Vladimir Putin FOTO: ČTK/AP/Mikhail Metzel
FOTO: ČTK/AP/Mikhail Metzel
Ruská ekonomika loni podle oficiálních statistik Kremlu oslabila méně, než se očekávalo. Je to jen hra s čísly, což platí i pro její perspektivu. Letos se ještě výrazněji projeví postupný náběh sankcí, jež povedou k bilionovým ztrátám.
Putinův režim je natolik zkompromitovaný, že by bylo velmi optimistické očekávat, že přizná barvu, jaký je po roce nesmyslné války skutečný stav jeho ekonomiky. Mnohé statistiky jsou zkreslovány či tajeny, i když někdy probleskují znepokojivé údaje o stavu ruského hospodářství i z oficiálních institucí.
Potěmkinovy vesnice
Loni v květnu zveřejnila ruská agentura Interfax průzkum, jehož se zúčastnilo šest tisíc domácích firem v 85 regionech. Už tehdy pociťovalo dopad západních sankcí 87 procent ruských podniků. Třetina označila svoji situaci za upadající či kritickou. Jedenáct procent podnikatelů už v té době svoje aktivity ukončilo nebo výrazně utlumilo.
S odstupem času se ukazuje, že sankce nejcitelněji zasáhly ruský zpracovatelský průmysl, který je nejvíce závislý na dovozu západních technologií a součástek. Jen autoprůmysl se loni propadl o dvě třetiny.
Pokud tedy dnes Putin oznamuje, že ruská ekonomika loni poklesla „jen“ o 2,5 procenta HDP a teď už bude díky rozsáhlé modernizaci jen vzkvétat, je to pouze tradiční stavění Potěmkinových vesnic. Jsou jen vodou na mlýn kritikům sankcí hájícím zpravidla vlastní obchodní či politické zájmy.
Zavádějící ukazatele
Namístě je značná skepse. „Těmto oficiálním údajům nelze věřit a kvalifikované odhady hovoří o propadu HDP mezi 10 a 20 procenty,“ pochybuje ekonom BHS Štěpán Křeček.
„Tamnímu statistickému úřadu lze důvěřovat asi jako kartářce. Pod tíhou sankcí a masivního odchodu evropských a amerických firem musejí být negativní dopady na ruskou ekonomiku citelné,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek, ale přidávají se i nevládní ruští experti.
„Tvrzení, že ruská ekonomika prokázala pozoruhodnou odolnost vůči sankcím, závisí na zavádějících makroekonomických ukazatelích. Kritici sankcí poukazují na posílení rublu, mírný pokles ruského HDP a nízkou nezaměstnanost. Tato čísla neodrážejí skutečnou situaci,“ tvrdí bývalý náměstek ruského ministerstva pro energetiku Vladimir Milov.
„Silný“ rubl je podle něj posilován umělým kurzem a drakonickými zásahy vlády. Ruské firmy a obyvatelé mají omezený výběr peněz z bankovních účtů a jejich převod na zahraniční měnu. I další události se vyvíjely jinak.
Omyl propagandy
Nepotvrdila se primitivní kremelská propaganda o Západu utápějícím se v mrazu, bídě a temnotě, zatímco v Rusku panuje ráj na zemi. Vycházela ze závislosti Evropy na ruských surovinách a náhlého ukončení dodávek plynu trasou Nord Stream I.
Evropská ekonomika i přes značné problémy loni rostla o tři procenta. S energetickou krizí si poradila nezvykle rychle a operativně. Nenaplnily se katastrofické scénáře, že nedostatek plynu a ropy povede ke kolapsu a sociálnímu rozvratu.
Není ještě úplně vyhráno a stabilní přesměrování zdrojů po odstřižení ruských dodávek může trvat možná dva roky. Dosavadní průběh této operace však svádí k mírnému optimismu, i když nelze vyloučit, že budoucí ceny neovlivní další globální vlivy.
Sankce zabírají
Začátek roku naopak signalizuje, že problémy budou narůstat na druhé straně pomyslné barikády. Stále dynamičtěji se utahuje smyčka sankcí kolem ruské ekonomiky, což prokazují čerstvé údaje. Projevují se zákazy dovozu ruské ropy a cenové stropy.
Podle údajů Mezinárodní energetické agentury poklesly letos v lednu ruské tržby z exportu ropy o 36 procent a celkové příjmy z ropného průmyslu se loni snížily o 48 procent. Výše těžby se přitom nemění. Pokud se tedy Putinův režim chlubí, že je schopen pružně nacházet náhradu za výpadek evropských trhů, je to jen část pravdy.
Mnohem významnější část ruské produkce než dosud sice směřuje do asijských ekonomik Číny, Indie a Turecka, ale s výraznou slevou. Tyto země nemají příliš velký zájem vytrhnout Moskvě trn z paty, ale chtějí na jejích potížích vydělávat. To vede k hlubokým propadům ruských příjmů, což zatemňuje optimistické vize do budoucna.
Rusové prodávali v lednu ropu Ural za 49 dolarů za barel, přičemž ropa Brent se prodávala za 85 dolarů. Obrovský zářez do státní pokladny je patrný při vědomí, že ruský rozpočet na letošní rok počítá s příjmem 70 dolarů za barel. Takový propad jen za ropu je špatným znamením pro ekonomiku žijící hlavně z vývozu surovin.
Výpadek příjmů z ropy a plynu, jehož export klesl o čtvrtinu, se projevil na rekordním lednovém rozpočtovém schodku. Překročil v přepočtu půl bilionu korun, zatímco loni dosáhl přebytku 37 miliard. Příjmy klesly o 35 procent a současně se radikálně zvýšily výdaje o 58 procent, jdoucí na vrub většinou nákladům na válku.
Putin se přepočítal
I když se zatím jedná o jeden měsíc, trend je jasný. Putin loni zpočátku těžil z vysokých cen plynu a ropy vyšponovaných panikou na světových trzích. Ve druhé polovině roku však došlo ke zlomu, vládce Kremlu se přepočítal.
Evropa pružně nachází alternativní zdroje a současně zavedla bezprecedentní sankce. Trhy se zklidnily, poklesly ceny ropy, plynu (sedminásobně proti srpnové kulminaci), elektřiny a dalších komodit vesměs na předválečnou úroveň. Výsledkem je zhoršení výhledu ruské ekonomiky se slabou nadějí, že se momentální trendy znatelněji otočí.
Válka podle analýzy agentury Bloomberg poznamená ruskou ekonomiku snížením hrubého domácího produktu o osm procent do roku 2026 proti předválečným trendům. Ruský HDP se podle ní smrskne o 4,2 bilionu korun. Důvodem je náběh sankcí, jejichž účinky se projevují se zpožděním.
Jejich vliv přitom bude dlouhodobější a má více rozměrů. Rusko opustila více než tisícovka významných západních firem. Globální společnosti podle loňského průzkumu analytiků Fidelity International nepočítají s obnovením investic do Ruska ani ve vzdálené budoucnosti.
Velkým problémem je hrozící technologické zaostávání země. „Není možné nahradit dovoz bez zahraničních technologií, strojů, dílů, mikročipů a procesorů. Přetržení hospodářských řetězců vede k primitivizaci, archaizaci struktury ruské ekonomiky,“ varuje ruský ekonom Ivan Ljubimov.
Putinova říše se izoluje od Západu a čínské či indické obchody nezastaví její zaostávání a pokles životní úrovně obyvatel. To však Putina nezajímá. Zajímají ho jen šílené vize budování sovětského impéria bez hranic. Hraje ruskou ruletu s celou zemí bez ohledu na její následky.
