Ruská opozice už dlouho hraje se státem hru na kočku a myš a využívá zdánlivě všech legálních prostředků, které má k dispozici, aby obešla stále restriktivnější zákony o veřejných shromážděních a protestech.
Když například úřady v roce 2014 zakázaly nepovolená pouliční shromáždění, aktivisté dál šířili své poselství tím, že organizovali „procházky“ po velkých městech nebo se shromažďovali, aby „nakrmili holuby“ na centrálních náměstích. Když i ty přinesly masové zatýkání, demonstranti se seřadili před vládními budovami, aby uspořádali jednočlenné demonstrace, jedinou formu spontánního pouličního protestu přípustnou podle ruských zákonů.
„Vynalézavost některých občanů je na velmi vysoké úrovni,“ řekl tento týden listu Kommersant zákonodárce Dmitrij Vjatkin.
Vjatkin a další prokremelští zákonodárci v reakci na to předložili návrh zákona, který by pro takovou improvizaci ponechával jen malý prostor, což by ztížilo život bité ruské opozici před klíčovými volbami do Státní dumy, dolní komory parlamentu, v příštím roce.
Návrhy zákona sepsané Vjatkinem by uznaly za nezákonné veřejné demonstrace a protesty před budovami, v nichž sídlí orgány činné v trestním řízení, a zavedly trestní odpovědnost organizátorů shromáždění, kteří dostávají peníze ze zahraničí.
Navrhované změny podle kritiků Kremlu svědčí o přístupu, který má veškerý aktivismus učinit riskantním.
„Trend je zřejmý,“ řekl pro Current Time opoziční politik Dmitrij Gudkov. „Ale dobře, když nám zakážete dýchat, jíst, zakážete všechno, tak pak co? Přijme to občanská společnost? Samozřejmě že ne.“
Zeměmi bývalého Sovětského svazu, o němž Kreml nadále tvrdí, že je jeho pokračovatelem, v posledních měsících zmítaly politické šoky sahající od masových protestů násilně potlačovaných běloruskou pořádkovou policií až po obnovení bojů mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach, které skončily, když Moskva tento měsíc zprostředkovala dohodu o příměří.
V samotném Rusku jsou demonstrace na vzestupu – v čele s nezvladatelným protestním hnutím, které denně vycházelo do ulic Chabarovska na Dálném východě země. To v hlavním městě posiluje pocit, že politická situace je nestálá. A vzhledem k propadu popularity vládnoucí strany Jednotné Rusko se podle analytiků Kreml uchyluje k právnímu postupu ve snaze zajistit si udržení kontroly nad politickým polem.
„Všechno je to příprava na hlasování v Dumě,“ uvedl v písemných komentářích Abbás Galljamov, bývalý kremelský autor projevů, který nyní pracuje jako politický konzultant. „Bez utažení šroubů Kreml nemůže vyhrát.“
V parlamentu se také projednává návrh zákona zaměřený na takzvané zahraniční agenty, což je termín, který Kreml používá pro označení skupin a jednotlivců, kteří získávají finanční prostředky z jiných zemí. Pokud by omezení a trestní stíhání prošly, mohly by se brzy zaměřit na pouhé spojení se „zahraničním agentem“. Politikům považovaným za spojené s takovými subjekty by bylo znemožněno ucházet se o úřad.
„Je to prostě zákaz liberální opozice v Rusku,“ napsala politická analytička Taťjana Stanovaja v příspěvku pro Telegram.
Loni v létě demonstrovaly v Moskvě tisíce lidí proti vyloučení nezávislých kandidátů z voleb do městské rady. Hnutí policie násilně rozprášila a zahájila sérii tvrdých soudních stíhání proti účastníkům. Julija Galjaminová, jedna z kandidátek, které bylo jako jiným kandidátům zakázáno v těchto volbách kandidovat, řekla, že návrhy zákonů mají zabránit opakování takové protestní vlny, a popsala je jako „projevy paniky“ na straně státu.
(Zdroj: RFERL.org.)
