Vladimir Putin. FOTO: ČTK/AP/Alexei Druzhinin
FOTO: ČTK/AP/Alexei Druzhinin
Ruská ekonomika, která byla ještě před několika lety považována za stabilní, čelí vážným problémům, které podkopávají její schopnost udržet válečné úsilí. Rostoucí inflace, zvyšující se ceny a akutní nedostatek pracovních sil jsou jen některé z příznaků přehřáté válečné ekonomiky, kterou Vladimir Putin přesměroval na válečné koleje. Podle analytiků a zpráv z ruských i mezinárodních zdrojů se tyto problémy prohlubují a mohou vést k dlouhodobé krizi.
Ekonomika Ruska se od roku 2022, kdy začala plnohodnotná invaze na Ukrajinu, přeorientovala na válečný režim. Tento přechod vyžadoval obrovské investice do zbrojního průmyslu a nových logistických řetězců pro obchod s Čínou a Indií. Výsledkem však byla rostoucí inflace, která překročila cílovou hodnotu ruské centrální banky čtyři procenta a v únoru a březnu 2025 dosáhla přes deset. Putin označil růst cen za „nepříjemnou a špatnou věc“, ale doufá, že se s tím vláda vypořádá.
Podle ruské centrální banky dosáhla inflace na konci roku 2024 hodnoty 9,2 až 9,3 procenta, což guvernérka Elvira Nabiullina označila za „znepokojující signál“. Mezi hlavní příčiny patří přehřívání ekonomiky kvůli masivním vojenským výdajům, které tvoří přibližně osm procent HDP a 40 procent federálního rozpočtu. Například ceny másla vzrostly o 33 až 34 procent, což Putin přičítá rostoucí poptávce a nedostatečné produkci. Sankce také zvyšují náklady na logistiku, což dále tlačí ceny nahoru.
Centrální banka reagovala zvyšováním úrokových sazeb, které v roce 2024 dosáhly 21 procent, nejvyšší úrovně za 20 let. Analytici však varují, že ani tato opatření nemusí stačit k zastavení inflační spirály. „Centrální banka stojí před dilematem: buď zvýší sazby ještě více a riskuje recesi, nebo přijme vyšší inflační tlak,“ uvedl ekonom Alexander Isakov.
Vysoká inflace přitom „sežere“ růst mezd, který Putin uvádí jako úspěch (devět procent v reálném vyjádření v roce 2024), a omezuje kupní sílu obyvatel.
Dalším klíčovým problémem je nedostatek pracovních sil, který je způsoben kombinací demografické krize, mobilizace a emigrace kvalifikovaných pracovníků. Rusko každoročně ztrácí přibližně jeden milion pracovníků kvůli stárnutí populace, a mobilizace na Ukrajinu tento problém ještě zhoršila. Odhaduje se, že obranný sektor za posledních 18 měsíců přetáhl přes půl milionu pracovníků z civilního sektoru, přesto chybí dalších 160 tisíc specialistů.
„Nedostatek pracovních sil je rekordní, což zvyšuje mzdy a tím i inflaci,“ uvedla Nabiullina. Mnoho mužů v produktivním věku buď bojuje na frontě, nebo emigrovalo, aby se vyhnulo odvodu. Tento deficit se projevuje i v civilních odvětvích, jako je stavebnictví, kde 80 procent pracovníků tvoří migranti, jejichž dostupnost je omezená. Po ukončení války by navíc přibližně 600 tisíc demobilizovaných vojáků mohlo mít problém najít práci, protože většina pochází z chudších regionů a postrádá potřebné dovednosti.
Ruská ekonomika je silně závislá na vývozu ropy a plynu, ale pokles cen ropy, částečně způsobený obchodní válkou USA a zpomalením čínské ekonomiky, znamená další ránu. V březnu 2025 klesly daňové příjmy z prodeje ropy a plynu o 17 procent oproti předchozímu roku. Tento výpadek zvyšuje rozpočtový deficit, který vláda zatím pokrývá z rezerv a půjček. Rostoucí korporátní dluh, který od roku 2022 vzrostl o 71 procent, zvyšuje riziko úvěrové krize.
„Pokud ceny ropy dále klesnou, stát bude muset obětovat buď sociální výdaje, nebo vojenské projekty,“ varuje ekonomka Sofia Donecová. Putin sám přiznal, že ekonomika potřebuje „ochlazení“, aby stabilizovala inflaci, což naznačuje, že růst z předchozích let (4,3 procenta v roce 2024) není udržitelný.
Ačkoli ruská ekonomika dosud odolávala sankcím díky přesměrování obchodu na Východ a vysokým vojenským výdajům, první čtvrtletí roku 2025 přineslo pokles HDP, což je první pokles od roku 2022. Analytici varují, že konec války by mohl přinést „tvrdé přistání“, protože ekonomika je příliš závislá na vojenském sektoru. „Viditelná odolnost ruské ekonomiky je iluzorní,“ píše Pierre Brianson z Reuters. Pokud by Putin válku ukončil, musel by čelit reintegraci demobilizovaných vojáků, potenciální vlně bankrotů a rozpočtovým škrtům, což by mohlo vyvolat sociální nepokoje.
„Putin si myslí, že může financovat válku bez finanční nestability, ale to je iluze,“ uvádí Financial Times. Kombinace inflace, nedostatku pracovních sil a poklesu příjmů z ropy staví Rusko před ekonomické dilema, které může změnit směřování jeho politiky. Zatímco Putin doufá v další růst, realita naznačuje, že válečná ekonomika dosahuje svých limitů.
