Čínský prezident přijížděl rád. Si Ťin-pching s Vladimirem Putinem na přehlídce v Moskvě v roce 2015. FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
Putinovské Rusko se kvůli válce na Ukrajině stalo vazalem Číny a obě strany to vědí, píše politický komentátor Alexandr Němec. Šéf Kremlu Vladimir Putin ví, že je v podřízeném postavení a musí se podle toho chovat.
Převaha Číny je podle autora dána odlišnými strategiemi. Čína vsadila na investice do vzdělání a počet absolventů univerzit a vysokých škol přesáhl 250 milionů. Projevilo se to ve všech oblastech vědy a techniky, zejména v oblasti špičkových technologií. Podíl high-tech výrobků na produkci čínského průmyslu a čínských služeb neustále roste (odvětví softwaru a umělé inteligence, elektronický obchod, komunikace 5G).
„Dnešní Čína je vysoce inteligentní a velmi racionální země a Putinovo zdivočelé Rusko zajímá Čína jen jako, s prominutím, potrava. A také, což je velmi důležité, Čína hodlá kašlat na všechny Putinovy plány: plán ‚anektovat Ukrajinu‘, plán vytvořit ‚nový velký svazový stát‘ sestávající z Ruska, Běloruska a Ukrajiny (už jen proto, že Čína ovládá Lukašenkův režim ještě ve větší míře než Putinův režim) a plán vytvořit ‚nový distrikt Novorosie‘). Čína je docela dobře schopna donutit Putina – nebo někoho místo Putina (je to hned – štěnice se snadno rozmáčkne tlakem prstu) –, aby odstranil všechny své skřety z Ukrajiny, včetně Krymu,“ píše Alexandr Němec.
Peking podle komentátora takový příkaz Putinovi (nebo někomu místo Putina) nevydal z jednoho důvodu: dosud se nedohodl s Washingtonem a celým Západem.
Moskva ví, že Čína naprosto převyšuje Ruskou federaci v ekonomickém, technologickém a intelektuálním potenciálu a aspoň nějakou malou pomoc v ekonomice a technologiích může teď získat pouze od Číny, a ne od Západu. V polovině června 2024, po amerických a britských sankcích proti moskevské burze a národnímu clearingovému centru, Čína absolutně převyšuje Rusko i ve finanční oblasti. Moskva nyní nemá nic jiného než jüany plus nějaké zlato.
„Moskva to všechno ví a před Pekingem se třese. Zejména nedojde k žádnému ruskému jadernému úderu na Ukrajině nebo v Evropě. Peking si to nepřeje a tečka. A co je nejdůležitější, Peking to taky všechno dobře ví a vůbec se k Moskvě nechová obřadně. A proč by měl? Za prvé Putin žádné smrticí zbraně z Číny nedostal a nedostane a za druhé dodávky ‚komponentů pro výrobu zbraní‘ z Číny do Ruska v březnu až květnu 2024 neustále klesaly. Peking nyní nejenže drží kremelskou bestii pevně na řetězu, ale ještě ji táhne z Ukrajiny zpět.“
Že Čína dělá ve vztahu k Rusku jen to, co je pro ni výhodné, bylo patrné na výsledku květnové Putinovy návštěvy v Pekingu.
„Si Ťin-pching, generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Číny, opět nepodepsal smlouvu o dodatečných dodávkách ruského plynu a výstavbě plynovodu Síla Sibiře-2. Ještě na jaře 2023 Putin navrhoval, aby Čína zvýšila nákup plynu na 100 miliard metrů krychlových ročně, a také tvrdil, že projekt nového potrubí je ‚ve vysokém stupni připravenosti‘,“ připomíná kanál Govorit NeMoskva na Telegramu.
Vzájemný obchod mezi Ruskem a Čínou se zvýšil, ale Čína je pod tlakem, především americkým, aby Rusku nedodávala elektronické komponenty s možným vojenským využitím. Západní trhy jsou pro Čínu důležitější než ruský, takže hrozba sankcemi má nějaký dopad. Obavy z „trestu“ mají zvláště čínské banky, které nechtějí přijímat platby v jüanech z Ruska.
USA se rozhodly uvalit sekundární sankce na zahraniční banky a další finanční instituce zapojené do transakcí souvisejících s dodávkami pro ruský vojenskoprůmyslový komplex.
