko. Tato území nikdy nebyla součástí Ruska. Jednalo se o čistě německá území nebo baltské národy, které Němci dobyli… Šlo tedy o zjevnou anexi, ale zajímavou anexi s autonomií, zachováním všech práv, jazyka a všeho ostatního. To znamená, že se nikdo nepokusil udělat z pobaltských provincií součást Ruska.“
Pak konstatuje, že jde o události z doby před třemi sty lety. Dnes je svět jiný a touha po znovuzískání toho, co bylo kdysi údajně odebráno, vedla k několika strašlivým válkám, především k první a druhé světové válce, v nichž zahynulo až sto milionů lidí. „Říkat, že se zřejmě budeme chovat stejně, s nějakým úšklebkem, úsměvem – to je prostě hrozné. Je to naprosté politické fiasko.“
Pak Andrej Zubov připomíná, že každý den na Ukrajině, jak sami Ukrajinci přiznávají, aktuálně umírá sto vojáků a pět set je zraněno. „Je jasné, že Rusové jich ztrácejí stejně, možná i více, protože postupující armáda má vždy velké ztráty. V této situaci každý normální člověk, včetně mě, cítí neuvěřitelnou úzkost, že se to děje.“ Podle historika by ten, kdo tuto válku začal, „měl trpět trojnásobně“.
„Petrova role ve skutečnosti není tak velká, jak by se mohlo zdát. Pokud jde o samotnou výzvu pokračovat v Petrových činech ve smyslu rozšiřování říše – mnozí tak kdysi činili, ale nyní je to naprostá katastrofa. Nejprve byly podepsány Versailleské dohody, pak vznikla Společnost národů, pak OSN a nakonec byly Helsinské dohody o nedotknutelnosti hranic z roku 1975.“
Podle historika může toto odvolávání se na dávnou minulost, navíc špatně pochopenou a v dnešní době, vést jen ke katastrofě: „Když teď člověk s tak nepochopitelným úsměvem řekne, že budeme revidovat všechny hranice, vypadá to prostě hrozně. Znamená to, že všechny oběti, které stály svět dvě světové války, jsou bezvýznamné. Objevil se člověk, který opět nežije ani v 19. století, kdy už byl Vídeňský kongres, ale žije přesně na začátku 18. století. Myslím, že to je pro Rusko naprostá katastrofa. Pokud bude tato politika pokračovat, Rusko skutečně brzy zemře.“
