Litevské ministerstvo zahraničí zakázalo patriarchovi Kirillovi vstup na území republiky. „Je to součást rusofobní politiky kolektivního Západu vůči ruské kultuře, včetně náboženství,“ řekl novinám Vzgljad religionista Roman Lunkin. Ne, religionista to nepochopil. Litva na svém území prostě nechce vidět proválečného putinovského fanatika.

„Rozhodnutí Litvy ohledně patriarchy Kirilla je absurdní a odporuje mezinárodním normám a zdravému rozumu,“ tvrdí Roman Lunkin, vedoucí centra pro studium náboženství a společnosti při Institutu Evropy Ruské akademie věd. „Je to porušení zásad náboženské svobody a svobody svědomí, stejně jako všech mezinárodních zásad, které západní země tolik podporují.“

Dále čtěte

Kupte si Speciál FORUM a přispějte na sbírku pro ukrajinskou armádu. Pomáhejte s námi

Brzy to budou čtyři měsíce, kdy ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal válku proti Ukrajině. Napadená země se tvrdě brání a…

„Absurdita situace spočívá v tom, že patriarcha neměl v plánu navštívit ani Litvu, ani další pobaltské země. Zároveň samozřejmě pokračují ve své práci pravoslavné církve v Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Jsou součástí Moskevského patriarchátu jako náboženského sdružení, které má mezinárodní charakter. Žádné sankce by se neměly dotknout jejich práce a věřících žijících v těchto zemích,“ rozvádí svou myšlenku.

Bude to zřejmě pozoruhodný religionista, když nechápe, o co jde. Nebo to spíš chápe, ale je také kolečkem ruské propagandistické mašinérie, která se už věnuje šíření toho nejodpornějšího válečného fanatismu.

Předně je dobré vědět, kdo je Kirill. Občanským jménem je to pan Vladimir Michailovič Gunďajev. V dobách SSSR měl vysokou pozici v pravoslavné církvi jako metropolita a byl agentem KGB. Když se Vladimir Putin v roce 2012 připravoval na návrat do Kremlu na své třetí funkční období, patriarcha Kirill označil vládu bývalého příslušníka KGB za „Boží zázrak“.

Letos 6. března pronesl kázání, ve kterém vylíčil invazi na Ukrajinu jako boj proti hříchu: „Pokud lidstvo přijme hřích – porušení Božího zákona; pokud lidstvo připustí, že hřích je pouze způsob lidského chování – znamená to konec lidské civilizace. Gay průvody mají ukázat, že hřích je jen variantou lidského chování. Každá země, která chce vstoupit do klubu (západních) zemí, musí uspořádat Gay Parade. Ne vydávat prohlášení a deklarace, ne podepisovat dohody, ale uspořádat Gay Parade. Vstoupili jsme do bitvy mimo fyzickou oblast, ale s metafyzickým významem. Vím, že bohužel existují ortodoxní křesťané, kteří volí cestu nejmenšího odporu a poslušně následují cestu naznačenou mocnými tohoto světa. Neodsuzujeme je, nenavrhujeme jim, aby si zvolili ukřižování, pouze si připomínáme, že budeme věrni Božím slovům, budeme věrni Jeho zákonu, budeme věrni zákonu lásky a spravedlnosti. Když vidíme, že se tento zákon porušuje, nikdy se s těmi, kdo ho porušují, nesmíříme.“

V jiném kázání označil vojenskou službu v době války na Ukrajině za hrdinství. Že je celá válka zločin, ho ani nenapadlo.

Už vloni v listopadu tvrdil, že je Rusko skutečně svobodná země. „To je skutečný fakt. Dovedu si představit, jaké reakce na tato má slova budou z různých stran, ale mohu dokázat, že Rusko je dnes skutečně vůdcem svobodného světa. Jsme osvobozeni od nejsilnějších vnějších vlivů. Vyvíjíme se vlastní cestou a dej Bůh, aby tato cesta byla úspěšná.“

Oddaný Putinův služebník Gunďajev vystupující v roli patriarchy Kirilla je naprostá karikatura duchovního. V Rusku pokládají církev za součást státního aparátu. Bylo to tak za cara a v dobách SSSR zase byla církev prolezlá agenty a zcela pood kontrolou moci. Kdo byl proti, čekal ho mučednický osud.

Je úplně jedno, že patriarcha žádnou návštěvu Litvy neplánoval. Zakázat mu vstup je jen gesto, kterým se tato ohavná postava vykazuje do příslušných mezí. Je příznačné, že přítel Moskvy, maďarský premiér Viktor Orbán, zablokoval sankce proti Kirillovi na unijní úrovni. Služebníci drží pohromadě. Neklanějí se Bohu nebo národu. Uctívají svého pána v Kremlu.