Naprosté většině Rusů se od doby, kdy Rusko zahájilo agresivní válku proti Ukrajině, žije hůře. Existují však určité skupiny, které lze zřejmě označit za beneficienty války. Ruský bloger Igor Jakovenko vyjmenovává několik takových postav a připomíná, že za každým takovým příjemcem války stojí určitá sociální skupina, někdy nemalá.

Na svém blogu 19. července jako příjemce číslo jedna uvádí Jevgenije Viktoroviče Prigožina, kterému se přezdívá „Putinův kuchař“. Kromě toho, že je pánem stravování vysoce postavených osob, je také spojen se známou trollfabrikou v Petrohradě, která šíří dezinformace do celého světa, a se soukromou takzvanou Wagnerovou armádou (skupinou). Jeho majetek se v roce 2019 odhadoval na 14,6 miliardy rublů. Pro jeho podezřelé činnosti se na něj od roku 2016 vztahují sankce USA, od roku 2020 sankce EU a Spojeného království a od roku 2022 sankce Kanady a Japonska.

Dále čtěte

Nové číslo Týdeníku FORUM: Velké prezidentské téma šest měsíců před volbou

Nové číslo, které je ode dneška na stáncích, připomíná hned ve svém úvodu, že do prezidentské volby zbývá už jen…

Má za sebou pestrou minulost. Prigožin byl za svůj život souzen hned dvakrát. Dne 29. listopadu 1979 ho odsoudil Kujbyševský soud v Leningradě ke dvěma letům podmíněně podle paragrafů 15 a 144 části 2 trestního zákoníku RSFSR „krádež“ a v roce 1981 ho Ždanovský soud odsoudil k 13 letům odnětí svobody podle paragrafů „krádež“, „loupež“, „podvod“ a „svádění nezletilého k trestné činnosti“ trestního zákoníku RSFSR. V roce 1988 byl omilostněn a v roce 1990 propuštěn z trestanecké kolonie.

V roce 1990 Prigožin založil v Leningradě řetězec hot dogů, pak byl ředitelem sítě supermarketů a v prosinci 1996 otevřel spolu s partnery první elitní restauraci v Petrohradě Staraja tamožnja a na jaře 1998 restauraci na lodi New Island, která se stala oblíbeným místem finanční a politické elity. V létě 1999 se zde setkali Sergej Stěpašin a výkonný ředitel MMF Michel Camdessus, v roce 2001 tu povečeřeli prezidenti Ruska a Francie Vladimir Putin a Jacques Chirac. Vladimir Putin zde v květnu 2002 hostil George W. Bushe a na podzim 2003 na lodi oslavil své narozeniny.

Prigožin snadno našel společnou řeč s prezidentem Putinem a snadno se začlenil do jeho okruhu. Jak souvisí Prigožin s Wagnerovci? Má se za to, že patří do skupiny podnikatelů, kteří ji financují. Rusko tvrdí, že s ní nemá nic společného, ovšem tito bojovníci se objevují na místech, kde je potřeba, aby někdo odvedl nějakou špinavou práci. Podle některých zpráv na ni dohlíží sám generální štáb.

„V předvečer války měl kuchař-obchodník Jevgenij Prigožin napjaté vztahy s vedením země,“ píše Jakovenko. „Měl konflikty s ruským ministerstvem obrany i s prezidentskou administrativou. Proto se v prvních týdnech války na ukrajinské frontě místo Wagnerovců objevila soukromá armáda Redut. Ale když ruští okupanti utrpěli obrovské ztráty, velitelé se nestarali o osobní zášť, Prigožinovi se podařilo překonat odcizení na ministerstvu obrany a v administrativě prezidenta a začal převádět své žoldáky z Afriky na Ukrajinu.“

Dále čtěte

Kupte si Speciál FORUM a přispějte na sbírku pro ukrajinskou armádu. Pomáhejte s námi

Brzy to budou čtyři měsíce, kdy ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal válku proti Ukrajině. Napadená země se tvrdě brání a…

Web Meduza.io na základě toho, co sdělila britská rozvědka, píše: „Wagnerovci téměř jistě sehráli ústřední roli v nedávných bitvách, včetně dobytí Popasna a Lysyčansku. Tyto boje způsobily skupině těžké ztráty. Soukromá armáda snižuje standardy pro přijímání zaměstnanců tím, že zaměstnává odsouzené a osoby, které byly dříve na černé listině. Školení nových zaměstnanců je velmi omezené. To pravděpodobně ovlivní bojovou efektivitu skupiny v budoucnu a sníží její hodnotu jako podpory pravidelných ruských sil.“

Wagnerova armáda využívá specifické know-how k doplňování svého personálu. V trestaneckých koloniích verbuje trestance, kteří jsou posíláni do války proti Ukrajině. Po šesti měsících „služby“ jim jsou slíbeny peníze a amnestie.

„Stejně postupoval Stalin za druhé světové války, když posílal zločince na frontu a politické vězně nechával v gulagu, protože zločinci byli považováni za ‚společensky blízké‘,“ připomíná Jakovenko. „Pro Putinův režim nejsou zločinci jen ‚společensky blízcí‘, zločinci tvoří základ tohoto režimu.“

Jevgenij Prigožin, sám s kriminální minulostí, dovede vycítit, po čem je poptávka. Nejen po lahůdkách pro kremelské potentáty a šíření dezinformací pod rouškou „výzkumu internetu“. Když je třeba, dovede sehnat i bojovníky. Odměnou je mu přízeň mocných, která se dá proměnit v bohatství.