„Západ musí dělat mnohem víc, protože je v našem absolutním zájmu, aby Ukrajina vyhrála. Když Ukrajina prohraje, nejsem přesvědčený o tom, že Rusko nezkusí nějakou pobaltskou zemi,“ říká český student a aktivista, rodilý Bělorus a analytik spolku Evropské hodnoty Andrej Poleščuk, který od začátku ruské invaze na Ukrajinu informuje dennodenně o aktuálním vývoji na twitteru. V rozhovoru pro deník FORUM 24 mluví také o tom, zda Západ pomáhá bránící se Ukrajině dostatečně, nebo o tom, jak důležitá je pro Ukrajince psychologická pomoc.

Jak hodnotíte současnou situaci na Ukrajině, je nějaká naděje, že by válka mohla v dohledné době skončit?

Ne, válka určitě neskončí brzy. Rusko deklarovalo své cíle, Ukrajina také, a styčné body tam v podstatě nejsou. Není tam ani šance na to, že by v blízké době mohla probíhat nějaká jednání, tím spíše ne mírová. Ukrajina chce zpět Krym, Donbas. Rusko nechce, aby Ukrajina existovala. Spíše to vypadá, že Rusko zahájí novou ofenzivu, mají na ukrajinském území přes tři sta tisíc vojáků. Takže situace nyní bude spíše horší než lepší.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Myslíte, že ruská ofenziva bude úspěšná?

Rusové se bohužel poučili z chyb, které dělali. Je jich tam nyní hodně, útočí silou. Jejich útoky probíhají tak, že nejdříve posílají wagnerovce a špatně vycvičené oddíly, ty provádějí průzkumy bojem, a zjišťují, jak silné nebo slabé jsou ukrajinské pozice. Pak tam teprve posílají jednotky, které jsou vycvičené lépe a také lépe vyzbrojené. Berou to na počet. Je mnoho videí, kde ruské síly útočí na poli na ukrajinské zákopy.

V Bachmutu zemřely čtyři tisíce wagnerovců, což je obrovské číslo. Deset tisíc dalších mělo být zraněno. Musíme vzít v potaz, že těch wagnerovců je asi padesát tisíc, z toho deset tisíc je dobře vybavených, se smlouvou, čtyřicet tisíc jsou vězni a dobrovolníci, ať už z Ruska nebo z jiných zemí. Častokrát stojí zadržení Rusů čistě na vůli ukrajinských mužů, protože situace s municí je složitá, ruská převaha v technice je velká. V případě těžké tankové techniky je to někdy šest ku jedné, někdy je to deset ku jedné.

Pomáhá západ Ukrajině dostatečně, nebo by se dalo dělat více?

To je složité téma, mnohé závisí na kapacitách západních států a na jejich politické vůli, zejména vůli Německa a vůli Francie. Spojené státy americké dávají dost, i když by toho samozřejmě také mohlo být více. Můžeme se bavit o větším množství techniky. Aktuální pomoc v podobě tanků bude dávkovaná, nepřijde najednou a nepřijde brzy. Mluví se o tom, že Britové poskytnou své challengery někdy v březnu, poté, co Ukrajinci projdou výcvikem. Nicméně jedna tanková rota, která se skládá ze čtrnácti tanků, je kapka v moři na úseku fronty, který je dlouhý tisíce kilometrů. Ty tanky jsou potřeba teď a jsou jich potřeba stovky.

Mám informace, že pro viditelnou ukrajinskou protiofenzivu by bylo třeba tři sta západních tanků. Ony v tom počtu nejspíše přijdou, ale ne najednou, což je obrovský problém. Takže by se samozřejmě dalo dělat více. Navíc Rusko přešlo částečně na válečnou ekonomiku, což je něco, co my na Západě neděláme. Potřebovali bychom vyrábět sami těžkou techniku a munici.

Co hrozí, pokud se Ukrajině nebude dařit bránit?

Západ musí dělat mnohem víc, protože je v našem absolutním zájmu, aby Ukrajina vyhrála. Když Ukrajina prohraje, nejsem přesvědčený o tom, že Rusko nezkusí nějakou pobaltskou zemi, článek pět nečlánek pět. Za rok budou volby ve Spojených státech a můžeme si představit, že prezidentem bude třeba Donald Trump. Donald Trump nyní zpochybňuje dodávky zbraní na Ukrajinu, Donald Trump několikrát zpochybnil článek pět. Některé státy v Evropě nejsou až tak aktivní v pomoci Ukrajině a mají kladný vztah k Rusku, konkrétně Maďarsko. Nejsem si úplně jistý, že by tento stát poslal své vojáky na pomoc pobaltským státům. A ve chvíli, kdy některý stát řekne, že to není jeho boj, se celá organizace NATO rozpadá a bude to stát jen na vůli států, které budou ochotné pomáhat.

Je potřeba mít na paměti, že článek pět neříká, že musíme spojencům na pomoc posílat vojáky. Článek pět říká, že musíme poskytnout takovou pomoc, která je nutná a efektivní. To, že tam máme posílat vojáky, je neformální konsensus, který si můžeme sami rozbít. Potom bychom se dostali do spirály násilí a rozpadu mezinárodního řádu. A pokud by náhodou Rusku prošlo obsazení Ukrajiny, k čemuž, doufám, nedojde, otevírá to také dveře Číně, aby zaútočila na Tchaj-wan a vzala si kus jeho území.

Jaký vliv na Rusko mohou mít výroky západních politiků, jako když například Andrej Babiš před prezidentskými volbami pronesl, že bychom nepomohli sousedním státům a spojencům v NATO, byť se později snažil svůj výrok vysvětlit a zmírnit?

Tyto výroky posilují ruský narativ dovnitř Ruska, že Rusko je neporazitelné a vezme si silou, co bude chtít. Narativ, že článek 5 je dobrý, ale my chceme mír a ne válku, je něco, co zaznívalo před prezidentskou volbou u nás a co bude určitě zaznívat také před parlamentními volbami v září na Slovensku. Byl z toho skandál na mezinárodní úrovni, protože například obrana pobaltských států, které odevzdaly Ukrajině všechno, závisí na tom, jak my se k tomu postavíme.

Vy sám jste nedávno na Ukrajině také byl, co jste tam dělal?

Byl jsem tam z humanitárních důvodů. Máme sbírku, kterou můj kamarád založil na začátku invaze. Původně to byla sbírka na podporu 128. zakarpatské brigády, která se podílela na osvobozování Chersonu. Tam jsme byli na frontě v říjnu, než se osvobodil. Sbírka se v listopadu rozšířila o 24. brigádu. Tam jsme vezli potřebné věci – teplé oblečení, jídlo, vybavení, co se dá sehnat.

Dále čtěte

Týdeník FORUM: Omluva českému venkovu a rozhovor s Pavlovým poradcem Petrem Kolářem

Vychází nový Týdeník FORUM. Již nyní je k dispozici na webu tydenikforum.cz pro digitální předplatitele. Na místě hlavního rozhovoru…

Momentálně máme dva projekty. Jeden spočívá ve financování rehabilitačního centra v jednom z ukrajinských měst, kam by měli jít vojáci 24. brigády, kteří mají fyzické problémy nebo psychické problémy. Budou tam moci rehabilitovat za dozoru odborníků, psychologů a psychiatrů, budou si moci odpočinout, než půjdou zpět na frontu. Druhý projekt spočívá v přestavbě kamionu na mobilní sprchy. Tam se namontuje několik bojlerů, generátor, pračky, sušičky, možná sauna. Je velký problém, že při frontové linii nejsou moc dobré podmínky pro osobní hygienu.

Jak vznikl projekt psychologické pomoci bojujícím Ukrajincům? Můžete popsat, jaké mají problémy?

Projekt vznikl na popud zástupce velitele brigády, který se stará o psychologický stav družstva. Ten navrhl, že by něco takového mohlo vzniknout, protože nedoléčení muži jsou často předčasně propuštěni. Důvody jsou zřejmé, obrovské množství zraněných.

Psychické problémy na frontě jsou téma už nyní, ale ještě větší téma to bude, až válka skončí. Viděli jsme to například i u amerických válečných veteránů, kteří často končí na ulici, mají problémy s alkoholismem, mají posttraumatický syndrom. Představte si, že sedíte v zákopu, nerotujete, ten zákop je špinavý, každý den na vás dopadají granáty, každý den se dostáváte do kontaktního boje. Člověku z toho přeskočí. A je potřeba udržovat morálku, aby ti chlapi měli motivaci dál bojovat.

Podařilo se vám tedy sehnat dostatek prostředků?

Vybrali jsme celkem přes sedm milionů, za poslední měsíc to bylo přes milion. Takže finanční prostředky na toto jsou, nicméně je třeba brát v potaz, že to nejsou jediné dvě věci, které financujeme. Ta pomoc je kontinuální a nekončící, protože válka nekončí. Velitel posílá kamarádovi Vasilovi seznam věcí, které brigáda nutně potřebuje. Nikdy to není tak, že bychom něco kupovali podle vlastního uvážení, přivezli to tam a oni to nepotřebovali.