Už víc než rok se nesešla Etická komise Českého rozhlasu. V roce 2017 ji zřídil generální ředitel ČRo René Zavoral coby svůj poradní orgán. Rozhlas odmítá, že by komise přestala fungovat, a tvrdí, že s ní nadále počítá. Někteří její členové ale říkají, že si spolupráci s rozhlasem představovali jinak.

Poslední zápis z jednání Etické komise nese na webu Českého rozhlasu datum 10. ledna 2019.

„Etická komise ČRo bere na vědomí informaci generálního ředitele o důvodech neprodloužení pracovní smlouvy Petru Fischerovi a po diskusi konstatuje, že rozhodování v personálních věcech není v její kompetenci,“ stojí ve vyjádření týkajícím se hojně medializovaného ukončení působení někdejšího šéfa rozhlasové stanice Vltava.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Komise v něm dále žádá generálního ředitele, aby jí napříště předával k vyjádření „pouze podněty související s článkem 1 bodem 4 Statutu Etické komise ČRo“, a navrhuje tento statut revidovat.

Citovaný článek říká, že cílem činnosti Etické komise je „posuzovat postoupené podněty, a to z hlediska relevantních principů profesní etiky s přihlédnutím k aplikaci Kodexu ČRo“. Ze strany rozhlasu ale po této výzvě zavládlo ticho.

Pozvánky na koncert, jinak nic

„Dali jsme tajemníkovi komise řadu podnětů k obsahové úpravě statutu komise, bylo slíbeno jejich zapracování, ale asi k tomu ještě nedošlo. Poslední korespondence, kterou jsem dohledal, je poděkování z kanceláře tajemníka komise za zaslané podněty, které je datováno 1. 3. 2019,“ říká pro server HlídacíPes.org jeden z pěti členů Etické komise, bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa.

Členové komise mimo jiné navrhovali, aby agenda, kterou se budou zabývat, byla zveřejněna předem. Dále také to, aby mohla komise přijímat i podněty od jiných osob než od generálního ředitele.

„Je mi ale jasné, že pak by těžko mohla zůstat poradním orgánem ředitele, například v situaci, kdy by byly kritizovány jako neetické jeho kroky či nečinnost. Proto jsme považovali za zásadní vyjasnit postavení komise,“ dodává Josef Baxa.

Podobně to vidí další člen, plzeňský biskup Tomáš Holub, podle kterého má komise „nezastupitelnou úlohu v činnosti veřejnoprávních médií“.

„V našem případě se ale ještě nedospělo k uspokojivé formě,“ dodává a jasně odděluje poslední rok nečinnosti komise od její „aktivní fáze“, tedy od zřízení poradního orgánu v roce 2017 až do konce roku následujícího.

„Komise poctivě a otevřeně hledala jako nová instituce smysluplný modus operandi. Na posledním zasedání jsme k tomu také panu řediteli dali jasně formulované impulsy,“ konstatuje Holub. Ani on ale nebyl za poslední rok rozhlasem osloven v etických otázkách.

„Docházejí mi pozvání na koncerty pořádané Filharmonickým orchestrem Českého rozhlasu. Více nikoliv,“ říká biskup.

Stačila interní konzultace

Kromě Josefa Baxy a Tomáše Holuba jsou členy Etické komise Českého rozhlasu ještě neurochirurg Vladimír Beneš, ekonom Richard Hindls a někdejší předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová.

To, že se komise naposledy sešla před více než rokem, vysvětluje rozhlas přes svého mluvčího Jiřího Hošnu mimo jiné tím, že chce šetřit čas „všech zúčastněných“.

„V minulém roce se v agendě generálního ředitele objevovaly otázky podobné těm, které Etická komise řešila již v minulosti. Nové podněty nebyly natolik závažné, aby vyžadovaly konzultaci s Etickou komisí. V těchto případech plně dostačovaly interní konzultace v rámci ČRo a jeho útvarů,“ doplňuje mluvčí.

Stanoviska komise podle něj v některých případech pomohla „v komunikaci s rozhlasovými pracovníky i při rozhodování v konkrétních podnětech směřujících do externího prostředí“.

Celkem podle záznamů na webu Českého rozhlasu Etická komise během zhruba roku a půl své aktivní činnosti vydala pět stanovisek, která rozhlas zveřejnil.

Zabývala se mimo jiné tématy jako skrytá reklama ve vysílání ČRo, přípustnost vulgarit v uměleckých dílech vysílaných rozhlasem či přípustnost prezentace alternativních vědeckých metod ve veřejnoprávním médiu.

Pro srovnání – podobný orgán, byť s mírně odlišným názvem (Etický panel), má i Česká televize, a to už od roku 2004. Ten letos vydal zatím jedno stanovisko, vloni dvě, v roce 2018 pět a v roce 2017 tři.

„Máme neformální kontakt“

„Komise by, dle mého názoru, měla být svolávána vždy jen k jedné kauze, ke které by se jednoznačně vyjádřila,“ říká další členka Etické komise Českého rozhlasu Helena Illnerová, která v minulosti působila i ve zmíněném Etickém panelu ČT.

„Práci komise v době její aktivní fáze pokládám za dobrou a přínosnou, pokud řešila případy uvedené v hlavní agendě, které potřebovaly jasná vyjádření. Případy uvedené v ‚různém‘, k nimž se případně jen debatovalo, by možná v agendě nemusely vůbec být,“ dodává.

Naopak rozhlas žádné výtky k práci Etické komise nemá. „Generální ředitel ji vnímá stále jako svůj důležitý poradní orgán, který může v případě potřeby pomoci vyřešit otázky spojené s fungováním média veřejné služby,“ říká mluvčí ČRo Jiří Hošna.

Navzdory roční odmlce byl podle něj generální ředitel Zavoral s některými členy Etické komise „průběžně v kontaktu a setkával se s nimi při neformálních příležitostech“.

Rozhlas tak prý s Etickou komisí dál počítá, její činnost „beze změn dále pokračuje“ a plánuje se další oficiální setkání jejích členů.

Text byl publikován na serveru HlídacíPes.org.