Cesta generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese do Moskvy sklidila oprávněnou kritiku. Svojí návštěvou napomohl legitimizovat Putinovu zločinnou politiku a nechal se jak se patří zneužít ministrem Sergejem Lavrovem. Jeho další zastávka na Ukrajině i přes silná prohlášení v místech nejhorších ruských zločinů celkový dojem moc nezlepšila. 

Lavrov si dal záležet na tom, aby Guterrese pochválil za „pochopení pro ruskou optiku“. Ten ve své roli jen trpně držel, když z něj v Moskvě dělali osla. Snad to činil pro blaho lidstva nebo jako osobní oběť pro Organizaci spojených národů. Mnozí mírotvorci teď vyzývají „obě strany konfliktu“, aby skrze kompromisy nalezly možnost mírového soužití.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM: Mrazivá slova Dany Drábové

Nové číslo Týdeníku FORUM přináší pod titulkem Rusák nás chytil do pasti velký rozhovor s Danou Drábovou, která od začátku…

Spravedlivý mír, tedy jediný možný mír, který má trvalou budoucnost, nemůže být postavený na akceptaci zločinu. Rusko požaduje, abychom vzali na vědomí, že jeho zločinné chování je odrazem jeho „ruské optiky“. Je to stejná situace, jako bychom násilníka a jeho oběť považovali za dvě souměřitelné strany sporu. Když to dovedeme do důsledku, tak Rusko chce, aby vrazi měli stejná práva jako jejich oběti v názoru na událost vraždy. Jako by při znásilnění deseti divochy z Chabarovsku měla ukrajinská žena usilovat o kompromis v názoru na tuto událost. Co by mohlo být tím kompromisem, je lépe nedomýšlet. A jaký kompromis mají s Ruskem udělat mrtví z masových hrobů? Jedině že se na ně zapomene a budeme dělat, že v Buči šlo o nehodu.

To přece nejde. Zaměňování pachatelů nejhorších zločinů a jejich obětí za symetrické účastníky debaty o smíření je zcela absurdní a perverzní.

Mělo by nás zahanbovat, že něco tak strašného jako nestrannost při posuzování případů znásilnění ve válečné situaci prosazuje pražský arcibiskup Dominik Duka. Násilník a oběť nejsou dvě strany sporu. Pro nestrannost tu není žádné místo a Duka je ostudou katolické církve. Jeho pochopení pro vojáky, kteří znásilňují a vraždí, je obyčejnou zvrhlostí a je neuvěřitelné, jak něco tak odporného Dukovi v jeho církvi projde.

V české společnosti je mnoho temných proudů a nevyhýbají se ani novinářským kruhům. Daniel Kaiser v Echo 24 už 4. dubna zapochyboval o tom, že masakr civilistů ve městě Buča provedli vojáci ruské armády. Podle Kaisera je asi zabíjeli sami Ukrajinci. Je to podobný hnůj, jako bychom šířili, že v Lidicích a Ležácích zabíjeli Češi. Pravda je přitom naprosto stejně jasná. Jenom „čeští vlastenci“ na facebooku a pan Daniel Kaiser mají pocit, že si ukrajinská tajná služba může vraždit vlastní obyvatelstvo. Náchylnost k těmto bludům mají lidé podobné antievropské a antizápadní orientace, jakou mají ultranacionalističtí propagandisté, kteří pracují pro Kreml.

Dále čtěte

Ruské zrůdy. Ukrajinci zveřejnili jména a fotky vojáků, kteří měli vraždit v Buči

Ukrajinská generální prokuratura zveřejnila jména deseti ruských vojáků, kteří jsou podezřelí z účasti na zvěrstvech…

Kaiser napsal: „To, že sympatizujeme s obětí agrese, by nemělo znamenat slepou důvěru ve všechno, co nám ta oběť o svém údělu říká.“ Pak Kaiser konstatuje, že Buču si ukrajinská vláda zvolila jako symbol svého utrpení, který prezentuje v zahraničí, například záběry ze silnice poseté mrtvolami. Článek pana Kaisera o mrtvých v Buči se jmenuje příznačně: Na Ukrajině víme, že nevíme. Jinými slovy: Rusko i Ukrajina mají svoji pravdu a my nevíme, jak to je.

Kaiser prostě tvrdí, že ukrajinské vládě šlo o marketing a podstatu události neznáme. Tento zvrácený popis pak korunuje tvrzením, že by si přece Rusové něco takového, jako je masakr v Buči, nedovolili, když jim jde právě o hodnotu rublu. Takovou amorální debilitu je zbytečné komentovat. 

Netušili jsme, že ve 21. století budeme stát před tak děsivými případy omlouvání státního terorismu a obyčejného hitlerismu. Pochopení pro Putina či jeho armádu je po událostech v Buči a v Mariupolu zradou lidskosti. Je to stejné jako pochopení pro Hitlera po útoku na Polsko a masových vraždách Židů. Mnozí se při tomto srovnání ještě nedávno zdráhali. Ale už sedí. Bohužel.

Putin je masový vrah, jehož v beztrestnosti a u moci drží to, že ovládl nejrozlehlejší stát světa a má jaderné zbraně, kterými opakovaně a agresivně vyhrožuje. Zbabělost západních politiků přitom Putina motivuje k dalším zločinům a k dalšímu vyhrožování. Zbabělost ho nezastaví. Ona ho naopak nabíjí k dalšímu zlu.

Máme jedinou možnost. Vyjádřit ochotu k obětem za naši svobodu. Neříkat už, co všechno neuděláme, aby náhodou nezačala světová válka. Putin ji už zahájil a my bohužel nevítězíme. Mělo by už být jasné, že s Putinem nemá smysl vyjednávat, protože je to masový vrah a nic ho nezastaví, kromě síly.

Když prezident Biden tolikrát zdůraznil, co v odporu vůči Putinovi neudělá, aby nevyprovokoval velkou válku, bylo to nešťastné. Pro ruského divocha známka slabosti. Nezastavil tím Putinovu agresi, ale spíše ho naopak popíchnul k dalšímu postupu.

Nyní je už čas, kdy by měl náš demokratický svět začít říkat opak, tedy co uděláme. Nemůžeme už přece dále připustit, že terorista s jadernými zbraněmi má speciální ochranný status, který mu umožňuje beztrestné vraždění a znásilňování lidí v napadené zemi. V zemi, která ruského agresora vůbec ničím neohrožovala.

Současný mezinárodní pořádek opravdu není dobrý. Válečné zločince bez jaderných zbraní sice odsoudíme v Haagu, ale válečné zločince s jadernými zbraněmi musíme považovat za partnery k jednání? A když je masový vrah dost silný, tak má právo vyjadřovat své názory a stanovovat nám své podmínky?

Nelze akceptovat, že tyto otřesné zločiny proti lidskosti jsou kvůli krytí atomovými bombami běžnou součástí ruské vládní politiky. To je konec civilizace. Po Al Kaidě a Islámském státu dosáhlo Putinovo Rusko na novou, a ještě mnohem horší dimenzi zla.

Ronald Reagan by ze svého ranče vzkázal Rusům na kameru: Za pět minut bombardujeme.