Putinflace, zažraný pocit nárokovosti a spílání premiéru Fialovi

Premiér Petr Fiala (ODS) (ODS / se souhlasem)

Premiér Petr Fiala (ODS) | FOTO: ODS / se souhlasem

Populisté typu Andreje Babiše vytrvale v lidech budují pocit, že mají neustále na něco nárok, že se o ně stát musí postarat za všech okolností a že měřítkem dobrého vládnutí je vlastně jen to, kolik se nasype z „eráru“ do jejich kapes. Prostě musíte něco dělat pro naše lidi.

Záběry z Otrokovic, kde se na premiéra Petra Fialu sesypal místní výkvět, jsou pozoruhodnou ukázkou mentality nikoli nevýznamné části společnosti. Z výkřiků na záznamu jsou vedle různých nesmyslů slyšet i zuřivé požadavky, že stát musí pomáhat našim lidem a jedním dechem i výčitky, že „zadlužujete stát!“.

Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), Petr Fiala (ODS), Marian Jurečka (KDU-ČSL) (Vojtěch Laštůvka / FORUM 24)

Ano, hospodaření státu má být ideálně vyrovnané a šetřit je správné – ale nesmí se šetřit na mně. „Proč vláda nepomáhá našim děckám?” huláká na premiéra jedna z žen. U toho se zastavme. Vláda totiž pomáhá – zvyšuje deficit; platí z něj nárůst sociálních dávek, plošné příspěvky na děti, nově i výdaje na zastropování cen energií. Jen je dobré vědět, že je to na úkor právě „našich děcek“. A možná i „děcek jejich děcek“.

Řekni, kde ty miliardy jsou

Ti, kdo spílají Fialovi, a s láskou vzpomínají na Babišovy „lepší časy“, na to slyšet nebudou, ale v ekonomicky dobrých časech (a roky 2017 – 2019 takové nepochybně byly) měla vláda vytvářet polštář pro časy horší. Premiér Babiš místo toho uplácel své voliče a podporoval jejich návyk na to, že stát je tu od toho, aby jim něco platil: vyšší důchody nebo třeba velkorysý příspěvek na dopravu.

Akcelerovalo to v době covidu. Právě tehdy celou společností prostoupil pocit nároku – krátkodobě oprávněný. Problém je v tom, že už nám zůstal a je vytrvale přiživován populistickými politiky typu Andrej Babiš. Donekonečna ale dojit stát nejde. Nebo možná jde, ale „naše děcka“ nám za to vůbec nepoděkují.

Připomeňme i nedávnou zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu, podle nějž „téměř 90 % meziročního nárůstu celkových výdajů v roce 2021 nesouviselo s výdaji vynaloženými v souvislosti s onemocněním covid-19“. Nikdo nezpochybňuje pomoc lidem v nouzi, rozhazovačnost za Babiše a Schillerové byla ale opravdu jiný případ.

„Kdyby se české vlády chovaly fiskálně odpovědně a během ekonomicky příznivých let předcházejících pandemii vytvářely rezervy pro případ krize, byla by nynější situace veřejných financí výrazně optimističtější,“ konstatuje člen Národní rozpočtové rady (NRR) Jan Pavel.

Právě NRR v těchto dnech vydala svou pravidelnou Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a není to – dle očekávání – radostné čtení.

(Týdeník FORUM)

Připomíná, že v posledních letech se příjmy veřejných rozpočtů snižují a výdaje naopak narůstají. To, že to nemůže v součtu dlouhodobě vycházet, by mělo být jasné i davu v Otrokovicích.

I stávající vláda hospodaří a dále hospodařit bude se stamiliardovými deficity. Za stávající hlubokou energetickou a inflační krizi nemůže (podobně jako Babiš nemohl za covid jako takový), spadla na ni z Kremlu a musí na ni reagovat. Krátkodobě proto ani vysoký dluh není problém. Ale…

„Problém není v tom, že máte krizi a na ni nějak reagujete. Problém je v tom, když tu reakci přeměníte na strukturální opatření. Když teď budou kompenzace na energie, utratí se za ně 160 miliard a pak to skončí, tak to problém není. Ani za covidu nebyl problém kompenzační bonus nebo antivirus, ale to, že se současně trvale zrušily daně z převodu nemovitostí či superhrubá mzda. V krizi se mají dělat jednorázová opatření zaměřená právě na krizi, ne opatření trvalá,“ vysvětluje Jan Pavel.

Neničit veřejné finance

Na druhé straně svůj podíl viny na prohlubujícím se deficitu Fialova vláda má. Útok Ruska na Ukrajinu, z toho plynoucí problémy, „putinflaci“ a vysoké ceny energií sice tehdy nikdo nečekal, ale na problémy (na příjmové stránce) si stávající kabinet zadělal sám – předvolebním paktem ODS s Babišem na zrušení superhrubé mzdy. Což znamená trvalou ztrátu příjmů asi 120 miliard korun. Jak by se teď tyhle peníze hodily. Tím spíše, že by lidem v peněžence vlastně nijak nechyběly.

Do toho přišly i další škrty v příjmech typu snížení spotřební daně z nafty (zatím do roku 2023), zvýšení limitu pro registraci k DPH, zrušení silniční daně, vyšší limit na paušální daň…

Na straně výdajů zase mimořádné valorizace důchodů, které mají tu nepříjemnou vlastnost, že se propíšou do každého dalšího zvyšování důchodů. A tak jen v příštím roce na důchody a další mandatorní výdaje i kvůli tomu stát vynaloží o 100 miliard víc než v letošním roce.

FORUM 24 (Pavel Hofman)

„Jednorázové šoky řešíme trvalými opatřeními a to je to, před čím my varujeme a to je neudržitelné,“ komentuje to předseda NRR Mojmír Hampl.

Co lze tedy teď dělat, aby vláda ustála krizi a zároveň dále neprohlubovala problém s veřejnými financemi? K jednorázovým, mimořádným výdajům najít jednorázové, mimořádné příjmy. Například v podobě daně z nadměrných zisků energetických firem či bank. K tomu se ale vláda (zatím) neodhodlala.

Je přitom zjevné, že příjmy na stávající výdaje nestačí. Buď tedy bude muset stát výhledově škrtat své služby, nebo navýšit příjmy – a to jinak, než skrze (promyšlené) zvyšování daní nejde. Ani jedno nebude populární a rozhodnost vládních politiků zřejmě brzdí správné tušení, že volič – ten s permanentně nataženou rukou – jim to v příštích volbách spočítá.

Převzato s laskavým svolením redakce serveru HlídacíPes.org.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články