Vladimir Putin FOTO: Úřad ruského prezidenta, se souhlasem
FOTO: Úřad ruského prezidenta, se souhlasem
Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničních věcí Heorhij Tychyj a vedoucí Centra pro boj s dezinformacemi Rady národní bezpečnosti a obrany Andrij Kovalenko okomentovali ruské výroky o tom, že po vojenské operaci USA ve Venezuele „má i Rusko svou vlastní sféru vlivu“. Podle Tychého je touto hranicí maximálně Putinův kufřík na jeho exkrementy, od něhož se nikdy neodloučí.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí a Centrum pro boj s dezinformacemi ostře reagovaly na vyjádření vysoce postaveného ruského zdroje po americké operaci ve Venezuele, který tvrdil, že „i Rusko má svou vlastní sféru vlivu“. Kyjev ruské nároky zesměšnil a označil je za prázdné fantazie, které nemají oporu v realitě.
Moskva dlouhodobě usiluje o uznání postsovětského prostoru za místo, kde má zvláštní práva. To by totiž její invazi na Ukrajinu prezentovalo jako legitimní politiku velmocí, nikoli jako nelegální agresi. Ruský analytik Mark Galeotti dokonce řekl RFE/RL, že Kreml doufá, že Trumpova operace ve Venezuele signalizuje přijetí velmocenských sfér vlivu: „Pokud necháme Ameriku mít její latinskoamerickou sféru vlivu, pak z toho vyplývá, že bychom měli mít povolenou i tu naši slovanskou.“
„Přehnaně kompenzující ,ruské zdroje´ chrlí horké řeči o ,zónách vlivuˇ. Zajímalo by mě, kde byly hranice jejich zóny vlivu, když Prigožinova banda pochodovala na Moskvu a oni se třásli strachy. Možná se omezovala jen na Putinův kufr s ho*ny. A stále se omezuje,“ napsal s otevřeným výsměchem na síti X mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj.
Zmínka o Putinově nechvalně proslulé cestovní toaletě, bezpečnostním opatření, které ruský prezident používá, aby zabránil zahraničním tajným službám analyzovat jeho exkrementy, podtrhla kyjevské opovržení velkolepými nároky Moskvy.
K jeho slovům doplnil svoji reakci i Andrij Kovalenko, vedoucí Centra pro boj s dezinformacemi Rady národní bezpečnosti a obrany, který si rovněž nebral žádné servítky. „Rusko ztratilo Kavkaz, Sýrii, Moldavsko, Venezuelu – o jaké kontrole nad postsovětským prostorem se tam vůbec mluví? Choré fantazie o poražených, kteří budou po určité době nuceni dobrovolně sdílet území s Čínou, o ,novém světě´, ve kterém budou ,někým´. Ruská federace nebude mít žádnou kontrolu nad postsovětskými územími, nebude policistou Evropy,“ vzkázal Kovalenko do Moskvy.
Podobné myšlení, jaké nyní prezentuje Kreml, není podle dostupných svědectví ničím nové. Bývalá poradkyně Bílého domu Fiona Hillová již v roce 2019 uvedla, že ruští představitelé v minulosti neformálně nabízeli Spojeným státům jakousi výměnu. Americký vliv ve Venezuele výměnou za stažení Washingtonu z Ukrajiny. Tuto logiku velmocenského handlu však Kyjev dlouhodobě odmítá.
Ukrajinská reakce zároveň kontrastuje s pohledem některých ruských komentátorů. Vězněný nacionalista Igor Girkin přiznal, že americká operace ve Venezuele byla další ranou pro obraz Ruska jako spolehlivého spojence, protože Moskva nebyla schopna svému partnerovi pomoci.
Celá debata tak znovu odhaluje zásadní rozdíl v pohledu na Ukrajinu a Venezuelu. Zatímco Caracas byl pro Kreml vzdáleným klientem, Ukrajina je suverénní evropský stát, který se již téměř čtyři roky brání plnohodnotné ruské invazi. Pokusy stavět tyto dvě situace na stejnou úroveň ukazují spíše na slabost ruských argumentů než na existenci jakékoli skutečné „sféry vlivu“.
