Novináři z nezávislého ruského webu Meduza.io a stanice Echo Moskvy položili několik otázek mluvčímu ruského prezidenta Vladimira Putina. Šlo o poslední aféru kolem výbuchu ruské rakety, po kterém vzrostla radioaktivita v okolí. Lékaři v Archangelsku nyní tvrdí, že je nikdo předem nevaroval, že pacienti, kteří k nim byli přivezeni, byli zasaženi radioaktivitou. To by samozřejmě znamenalo ohrožení i pro ně. Mluvčí Peskov se ale v odpovědích choval choval značně arogantně a mlžil.
Meduza: Když prezident Putin na otázky novinářů ve Francii a ve Finsku uvedl, že dostává zprávy o výbuchu v Bílém moři a podle těchto zpráv mu bylo řečeno, že vše je pod kontrolou. Mezitím lékaři v Archangelsku řekli serveru Meduza a dalším zpravodajským kanálům, že nebyli upozorněni, že léčí lidi vystavené dávkám záření. Poté byly zabaveny všechny doklady a lékařské záznamy, a doktoři teď nemohou nic dokázat. Odráží se to také v prezidentových briefinzích? Považuje to Kreml za normální reakci na radiační katastrofu? Bude se těmito zprávami někdo zabývat?
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov: Nic o tom nevím. Nevím, o jaké lékaře jde.
Meduza: Týká se to regionální nemocnice v Archangelsku.
Peskov: Rozumím, ale musíme konkrétně vědět, kdo jsou tito lékaři, víte? O tomto případě nemůžeme diskutovat anonymně.
Meduza: A co když se lidé bojí sankcí, a proto mluví s novináři anonymně?
Peskov: Jaké sankce? Za lékařskou práci? To je prostě hloupé! Říkáte: „Podle doktorů z Archangelska.“ „Lékaři z Archangelska“ to je docela abstraktní. Putinovi jsou mezitím poskytovány konkrétní informace na základě údajů z přístrojů a posouzení situace na místě. Všechno je to vysoce profesionální. A není důvod pochybovat o těchto informacích. Pokud jde o názory těchto jednotlivých lékařů, pak samozřejmě musíme vědět, jaké jsou to názory a konkrétně čí. Nemyslím si, že máte jakékoli právo se mě ptát na to, co tvrdí „lékaři z Archangelska“.
Echo Moskvy: A co kdyby byli vázáno mlčenlivostí? Co by se potom stalo?
Peskov: Nevím. Pokud podepsali cokoli, co souvisí s nějakou profesní činností, která spadá pod zákon o státním tajemství, pak musí dodržovat své povinnosti. Pokud by byli vázáni mlčenlivostí, jak by mohli tvrdit obecně něco protikladného? Víte? Celá situace je tady úplně protichůdná.
Echo Moskvy: Zkusme to formulovat takto: Podle informací uváděných v médiích a podle informací uváděných místními ekology, aktivisty a obyvateli. Uvědomuje si Kreml, že podle množících se svědectví to vypadá, že se stát snaží redukovat informace o následcích nehody?
Peskov: Dobře, ale zkusili jste se podívat na situaci z druhé strany? Je to, jako by si tu někdo chtěl úmyslně nahřát publicitu, deformovat realitu a prezentovat situaci, jako by existovalo nějaké nebezpečí katastrofy. Přemýšleli jste o tom, že se dá otázka položit i takto?
Echo Moskvy: Můžete samozřejmě…
Peskov: Tak si položte otázku z obou stran.
Ekho Moskvy: Ptáme se samozřejmě i druhé strany, proto se teď ptáme vás.
Peskov: Tak se na to dívejme se na to z obou stran.
Jak je patrné, máme před sebou klasickou ukázku toho, jak debata v autoritativních režimech končí. Režim zametá stopy. Pokud někdo i přesto může něco dokázat, bojí se podat svědectví, protože může špatně skončit. Mocní pak mohou říkat, že jim nikdo nic neprokázal a tvářit se triumfálně. V takové situaci je pak těžké nějaké vládě něco věřit, a to i v případě, že by náhodou mluvila pravdu. Prolomit takový bludný kruh je velmi obtížné.
