Ilustrační foto (Ruský prezident Putin v Rjazaňské oblasti v říjnu 2022) FOTO: Wikimedia Commons/ Mil.ru/ CC BY 4.0
FOTO: Wikimedia Commons/ Mil.ru/ CC BY 4.0
Nejde už o jednorázovou odchylku, ale o trend. Více než tři desítky tisíc ruských vojáků měsíčně byly zcela vyřazeny během posledního kvartálu ve válce na Ukrajině. Toto číslo překračuje množství dobrovolníků ochotných za horentní sumy nastoupit do armády. Ruský prezident Vladimir Putin tak nejspíš bude muset povolat rezervy. A to bude pro tamní veřejnost bolestné.
Poprvé od začátku plnohodnotné války ruští vojáci na Ukrajině umírají rychleji, než se je daří nabírat. Píše o tom britský deník The Times s odvoláním na slova ministra obrany pronesená u příležitosti čtyř let, které uplynuly od začátku ruské agrese.
Podle zpráv vojenského zpravodajství Rusové nabírají měsíčně 30–35 tisíc vojáků, jejichž životy vesměs končí v „mlýnku na maso“ na východě Ukrajiny. Ztráty, které tam za stejný čas utrpí, jsou ale ještě vyšší. Nejedná se přitom o jednorázovou výchylku, ale o trend, který se opakuje již poslední tři měsíce.
Britský ministr obrany Al Carns přirovnal míru současného ohrožení Ruskem v Evropě k situaci na sklonku třicátých let, tedy na prahu války s hitlerovským Německem. Celkově však slábne ochota ruských mužů přijímat značné finanční pobídky, aby následně bojovali na Ukrajině.
Podle Britů jde z pohledu Kremlu o kritický moment. „Tato kalkulace lidských zdrojů je opravdu významná. Je významná z operačního a taktického hlediska, pokud jde o jejich schopnost generovat útočnou sílu, ale také, což je zásadní, začíná vyvolávat otázku nucené mobilizace v Rusku,“ uvedli s tím, že tento krok by měl obrovské politické důsledky.
Američtí analytici z Institutu pro studium války popisují další kroky k doplňování ruské armády konkrétněji. Mají mít podobu povolání rezervistů a jejich následného nasazení na Ukrajině. Pomocí omezování sociálních sítí, jako jsou WhatsApp či nově Telegramu, chtějí zamezit možným rozbrojům šířícím se v ruské společnosti poté, co k tomuto kolu nedobrovolné mobilizace dojde. Zároveň již byla během loňského roku přijata odpovídající legislativa, která umožňuje nasazení rezervistů v zahraničí.
O stoupající pravděpodobnosti tohoto scénáře svědčí rovněž vyjádření předních představitelů Ruska včetně prezidenta Putina u příležitosti „Dne hrdinů“ v pondělí 23. února. Podle analytiků Putin kladl důraz na „zodpovědnost“ společnosti. Pokládal tak základy budoucím požadavkům, aby Rusové přinesli další oběti válečnému úsilí, včetně poskytnutí nových vojáků.
Putinovo rétorické zaměření na zodpovědnost, která se netýká jen vojáků, ale všech Rusů, je pravděpodobně pokus o posílení pocitu občanské povinnosti ruského národa, domnívají se analytici. Má podle nich zjemnit možnou negativní reakci na nedobrovolná mobilizační opatření.
Putin rovněž oslovil vdovy a matky padlých ruských vojáků. Ty v minulosti tvořily silnou opozici proti pokračování ruských válek. Podle ISW to svědčí o tom, že se Putin připravuje na provedení omezených, postupných nucených mobilizací v budoucnosti, aby splnil potřeby Ruska v oblasti budování ozbrojených sil.