Klášter premonstrátů Teplá, západní Čechy. FOTO: wikimedia.commons.org/Public Domain/KarelJ
FOTO: wikimedia.commons.org/Public Domain/KarelJ
Muži, kteří výrazně obohatili svět v mnoha oborech lidské činnosti. I tak lze charakterizovat Řád premonstrátských řeholních kanovníků, jak zní oficiální název katolického společenství běžně nazývaného premonstráti. Jedná se o kanonický, nikoliv mnišský řád. Řídí se řeholí sv. Augustina.
Letos řád slaví významné výročí. Právě před 900 lety na Boží hod vánoční v roce 1121 složil jeho zakladatel svatý Norbert z Xantenu se svými spolubratry ve francouzském klášteře v Prémontré řeholní sliby. Sv. Norbert se tak stal prvním opatem prvního premonstrátského kláštera na světě. O pět let později schválil premonstrátům řádová pravidla papež Honorius II.
Sv. Norbert se následně přemístil na post arcibiskupa v německém Magdeburku, kde také zemřel a byl původně pohřben. Ve dvacátých letech 17. století se však toto město přiklonilo k protestantství, a tak byly Norbertovy ostatky v roce 1627 přemístěny do pražského premonstrátského kláštera na Strahově, kde spočívají dosud. Sv. Norbert proto patří k českým zemským patronům.
Řeholníci rozvíjeli vzdělanost a starali se o chudé
Premonstráti, kterým se také někdy podle jejich zakladatele říká norbertini, začali rychle expandovat v Evropě a již v roce 1143 byl založen první premonstrátský klášter v Čechách, již zmíněný strahovský. Jeho zakladateli byli český kníže a později král Vladislav II. a olomoucký biskup Jindřich Zdík, kterému patří hlavní zásluha na rozšíření premonstrátů v českých zemích.
Heslem premonstrátského řádu je „Být připraven ke každému dobrému dílu“. A to jej vystihuje velmi přesně. V jedné takové české rádoby vlastenecké písni se kromě jiného zpívá „mnichů rota líná“. Je to hloupý, urážející a lživý text, který bohužel v českých zemích napomáhá šíření nesmyslných předsudků o řeholních komunitách. Nic není vzdálenějšího pravdě. Kláštery byly centrem vzdělanosti a řeholníci nám ve středověku zprostředkovali na tehdejší dobu moderní způsoby hospodaření a nové technologie. Tak vodní mlýny jako první v českých zemích postavili benediktýni, kteří u nás na konci 10. století založili vůbec první mužský klášter na Břevnově.
Všestranná byla i činnost premonstrátů, kteří se kromě hlavní náplně, tedy teologie, kazatelství a duchovní činnosti, zabývali i mnoha dalšími obory. Především školstvím a charitou. Jejich kláštery patřily k vyhlášeným centrům vzdělanosti a vědění, existovaly při nich také špitály, v nichž se bratři starali o staré, chudé a nemocné lidi. Premonstrátské konventy fungovaly i jako hospodářské jednotky, vlastnily pole, lesy a rybníky, provozovaly pily, mlýny, pivovary atd.
Premonstráti vynalezli zrcadlový teleskop a bleskosvod
Členové premonstrátského řádu se zasloužili i o vynálezy, které významně obohatily lidstvo. Probošt Johann Zahn z německého Unterzellu objevil na konci 17. století zrcadlový teleskop. Kanovník z Louky nedaleko Znojma Prokop Diviš pak v polovině 18. století vynalezl bleskosvod, který chránil domy před následky úderu blesků, jež často způsobily velké požáry a jejich následky bývaly velmi ničivé.
Mnozí premonstráti se samozřejmě prosadili i v humanitních vědách, nejen v teologii, ale i ve filozofii, historii, knihovnictví, archivnictví a dalších. Příslušníci řádu vynikali i v literatuře a básnictví.
Blahodárné působení premonstrátů dokazují i otcové a bratři z kláštera v západočeské Teplé, založeném v roce 1193 blahoslaveným Hroznatou. I toto řeholní společenství se může pochlubit několika významnými osobnostmi, mezi něž patřil například profesor církevní historie opat Kryštof Pfrogner, který předtím stál v čele pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity jako její rektor. Za jeho působení na počátku 19. století se v klášteře úspěšně rozvíjely různé vědní obory a zásluhou zdejších kvalitních pedagogů klášter převzal v roce 1804 gymnázium v Plzni.
Opat z Teplé založil Mariánské Lázně
Kryštof Pfrogner také zřídil první lázně u pramenů na území, kde se nyní nacházejí Mariánské Lázně a které po staletí patřilo tepelským premonstrátům. Nicméně za jejich zakladatele jako světového lázeňského centra je považován až jeho nástupce a další vynikající tepelská osobnost opat Karel Reitenberger. To on totiž dal za úkol klášternímu lékaři Janu Josefu Nehrovi prozkoumat tamní prameny a poté financoval výstavbu nového města. Statut lázeňského místa Mariánské Lázně získaly v roce 1818. Mezi jejich slavné hosty patřili císař František Josef I., britský král Eduard VII., hudební skladatel Antonín Dvořák, německý básník a filozof Johann Wolfgang Goethe, polský hudební skladatel Fryderyk Chopin a mnozí další. O svém vztahu k tomu krásnému místu napsal Miroslav Horníček poutavou knihu Vyznání Mariánským Lázním v červnu a červnu v Mariánských Lázních. A na počátku toho všeho stál opat premonstrátského kláštera v Teplé.
Základní jednotkou premonstrátského řádu jsou kanonie, v jejichž čele stojí opat nebo jiný představený či představená. Ty jsou nezávislé a svoji činnost si řídí samy. Kláštery se většinou sdružují v jazykových skupinách zvaných cirkárie. Kláštery v českých zemích jsou součástí česko-slovenské cirkárie, do níž je začleněno pět mužských klášterů, jeden ženský klášter a Kongregace sester premonstrátek. V současné době je na celém světě kolem 50 klášterů a zhruba 1500 řeholníků a řeholnic. Jejich řeholní oděv je bílý a skládá se z bílé tuniky, škapulíře, biretu a cingula.
Evangelík František Palacký kdysi prohlásil, že katolická církev toho ve své minulosti víc dobrého než zlého udělala, a též historie premonstrátů mu dává za pravdu.
