Předseda hnutí STAN Vít Rakušan na sobotním sněmu FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
KOMENTÁŘ / Štika mezi českými hnutími a stranami? STAN. Starostové dokážou přicházet s novými nápady, „měnit diskurz“ mnohem víc než ANO nebo SPOLU. Problém je, že za prvé to nemusí konzervativní české publikum přijímat a za druhé mohou být nové, neopotřebované nápady kontroverzní.
V sobotu 17. května proběhl v Praze volební sněm Starostů. Předsedou byl opět zvolen Vít Rakušan, získal obří majoritu, 282 z 286 hlasů. Pěkné, až na to, že neměl soupeře, což se u nás stává velmi neblahým zvykem, který lze vnímat jako oslabování demokracie, oslabování volby.
O dva dny později Starostové spustili předvolební kampaň. Má být jiná a je jiná. Marketéři STAN staví kampaně ostatních stran a hnutí na hlavu – vsadili na pozitivní téma. Přicházejí s „dobrou kampaní“. Je to podobné jako start ANO před čtrnácti lety, když si za symbol zvolilo nejpozitivnější slůvko ano. Od té doby však stálo a stojí na tvrdé negaci, na protestu, na NE. Takový malý podvůdek.
Rakušan nechce NE. „Vidíme vymezování se každého proti každému,“ říká. Nelíbí se mu, že je česká politika plná Antibabiše, Antifialy a Antirakušana. „To nebude fungovat,“ tvrdí. „Víme, kdo jsou naši soupeři, víme, co jsou zač, jaké používají metody, třeba očerňování, v tom jsou mistři.“ A dál: „Je třeba si ale i uvědomit, že zlo zlem nikdy neporazíš, v tom jsou lepší.“
Slíbil, že STAN nebude strašit Babišem, z jeho billboardů „nepůjde nenávist a zlo k politickým soupeřům, jako to dělá ANO, ani k migrantům a Ukrajincům, jako to dělá SPD“.
Chytrý „game changer“
O.K., chytrý game changer, i když tak úplně pozitivně to asi nepůjde. Na tiskové konferenci po zvolení Rakušan hned oznámil jedno NE: jeho hnutí v žádném případě nepůjde do koalice s hnutím ANO. Přesto je lákavé, že někdo chce vyměnit plivání za něco dobrého. Petr Fiala to ovšem zčásti dělá taky, vypichuje úspěchy vlády proti hanění, kterým ji zahrnuje ANO, SPD, Stačilo!, ale i Piráti a jiní.
Politika jako pozitivní děj u nás absentuje. Přitom je ovšem úzce spojena s důvěrou občanů ve stát. Důvěra je naprosto klíčová pro pozitivní pocity. Vytváří se tak, že stát funguje. Odtud plyne, že i ona pozitivnost musí být spojena s tím, že vláda vládnutí zvládá a stát funguje. Jestli je to pravda, to pak posoudí každý volič sám.
Takže v záplavě negace dobrý nápad. Věčné štěkání a vzájemné útoky unavují. Na druhou stranu se STAN a Rakušan dost těžko mohou nevymezovat vůči antiukrajinským a antievropským stranám a hnutím, vůči Okamurovi, Konečné, ale i vůči Babišovi mohou těžko zůstat mile „pozitivní“.
Pozitivnost si žádá symbol, hmatatelný důkaz, příběh, který zaujme. SPOLU to předvádí třeba na tom, že Česko odstřihlo od ruského plynu a ropy. Rakušan je ministr vnitra, mohl by tedy nabízet pozitivní story, jak pozvedl, posílil policii. Jenomže to nejde, policie je na kolenou, na ulicích se už skoro nevyskytuje, odehrávají se v ní vysloveně chybné děje. A jistě, začalo to před vládou Fialy, ale ta promrhala čas a nic s tím neudělala.
Marketéři tedy hledali jiný pozitivní děj. Podporu Ukrajiny zabralo SPOLU, navíc je to pro voliče denně se opakující, i když klíčové téma. Proti SPOLU se Rakušan moc vymezovat nemůže. A tak marketéři sáhli „úplně jinam“. Přišlo sdělení, že „tohle je první politická kampaň, která dělá něco dobrého“. Dobro! O dobru lidi slyší rádi.
Svoje dobro Starostové ukáží na příbězích (bez příběhu to nefunguje) lidí, kterým budou konkrétně pomáhat. Rakušan při startu kampaně navštívil rodinu s předčasně narozenými trojčátky. STAN rodině přispěl půlmilionem korun a bude pro ni podporovat a propagovat sbírání dalších peněz. Hnutí říká, že v kampani bude propagovat další sbírky pro konkrétní lidi a že zviditelní problémy, „pro které v tuto chvíli zpravidla neexistuje systémové řešení“. Vynechá billboardy a ušetřené peníze vloží do pomoci lidem.
Dobře prodané dobro místo billboardů
Uff, vládnou tři a půl roku, a náhle objevili vážné sociální problémy? V oblasti, kterou nemají na starosti, o tu se starají lidovci čili SPOLU. (O problémy v policii zjevně v kampani nepůjde, čemuž se nemůžeme nijak divit, že. V pozitivní kampani nebudete říkat „svůj ministerský úkol jsem nezvládl, promiňte“.)
Nejde ale jen o to, že by člověk před volbami čekal větu „systémově jsme pomohli lidem v nouzi takto“. Nakonec nikdo nevyřeší všechny problémy, zvlášť když se totálně změnila mezinárodní situace a vláda musela řešit problémy, které většina lidí nečekala, vnitro se například podílelo na zvládnutí obří uprchlické vlny z Ukrajiny.
Chyba je, že se Rakušan až jaksi surově, veřejně nalepil na cizí neštěstí a využil je ve své kampani. Zároveň zmíněné problémy stát zjevně není schopen tak úplně řešit, selhává. Ale STAN v tom chce pokračovat, chce dál pomáhat, bude dál zveřejňovat další dobra, která provede.
Objevily se pochybnosti, zda to není neetické jednání. Rakušan se brání: „Mně připadá neetické spíš to, když někdo vloží desítky milionů do billboardů, ve kterých pomlouvá a lživě osočuje své konkurenty.“ Jistě, to je neetické, vůbec to však není odpověď na ony pochybnosti, míří zcela mimo podstatu. Rakušana přece nikdo nenutí pomlouvat a lživě osočovat konkurenty na billboardech.
Předseda STAN problém nechápe, nebo dělá, že ho nechápe: „Na tom, že pomůžeme rodině, která je přes veškerou svou snahu v obrovsky obtížné situaci, nic neetického nevidím. A že je to kampaň, nijak nezastíráme. Naopak. Otevřeně říkáme, že je to kampaň. Asi první politická kampaň, která někomu reálně pomohla. Dobrá kampaň.“
Pravdou je, že Starostové v téhle oblasti, i když není „jejich“, něco udělali. Ještě jako poslanec Rakušan navrhl, aby stát aspoň částečně proplácel prokazatelné náklady rodičům předčasně narozených dětí (což je i případ trojčat, kterým STAN nyní pomohl). Jeho iniciativa se neujala, později ji zvedla poslankyně STAN Barbora Urbanová. Dosáhla toho, že rodiče předčasně narozených dětí do jednoho roku věku mohou zažádat stát o finanční podporu prostřednictvím dávky mimořádné okamžité pomoci. Na příběhu trojčat je však vidět, že není dostatečná.
Přijít s pozitivní kampaní je skvělý nápad. Použít miliony na billboardy pro lidi v nouzi je chvályhodný počin. Ale udělat z toho kampaň, to vypadá jako hodně pochybný a skutečně neetický nápad, jako dobře prodané dobro.