Rakouští dálničáři považují Babišova slova o rychlé výstavbě za nesmysl

repro: Facebook ANO bude líp

Babiš všeho druhu | FOTO: repro: Facebook ANO bude líp

Podle českého Ředitelství silnic a dálnic trvá průměrná příprava dálničního úseku v Rakousku dlouho a poslední část trasy Praha-Linec se na rakouské straně prý nepřipravuje vůbec. Rakouská dálniční společnost ASFINAG ale obě tvrzení popírá a naznačuje, že plynulé dálniční spojení mezi oběma zeměmi brzdí naopak Češi.

Andrej Babiš minulý týden při návštěvě na jihu Čech řekl, že bude apelovat na rakouskou vládu, aby svou část dálniční trasy z Prahy do Lince dokončila už v roce 2024, kdy Česko počítá s dostavbou dálnice mezi Českými Budějovicemi a státní hranicí.

Ředitelka jihočeské pobočky Ředitelství silnic a dálnic Vladimíra Hrušková k tomu dodala, že Rakousko vůbec nepřipravuje výstavbu dálničního úseku nejblíž státní hranici (z exitu Rainbach-Nord dál na sever). Průměrná doba přípravy na rakouské straně je podle ní 11 let. Hrušková proto odhaduje, že Češi „tam budou rychleji“.

HlídacíPes.org požádal o reakci na tyto výroky státní společnost ASFINAG, která v Rakousku plánuje, staví dálnice a rychlostní silnice, včetně jejich následné údržby i výběru mýta.

Nečinnost? Máme už vybranou trasu

Slova jihočeské ředitelky ŘSD o průměrné délce přípravy dálničních úseků nelze podle ASFINAGu potvrdit:

Při plánování, respektive realizaci projektů nelze paušálně mluvit o jejich délce. Působí tam řada faktorů, které přípravu buď zkracují, nebo prodlužují, především ve zvláště chráněných oblastech,“ tvrdí mluvčí ASFINAGu Alexander Holzedl.

V posledních letech navíc podle něj Rakousko přijalo řadu opatření pro to, aby byl schvalovací proces rychlejší, například novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nebo zákon „Standortentwicklungsgesetz“, který umožňuje urychlit schvalování projektů s „nadregionálním významem“.

ASFINAG také odmítá nečinnost v přípravě posledního dálničního úseku mezi Rainbachem-sever a státní hranicí:

„Zejména v případě přeshraniční dopravy jsme v neustálém kontaktu a domlouváme se se sousedními zeměmi – a to i v tomto případě. Jsou vypracované analýzy variant i výběr trasy,“ dodává mluvčí Holzedl.

Termín dokončení posledního úseku ale podle něj závisí na tom, jak rychle bude pokračovat s výstavbou česká strana, a také na hustotě dopravy:

„Provoz u Wullovitz v roce 2016 byl relativně slabý, kolem 6000 vozidel za 24 hodin, ve srovnání s prognózou pro rok 2035, kdy se počítá s 16 000 vozidly za den,“ upřesňuje mluvčí.

Zastaralé informace?

HlídacíPes.org následně požádal šéfku jihočeské pobočky ŘSD Vladimíru Hruškovou o reakci na tvrzení rakouských dálničářů.

„Informace jsem čerpala z odborného časopisu Silnice-mosty 3/2018 o propojení české a rakouské dálniční sítě,“ odepsala Hrušková.

V časopise byl prý i odkaz na rakouské ministerstvo dopravy, kde byl uveden v přípravě pouze úsek Freistadt Nord-Rainbach Nord. „Poslední úsek Rainbach Nord-státní hranice je uveden pouze v mapové příloze mezi projekty se zahájením přípravy po roce 2023,“ dodává Hrušková.

Průměrnou jedenáctiletou dobu přípravy při stavbě dálnic v Rakousku prý odvodila z výstavby předchozího úseku dálnice S10 z Lince směrem do Česka.

Od úvodní studie v roce 2004 až po zprovoznění v roce 2015 to tehdy trvalo jedenáct let. Šlo ale pouze o jeden případ, nikoli průměrnou dobu přípravy všech dálničních úseků v Rakousku.

Z pohraničí až do Chorvatska

Rakouská dálnice (v rakouské terminologii rychlostní silnice) S10 v tuto chvíli končí necelých 15 kilometrů od českých hranic. Do roku 2025 by se měla přiblížit na vzdálenost zhruba osmi kilometrů.

Podle aktuálních plánů Babišovy vlády by sice v tu dobu už měl být na české straně hotový úsek od hranic až na pomezí Středočeského kraje. Právě tam by ale v dálniční trase zůstala znatelná mezera ještě nejméně do roku 2028.

Z tohoto pohledu se chybějící sedmikilometrový úsek dálnice na rakouské straně jeví jako mnohem menší problém, než jak ho Babiš prezentuje.

Navíc Rakušané dálnici dovedli do bezprostřední blízkosti hranic už v roce 2015, kdy začal fungovat dálniční obchvat Freistadtu. Odtamtud se tak dá po dálnici nepřetržitě dojet třeba až na jih Chorvatska.

Na české straně je situace nepoměrně horší. Dálnice začíná víc než 40 kilometrů od hranic za Českými Budějovicemi a ještě pár let se to nezmění.

Kdo tu vyhrál závod?

Podobně vyznívá také srovnání Česka s Rakouskem v případě druhého nekompletního dálničního spojení obou zemí – mezi Vídní a Brnem. Rakouská dálnice A5 dnes končí zhruba devět kilometrů od hranic. Na podzim navíc řidičům začne sloužit obchvat obce Drasenhofen, který tuto trasu dále zrychlí.

Naopak na české straně chybí 23 kilometrů od Pohořelic k hranici a ministerstvo dopravy v tuto chvíli nepočítá s dokončením dálnice dříve než v roce 2030.

„Odstranění mezery na trase dálnice A5 závisí na plánech další výstavby D52 stejně jako na hustotě dopravního provozu,“ opakuje mluvčí ASFINAGu Holzedl prakticky totožnou odpověď jako v případě dálnice mezi Budějovicemi a Lincem. Přeloženo – ať Češi začnou nejdřív pořádně stavět.

I když tedy premiér rétoricky vytváří dojem, že Rakousko „brzdí“ české plány, vzájemné dálniční závody už ve skutečnosti dávno vyhráli Rakušané.

Pro srovnání, česká dálniční síť má v tuto chvíli celkovou délku zhruba 1270 kilometrů, ta rakouská zhruba 2200 kilometrů. Dálnice v Rakousku navíc vedou nesrovnatelně komplikovanějším alpským terénem a jejich součástí je řada dlouhých tunelů či náročných mostních staveb.

Text byl publikován na serveru Hlídacípes.org

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner