Putinova tajná zbraň v Sýrii? Speciální komanda Čečenců

archiv F24

Ruský prezident Vladimir Putin | FOTO: archiv F24

Zapojení ruských pozemních jednotek bylo od začátku intervence minimální, ale Putin vyslal do Sýrie speciální komanda čečenských a ingušských bojovníků z neklidného Severního Kavkazu. „Cynicky řečeno to bude pro Moskvu jednodušší, když padnou Čečenci než Rusové z jiných oblastí,“ myslí si editor serveru Caucasian Knot Gregorij Švedov.

Rusové na začátku roku stáhli část jednotek poté, co v prosinci vyjednali společně s Tureckem křehké příměří v Sýrii. Předcházela mu krvavá bitva o Aleppo, která zdecimovala tamní rebely a vyžádala si mnoho civilních obětí. Ruská vojenská intervence v Sýrii je zatím relativně úspěšná, režimní jednotky neztrácejí nová území a Bašár Asad je v tuto chvíli nezpochybnitelným vládcem značné části země. Cena je vysoká, jak uznává sám ruský prezident Vladimir Putin, který loni ocenil vojáky ze syrské operace a vdovy po zabitých příslušnících ruských speciálních složek, jež působily v provinci Hamá.

Ve skutečnosti ale Rusko svou vojenskou přítomnost v Sýrii posílilo, píše server magazínu Foreign Policy. Putin letos vyslal do Sýrie asi tisícovku členů speciálních komand Čečenců a Ingušů, sunnitských muslimů z oblasti Severního Kavkazu. Podle Neila Hauera z analytického centra SecDev Group to Rusku umožní větší kontrolu pozemních bojů. „Tyto síly mohou sehrát klíčovou roli omezit akce Asadova režimu, jež by ohrozily širší ruské zájmy v oblasti Blízkého východu. Kromě toho jde o vysoce efektivní vyjádření síly za nízkou politickou cenu,“ komentoval Hauer.

Tyto speciální jednotky jsou oficiálně vedené jako vojenská policie, ale jsou to většinou členové čečenské odnože elitních jednotek Spetsnaz. Dobře vycvičení a vyzbrojení vojáci v Sýrii podstupují mnohem nebezpečnější a důležitější mise, než je prosté hlídání základen. Elitní čečenská komanda se už dříve zapojila do jiných konfliktů, podle analytiků bojovali jejich příslušníci po boku separatistů na východě Ukrajiny, či dokonce během rusko-gruzínské války v roce 2008.

Co bolí jiné…

Za vysláním těchto zkušených jednotek do Sýrie stojí ještě jeden důležitý aspekt. Kreml měl v posledním roce „PR“ problémy kvůli úmrtí svých vojáků na syrském bojišti. Ruské úřady se snaží úmrtí tajit, často je přiznají teprve ve chvíli, kdy někdo najde hroby zabitých v jejich domovských městech. Kreml přiznal asi třicítku padlých, ale toto číslo je pravděpodobně podstatně vyšší. Rodiny mrtvých vojáků mnohdy kritizují vládu, ačkoli současné zapojení ruských jednotek není zdaleka takové jako při válce s Čečenskem, kdy „vzpoura“ ruských vdov sehrála velkou roli při stažení ruských sil.

Případné oběti na straně čečenských a ingušských komand nebudou mít podle Hauera takový emocionální dopad. „Ruská společnost má pevně zakořeněný odpor proti původním obyvatelům Kavkazu, obzvláště pak Čečencům,“ tvrdí Hauer s tím, že za to mohou jak dvě čečensko-ruské války z 90. let, tak množství velkých teroristických útoků spáchaných čečenskými radikály na území Ruska.

Vojáci čečenských komand vyznávají stejnou víru jako většina obyvatel Sýrie (ačkoli vládnoucí elita patří k šíitské větvi), což jim poskytuje výhodu při komunikaci s místním obyvatelstvem – Moskva věří, že tito muži nebudou nahlížení jako křižáci (ruští vojáci jsou většinou pravoslavní křesťané). Tato metoda není v Rusku novinkou. Například Putinův oblíbenec a tvrdý čečenský vládce Ramzan Kadyrov často jedná s představiteli sunnitských arabských států a zve si bohaté investory z ropného zálivu do čečenské metropole Grozného.

Soukromá válka

Zvýšil se také počet soukromých ruských vojenských kontraktorů, kteří se přidali na stranu Asada. Společnost Wagner neúspěšně působila v Sýrii v roce 2013, tehdy ještě pod názvem Slavonic Corps, nyní se vrátila v rámci oficiální ruské intervence. Firmu vede bývalý zpravodajský analytik ruské vojenské rozvědky GRU Dmitrij Utkin. Podle ruského portálu RBC mají tyto jednotky celkovou sílu asi 2500 mužů, i když přesná čísla je pochopitelně složité ověřit.

Výraznější pozemní zapojení ruských jednotek ukazuje, že Moskva chce mít věci pod kontrolou. Spolupráce Ruska se syrskou vládou a jejím hlavním spojencem v Teheránu nebyla vždy bezproblémová, každý z těchto hráčů sleduje v regionu trochu jiné zájmy. Když se na konci roku podařilo Moskvě a Ankaře vyjednat křehké příměří bez účasti Íránu, a k jeho výrazné nelibosti, zapojil dle analytiků Teherán své síly, aby provokovaly nové boje na území Aleppa. Několik týdnů nato dorazily na místo čečenské speciální síly. Podle expertů to nebyla náhoda.

Na začátku roku také kolovaly zvěsti o skomírajícím zdraví syrského prezidenta Bašára Asada, který údajně utrpěl mrtvici a následně podstoupil léčení v libanonském Bejrútu. Íránský režim v Teheránu by podle zákulisních informací chtěl na Asadovo místo dosadit jeho bratra Mahera. To se ale nelíbí Moskvě. Bašár Asad brzy nato spekulace zadupal do země, tento malý mlýnek na drby nicméně ukazuje, že vztahy mezi spojenci v regionu jsou komplikované. Kreml si chce svou zvýšenou pozemní účastí pojistit, že v Sýrii nezopakuje americké fiasko, i za cenu ruských životů.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner