Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) FOTO: FORUM 24
FOTO: FORUM 24
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) chce, aby prodejci zbraní měli povinnost hlásit, že někdo kupuje větší množství zbraní či podezřelé zbraně. Řekl to na páteční tiskové konferenci, kde zároveň shrnul dění z tohoto týdne ohledně prosincové tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze. Nyní mohou prodejci podobné nákupy hlásit dobrovolně, podle ministra je ale potřeba povinnost legislativně zakotvit.
Rakušan připomněl, že nová zbraňová legislativa, kterou nyní projednává sněmovna, už přináší některá zpřísnění a zpřesnění zbraňové agendy, včetně digitalizace a modernizace. „Digitalizace je v tomto případě zcela stěžejní, zbraňové registry mají mít zásadní úkol – provázat informace, poskytnout dobré analytické zázemí všem aktérům, kteří v celém procesu, než někdo v České republice dostane povolení užívat zbraň, do procesu vstupují. Je to provázání informací od prodejců zbraní, lékařů, zdravotnických systémů, z databází policie a centrálního registru zbraní,“ řekl ministr.
Podle Rakušana byl připravován ke zbraňové novele i doprovodný zákon, jeho předložení vládě ale bylo pozastaveno právě v reakci na tragickou událost z 21. prosince, při které čtyřiadvacetiletý student fakulty zastřelil 14 lidí a dalších 25 zranil.
Nový zákon má mimo jiné zkrátit z deseti na pět let lhůtu pro pravidelný přezkum zdravotní způsobilosti držitelů zbraní, případně možnost policie nařídit tuto prohlídku kdykoli. Ošetřující lékaři mají do budoucna získat přístup do centrálního registru zbraní a ověřovat, zda je jejich pacient držitelem zbrojního průkazu. Zákon by měl dát orgánu veřejné moci možnost zadržet zbraně jejich držitelům v případě zjištění bezpečnostního rizika, například kvůli vyhrožování na sociálních sítích. Měl také rozšířit okruh zbraní podléhajících regulaci například o flobertky, proti čemuž mají výhrady mimo jiné opoziční poslanci.
Nová pravidla by měla platit až od roku 2026 kvůli modernizaci centrálního registru zbraní a jeho propojení s dalšími složkami. Opatření týkající se povinného hlášení by podle Rakušana mohlo začít platit už letos v červenci.
Rakušan doplnil, že se ministerstvo vnitra snaží ke změně zbraňové legislativy přistupovat vyváženě. „Snažíme se nevstupovat do té debaty hystericky a nechceme, aby to bylo na úkor zodpovědných držitelů zbraní v České republice,“ vzkázal Rakušan.
Vicepremiér a šéf resortu vnitra na páteční tiskové konferenci také oznámil, že vláda Petra Fialy (ODS) ve středu schválila usnesení, kterým ho pověřila k předložení série opatření pro reakci na krizové situace, a to včetně finančních nároků.
Zároveň ministerstvo vnitra nejprve předloží Bezpečnostní radě státu (BRS) komplexní vyhodnocení celé situace ohledně zásahu na filozofické fakultě na mimořádném zasedání 31. ledna. „Zároveň jsme v kontaktu s ministerstvem zdravotnictví, se zmocněnkyní pro lidská práva. Chceme být i jako ministerstvo vnitra účastni debaty, která nám třeba resortně přímo nepřísluší, ale má celospolečenský význam, a to je potřeba posílit povědomí v otázkách podpory duševního zdraví,“ doplnil Rakušan.
Při střelbě v budově fakulty v centru Prahy 21. prosince přišlo o život 14 lidí, mezi nimiž byli studenti a pedagogové. Po útoku spáchal sebevraždu i pachatel, který byl podle policie studentem fakulty.
Debata o reakci na krizové situace nesmí být podle vicepremiéra politická, resortní, nýbrž celospolečenská. „Úspěch systému jako takového, jestli zafunguje, jestli zvládneme být připraveni na takovou událost, zvládneme její samotný průběh, nedej bože situaci, která nastává po ní, tak je dán úzkou spoluprací všech společenských aktérů. Doslova a do písmene závisí na přístupu každého jednotlivce,“ řekl v pátek Rakušan.
Podle ministra je zásadní prevence. Má však za to, že stoprocentně se podobnému útoku nedá zabránit nikdy, nepovedlo se to podle něj v žádné zemi, s žádnou legislativou a systémem. „To ale neznamená, že nemáme podniknout veškeré úsilí k tomu, abychom rizika a pravděpodobnost podobných tragédií eliminovali maximálně,“ prohlásil.
Vnitřní kontrola policie zjistila, že policisté při samotném zásahu i při předchozím pátrání po podezřelém postupovali správně, lepší měla být ale krizová komunikace se zástupci školy. Během pátrání po studentovi kvůli jeho možným sebevražedným úmyslům totiž neinformovali vedení fakulty, ale jen přítomné zaměstnance školy.
Vedení Univerzity Karlovy následně na webu napsalo, že je policie neinformovala i přesto, že věděla, že jsou v hlavní budově filozofické fakulty. Proděkan Jakub Rákosník podle svého vyjádření policistu, který studenta ještě před střelbou v budově na náměstí Jana Palacha hledal, informoval o tom, že v prvním patře zasedá kolegium děkanky. Řekl mu, že jeho členové jsou policii v případě potřeby okamžitě k dispozici. Policisté se však dále dotazovali administrativních pracovníků, nikoli vedení.
Tajemnice Zdeňka Filipová dále oznámila, že v 15:04 volala na policejní tísňovou linku. Operátorovi nechávala kontakt, aby jí po zjištění situace poskytnul potřebné informace, na základě kterých chtěla poslat zaměstnancům email s pokyny, co dělat. Operátor se jí však již neozval. Vedení univerzity a filozofické fakulty ale ve vyjádření také znovu poděkovala policii za zásah, který podle představitelů školy zabránil větším ztrátám na lidských životech.
