Crocus City Hall po požáru a teroristickém útoku. FOTO: commons.wikimedia.org/CC A 4.0/gubernátor Moskevské oblasti.
FOTO: commons.wikimedia.org/CC A 4.0/gubernátor Moskevské oblasti.
KOMENTÁŘ / Kromě obligátní Ukrajiny zařadil Kreml mezi údajné viníky teroristického útoku na koncertní sál Crocus City Hall v Krasnogorsku imigranty ze Střední Asie. Přicházejí dokonce zprávy, že začaly jejich deportace. Jenže hlavní obavou ruských ekonomů je nedostatek pracovních sil, který ještě prohloubí další vlna mobilizace. A středoasijští migranti představovali hlavní zdroj náhradní pracovní síly pro ruské podniky.
Kromě nesmyslů ohledně údajné ukrajinské účasti na teroristickém aktu „Islámského státu“ se v masivní míře objevuje též obviňování migrantů. Podle některých zpráv začaly jejich deportace. Lidskoprávní aktivisté hlásí, že vypukl policejní „hon na Tádžiky“, ačkoliv nebyly předloženy žádné věrohodné důkazy o tom, že útok v Krasnogorsku skutečně spáchali příslušníci této národnosti.
Policie provedla razie na ubytovnách pro zahraniční dělníky. Společná razie policie a Rosgvardije proběhla také v moskevském skladu Wildberries.
Dosud představovala oficiální politiku Kremlu podmíněná vstřícnost k migrantům ze Střední Asie. Tito lidé často v Rusku vykonávají hůře placené a méně kvalifikované práce, než na jaké podniky najímají ruské zaměstnance. Na oplátku existoval mechanismus rychlého získání ruského občanství pro pracovní migranty. Občanství ovšem ještě neznamená plnoprávnou existenci. Podobně jako migranti z Kavkazu také přistěhovalci ze středoasijského regionu, byť s občanstvím, jsou běžně považováni za lidi druhé kategorie.
Kromě toho se migranti ze středoasijských zemí stávají rovněž terčem nátlakových kampaní vojenských náborářů, kteří neustále shánějí kanónenfutr do války proti Ukrajině.
Obrat v dosavadní politice vůči migrantům, který se zjevně netýká jen Tádžikistánu, hrozí ovšem ruskému impériu vážnými důsledky. Objevily se úvahy o možné dlouhodobé destabilizaci mateřských zemí v důsledku deportací, která by si nakonec našla cestu i do Ruska.
Avšak existuje i mnohem krátkodobější cyklus možných „vedlejších škod“.
Ekonomický motor bez plynu?
Putinovy řeči o zásadní modernizaci ruské ekonomiky a tradiční (post)sovětské „intenzifikaci“ se ukázaly být pouhým heslem. Hospodářství stále jede ve starých extenzivních kolejích, což lze jen těžko skloubit s probíhajícím demografickým úpadkem. Extenzivní ekonomický rozvoj závisí na zařazování stále nových pracovních sil do produkčního procesu. A ty je třeba odněkud vzít.
Ročně oficiálně přijížděly do Ruska zhruba jeden až dva miliony zahraničních pracovních migrantů. Počet pracovních povolení pro ně se v posledních dvou předválečných letech pohyboval mezi osmi a devíti miliony, představovali tedy zhruba 10–12 % celkové ruské pracovní síly. Přitom se však jednalo pouze o zlomek celkové populace pracovníků zahraničního původu, protože mnozí z různých důvodů pracovní povolení nemají.
V roce 2021 odeslali středoasijští „gastarbeiteři“ do domovských zemí prostředky v hodnotě takřka sedmnácti miliard dolarů, což podle Světové banky může představovat až třetinu jejich celkového HDP.
Jestliže v hysterické náladě po útoku v Krasnogorsku bude pokračovat pronásledování a vyhánění pracovních migrantů, může to mít vážný dopad na ruskou ekonomiku. V loňském roce jí chybělo 4,8 milionu pracovních sil. Letos z ní má nová vlna mobilizace odvést dalších 300 000 osob, což by samo o sobě patrně stačilo k výraznému prohloubení krize. Masový odjezd zahraničních pracovníků by pak zřejmě způsobil rychlé zhoršení potíží.
Na začátku války šéfka centrální banky Elvira Nabiullinová sdělila Kremlu, že může po určitou dobu mimořádnými opatřeními udržet ekonomiku v chodu i navzdory západním sankcím, ovšem za jedné podmínky – pokud nedojde k masivnímu odlivu pracovní síly. Tuto pozici bankéřka stále drží.
Masivní plány navyšování produkce zbraní. Kdo je však vyrobí?
Rusko se chlubí, že v některých odvětvích zbrojní výroby za poslední dva roky navýšilo produkci i desetinásobně. Ani to však nemá být konečný stav.
Moskva sice maximalizovala výrobu dělostřelecké munice a předběhla v této oblasti celý „kolektivní Západ“, v jiných oblastech však mobilizovaná ekonomika stále nestačí gigantické potřebě pokrývání frontových ztrát.
Ani s novými čísly například průmysl nedokáže dodávat dostatek obrněných vozidel, takže jsou mezitím nasazovány stále starší repasované kusy sovětské techniky vytažené ze skladů. Ale dokonce i tento zdroj postupně vysychá. Pokud by stávající trend pokračoval, budoucností ruských mechanizovaných sil by se mohly stát čínské golfové vozíky.
Jakkoliv má výroba zbraní v opět plánované ruské ekonomice nejvyšší prioritu, ani ona se nedokáže vyhnout potížím trápícím celou ekonomiku. Špatná dostupnost pracovní síly a technologií nejde příliš dohromady s velkorysými představami vládců ohledně toho, co všechno by ozbrojené síly ještě měly obdržet.
Ani vynaložení třetiny letošního ruského státního rozpočtu na ozbrojené síly a 40 % na všechny silové složky dohromady chybějící dělníky ve zbrojovkách pochopitelně nedokáže vyčarovat.
Vyžene-li tedy Kreml po útoku v Krasnogorsku podstatnou část pracovních migrantů ze Střední Asie, bude mít na výběr ze dvou možností. Buď musí příslušně snížit i plánované objemy dodávek pro dobyvačné hordy na Ukrajině – nebo zkrátka místo vyhnaných migrantů sehnat ve světě jiné. Ovšem lidi s alespoň elementární znalostí ruštiny by v Africe či Latinské Americe ve větších počtech sháněl dosti obtížně…
