Vladimir Putin a Si Ťin-pching / Ilustrační foto FOTO: Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: Wikimedia Commons / CC BY 4.0
Ruská státní média líčí návštěvu Vladimira Putina v Číně tento týden jako symbolický triumf ruského vůdce nad Západem. Putin se podle nich těší celosvětové prestiži a respektu navzdory pokusům o jeho izolaci. Zdá se ale, že se nepovedlo dojednat nic pro Rusko významného.
Zpravodajství o čínské cestě bylo strategickým úsilím, jak za ním shromáždit ruskou veřejnost, řekli listu The Moscow Times nezávislí experti, politický konzultant a jeden z kremelských úředníků.
Ve skutečnosti se ruský vůdce, který je stále více závislý na čínském protějšku Si Ťin-pchingovi, vrací z Pekingu bez velkých energetických nebo zemědělských dohod, v něž doufal, konstatuje list.
„Vystoupení na fóru a setkání se Si je pro Rusy důležitou připomínkou Putinova statusu vůdce světové úrovně. Televizní kanály dostaly pokyn, aby o šéfově cestě vysílaly reportáže v tomto světle,“ řekl pro The Moscow Times kremelský činitel, který si přál zůstat v anonymitě.
Byla to Putinova první cesta mimo území bývalého Sovětského svazu od doby, kdy byl v březnu obviněn Mezinárodním trestním soudem z válečných zločinů. Do Číny přivezl více než dvě desítky novinářů z televize, rozhlasu, agentur a internetových médií. Ti se snažili ukázat, že je kremelský vůdce stále v centru pozornosti.
Putinovo postavení bylo podle novinářů ze státních médií podtrženo tím, že Si „pozval ruského prezidenta, aby jako první vstoupil na uvítací banket“, a při Putinově příjezdu byl na důkaz velké úcty rozvinut červený koberec. V jiném vysílání novinář státní televize stojící před limuzínami se státními vlajkami řekl, že nikdy neviděl tolik aut hlav států, a dodal, že všichni poslouchali Putinův projev.
„Putinův projev byl v sále vnímán s nadšením. To není přehánění,“ řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ruskému reportérovi, když opouštěl sál. Vysílací stanice Rossia 1 poukázala na velikost ruské delegace, která měla vyjádřit význam Putinovy cesty. „Museli jsme postavit další stoly, aby se ruská delegace při jednáních s čínskými protějšky vešla k již tak obrovskému stolu.“
Výsledky cesty ale budou nejspíš jen skromné.
„Ruská delegace neohlásila v Pekingu žádné významné úspěchy. Putin, který během dvou dnů strávil více než tři hodiny setkáním se Si, se na tiskové konferenci raději věnoval konfrontaci se Spojenými státy, válce na Ukrajině a konfliktu mezi Izraelem a Hamásem. Putin rovněž odmítl odpovědět na otázku novináře ohledně obsahu jeho několikahodinových rozhovorů se Si a uvedl pouze, že ‚nad šálkem čaje‘ vedl produktivní diskusi o otázkách důvěrného charakteru,“ konstatuje článek.
Kreml kvůli západním sankcím hledá další odbytiště pro své energie a obilí.
Agentura TASS napsala, že Rusko a Čína podepsaly v Pekingu „největší obilnou smlouvu“ v hodnotě 25 miliard dolarů. Nezávislý odborník na obiloviny Andrej Sizov řekl The Moscow Times, že toto prohlášení vypadá spíše jako PR prohlášení soukromé společnosti.
„Všechny zprávy o této mega dohodě přicházejí z Ruska,“ řekl Sizov. „Zbytek světa je mimo hru. Zdá se, že se někdo snaží příběh rusko-čínského přátelství maximálně kapitalizovat.“
Dalším tématem byla dohoda o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2, obrovského projektu na dodávku většího množství zemního plynu do Pekingu, o němž se jedná již několik let. Šéf Gazpromu Alexej Miller v úterý večer v ruské televizi řekl, že Rusko bude brzy dodávat do Číny stejný objem plynu jako předtím do Evropy. Podle odborníků to však bude prakticky nemožné.
„Těsně před válkou vyváželo Rusko do západní Evropy více než 170 miliard m3 (bcm) plynu, jak uvádí Gazprom. Síla Sibiře 2, která je zatím jen na papíře, byla ohlášena jako plynovod o kapacitě 50 miliard m3 ročně. Původní plynovod Síla Sibiře 1 má jmenovitou kapacitu 38 miliard m3 a existuje smlouva na dodávky z mořských plynových polí Sachalin v objemu 10 miliard m3 ,“ uvedl pro The Moscow Times Sergej Vakulenko, nerezidentní vědecký pracovník Carnegie Russia Eurasia Center. „To dává dohromady 98 miliard m3, takže rozdíl oproti předválečnému prodeji do Evropy činí 75 miliard m3 nebo více,“ dodal Vakulenko.
Není vůbec jasné, jak by se takový rozdíl dal překlenout jinak než ztrojnásobením objemu Síly Sibiře 2. Kromě toho obrovský objem pocházející z jediného zdroje by byl v rozporu s tradiční čínskou politikou diverzifikace dodávek.
V každém případě ani Rusko, ani Čína během Putinovy návštěvy ani neoznámily uzavření smlouvy o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2.
Hlavním výsledkem ruské výpravy bude nakonec nejspíš jen propagandistické představení pro ruské publikum.
