Redaktor Haló novin vysvětlil, proč je komunista. A mezi řádky na to skutečně odpověděl

Redaktor Haló novin Roman Blaško (druhý zprava) s Vojtěchem Filipem, Petrem Šimůnkem, Martou Semelovou, Stanislavem Grospičem, Václavem Ortem, Milanem Krajčou a Arnoldem Gregou (KSČM)

Redaktor Haló novin Roman Blaško (druhý zprava) s Vojtěchem Filipem, Petrem Šimůnkem, Martou Semelovou, Stanislavem Grospičem, Václavem Ortem, Milanem Krajčou a Arnoldem Gregou | FOTO: KSČM

Pravidelný kandidát do Evropského parlamentu, senátu či poslanecké sněmovny za KSČM a také redaktor komunistických Haló novin Roman Blaško si u příležitosti stého výročí vzniku Komunistické strany Československa s odkazem na Karla Čapka a jeho slavný text odpověděl na otázku: Proč jsem komunista. Blaškova odpověď je zajímavá hned z několika důvodů, například i proto, že v ní zcela opomíjí hlavní námitky proti komunismu, které vznesl právě Karel Čapek.

Roman Blaško nezačíná svůj článek s příznačným názvem Proč jsem komunista zveřejněný v Haló novinách ničím jiným než právě připomenutím prvorepublikového literáta: „Řečnická otázka. Něco podobného si kladl už i Karel Čapek. Karel Čapek však ve své upřímnosti a silné empatii k nejchudším vrstvám se omezil na pouhou pomoc a odstraňování chudoby, ovšem při zachování třídní společnosti,“ uvedl Blaško.

()

To je samozřejmě velké zjednodušení a zkreslení hned na úvod. Čapek naopak s ohledem na chudé vrstvy vysvětlil, proč není komunistou a proč se domnívá, že komunisté se jednak zájmem chudých lidí spíše jen zaklínají, než že by jim na něm skutečně záleželo, a jednak poukázal na to, že samotná revoluce a překonání třídní společnosti může chudým lidem dokonce velmi uškodit.

„Obyčejně se říká, že chudý nemá co riskovat; naopak, děj se co děj, chudý riskuje nejvíc, neboť ztratí-li něco, ztratí poslední kůrku chleba; s kůrkou chudého se neexperimentuje. Žádná revoluce se neodehraje na zádech malého počtu lidí, nýbrž na zádech největšího počtu; ať je válka, nebo valutní krize, nebo cokoliv, je to chudák, který si to odnáší nejdřív a nejtíže; není prostě mezí a dna bídy. To nejzpuchřelejší na světě není krov bohatých, nýbrž krov chudých; zatřeste světem a pak se jděte podívat, koho to zasypalo,“ píše Čapek.

Roman Blaško to však vidí úplně opačně a jeho důvody, proč je komunistou, zní jak čirá utopie. Zjevně se snaží vykreslit nějaký ideální svět, po kterém touží, který ale nikdo nikdy nespatřil a který je pouze v hlavách komunistů a který si Blaško a další ztotožňují právě s překonáním třídní společnosti a nastolením komunismu.

„Já osobně vycházím především z toho, že život je něco jedinečného a natolik vzácného, že si přeji, abych já i moji potomci žili pouze v míru a beze strachu z jakýchkoli válek. Aby svět žil v harmonii s přírodou a člověkem a jeho harmonický život v míru byl právě tím středobodem, kterému se bude přizpůsobovat další rozvoj směrem do budoucna. Mým cílem, a myslím, že je to cíl všech poctivých komunistů, je, aby byla společnost odpovědná za jednotlivce a naopak. Aby byl člověk člověku člověkem, a ne predátorem! Aby prostřednictvím výrobních vztahů se mohla společnost rozvíjet ve prospěch svého národa, své země a své budoucnosti. Odmítám svět bohatých, kteří žijí na úkor ostatních vrstev společnosti, a svět vykořisťování,“ zdůrazňuje Blaško.

Komunisté a harmonie s přírodou

Asi nemá smysl snášet další a další argumenty ohledně toho, jak se komunistům v minulosti tahle Blaškova slova nedařilo naplnit. Jaká byla úcta k jedinečnému a vzácnému životu v Sovětském svazu, netřeba dodávat. Život jednotlivce tam svého času neměl žádnou cenu, a kdyby jenom jednotlivce.

Vladimír Remek a Vladimir Putin (ČTK)

Co se týče harmonie s přírodou, to také nebyla žádná sláva. Přednost měla industrializace a těžký průmysl. Stačí se podívat, jak na tom bylo třeba ovzduší na severu Čech před listopadem 1989. Právě zde ostatně začaly protesty proti minulému režimu a nedobrý stav životního prostředí byl jejich velkým impulsem.

Tvrzení, že komunismus znamená mír, je lidmi, jako je Blaško, často opakováno, ale nezačalo snad nastolení vlády bolševiků v Rusku občanskou válkou? A nezapojili se snad komunisté po celém světě do mnoha různých válečných konfliktů? Blaško by zřejmě odvětil, že to byly války za mír, případně obranné války proti imperialismu a že kdyby na světě vládli jenom komunisté, války by se staly minulostí.

Nu, válka je válka, ať už se nazývá jakkoli, a Čapek by dodal, že nejvíce dopadá právě na ty nejslabší a nejchudší. A jak by to vypadalo po nastolení komunismu na celé planetě, nevíme. Varianta, že by někteří komunisté začali válčit mezi sebou pod záminkou toho, že válčí s revizionisty či jinými odpadlíky od toho pravého a ortodoxního komunismu, je celkem pravděpodobná.

Člověku člověku člověkem a realita v Sovětském svazu

Aby byl člověk člověku člověkem – jsou krásná slova. Bohužel ani to se úplně nepovedlo, jak například podrobně popsal Alexandr Solženicyn v Souostroví Gulag. Blaško ovšem přichází s ultimátním argumentem, když říká: „Chci skutečnou rovnost člověka,“ a pokračuje: „Nelze bojovat například za rovnost žen, když se nezbavíme třídní nerovnosti, na kterou navazuje ekonomická rovnost. Musíme bojovat za celkovou systémovou rovnost. Nemůžeme volit kádry podle pohlaví, jak nám vnucuje současnost, ale především přece podle kvality a odbornosti. A také nikdy nemůžeme vybojovat plnou rovnost pro všechny, pokud zachováme kapitalistický třídní systém a jeho různé modifikace.“

Předlistopadový generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš (ČTK/Doležal Michal)

To jsou opět slova do pranice. Byly opravdu za minulého režimu kádry voleny podle kvality a odbornosti? A jak to bylo s tou rovností? Nefungovala protekce, různé přímluvy a známosti? Nebyla si stranická nomenklatura a vyšší kádry přeci jen trochu rovnější než ostatní? A co členství ve straně? Přístup komunistů a nekomunistů na různá místa a pozice snad nebyla nerovnost? Takže skutečně člověk člověku člověkem? A nebo jen kecy, které měli komunisté před rokem 1989 a které neodpovídaly realitě a které mají i dnes a které jsou opět jen planými sliby?

Blaško to halí jen do dalších slov: „Připomínáme si sté výročí vzniku Komunistické strany Československa. Ta prokázala, že je to těžký proces i boj, ale že lze principiálně dosáhnout těchto cílů. A tahle zkušenost je pro nás to nejcennější. Komunisté prokázali, že jedině uvědomělý stranický subjekt s komplexním programem a cestou socialistickou je schopen tohoto politického řešení.“ Takže principiálně se za minulého režimu všechno podařilo: harmonie s přírodou, plná rovnost pro všechny i naplnění hesla člověk člověku člověkem.

Jak si ono kouzelné slůvku „principiálně“ vyložit? Pomoci si opět můžeme Karlem Čapkem: „Poslední slovo komunismu je vládnout a nikoli zachraňovat; jeho velikým heslem je moc a nikoli pomoc. Chudoba, hlad, nezaměstnanost nejsou mu nesnesitelnou bolestí a hanbou, nýbrž rezervou temných sil, kvasící hromadou zuřivosti a odporu. ‚Tím je vinen společenský řád.’“ Pregnantně řečeno: minulý režim byl z pohledu redaktora Haló novin dobrý a úspěšný, protože vládli komunisté.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]