
Vladimir Putin na vojenském cvičení v roce 2015. FOTO: Kremlin.ru/commons.wikimedia.org/CC BY-SA 4.0/
FOTO: Kremlin.ru/commons.wikimedia.org/CC BY-SA 4.0/

Vypuštění ruské experimentální balistické rakety Orešnik na Ukrajinu bylo propagandistickou operací, kterou Kreml, armáda a zpravodajské služby zinscenovaly, aby obnovily strach z ruských úderů. Podle činitelů v Kremlu si totiž Ukrajina a Západ už na jaderné vyhrožování Moskvy zvykly a moc nepůsobí.
Čtyři ruští představitelé, kteří si přejí zachovat anonymitu, sdělili listu The Moscow Times, že odpálení Orešniku a jeho následná medializace byly pečlivě připraveny za účasti úředníků, vojenského personálu, zpravodajských agentur a kremelských PR expertů.
„Probíhaly brainstormingy o tom, jak reagovat a postavit Američany a Brity do latě za to, že Zelenskému dovolili použít zbraně dlouhého doletu. A jak zastrašit Berlín a další Evropany, aby se podřídili,“ řekl listu jeden z nich. Rozhodli se pro kampaň, která zveličí schopnosti ruského vojensko-průmyslového komplexu a sílu nové zbraně.
„Toto představení, které bylo zinscenováno a prezentováno veřejnosti, se skládalo z několika fází. Těmi hlavními byly samotný úder Orešnikem, šíření záběrů na sociálních sítích a jeho pokrytí v zahraničních médiích,“ uvedl další představitel.
Na kampani se podíleli mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová a Alexej Gromov, vysoký kremelský činitel dohlížející na ministerstvo zahraničí, tiskové úřady a a kontroluje obsah vysílání státní televize.
Součástí kampaně byl pochopitelně Vladimir Putin, který se na summitu Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti zmocnil agendy a pohrozil úderem Orešniku na „rozhodovací centra“ v Kyjevě.
Moskva se na možnost, že Ukrajina bude oprávněna zasáhnout západními zbraněmi hluboko uvnitř ruských hranic, připravovala, ale nakonec ji souhlas Bidenovy administrativy s použitím raket ATACMS znepokojil a zaskočil.
Pavel Aksjonov, vojenský analytik ruské redakce BBC, připomíná, že rakety ATACMS mohou být odpáleny náhle a k jejich nasazení stačí několik minut. To Ukrajině umožňuje způsobit ruské vojenské technice, velitelství, personálu a skladům zbraní značné škody.
Putinovy možnosti reciproční eskalace jsou dost omezené. Hrozby použití jaderných zbraní už nejsou tak účinné a Rusko nemá Orešniků velké zásoby. Kvůli byrokratické neefektivitě a zaostávajícím inovacím by potřebná výroba výroba trvala celé roky, řekl deníku The Moscow Times bývalý ruský obranný inženýr. Nasazení experimentální zbraně v reálném boji je podle něj spíše pokusem o ovlivňování veřejného mínění než o předvádění nových vojenských schopností.
Podle vojenského analytika Aksjonova nebyl úder Orešnikem ničím jiným než PR trikem.
„Putin mával jaderným klackem příliš dlouho. Potřeboval něco nového. Tak vytáhl Orešnik. Nic nezničil, pro armádu nebude v dohledné době k dispozici, ale všichni se ho bojí,“ řekl Aksjonov.
„Lidé si mysleli, že Putin nemá žádné nástroje k eskalaci. Ale pak přišly íránské balistické rakety, pak severokorejské, a dokonce i severokorejští vojáci,“ řekl Aksjonov. „Ukázalo se, že metody eskalace má – ale zdaleka ne tolik jako Západ.“