Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Regulační poplatky ve zdravotnictví ve výši ceny jedné kávy v kavárně přesunou důchodkyně, co si přišly popovídat k doktorovi, do kavárny a uvolní dvě třetiny kapacity praktiků, které dnes ty důchodkyně zabírají, když si přijdou k paní doktorce popovídat. Jako chronicky nemocný mám tu tematiku nakoukanou – a ještě pamatuji, že regulační poplatky už jednou dobře zafungovaly. Než je levice zrušila.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek řekl před pár dny iDnes: „Regulační poplatek není principiálně špatná věc, protože dochází k zneužívání urgentních příjmů. Já bych byl pro zvýšení poplatků, ale nesmí se to týkat pacientů, které přiveze rychlá nebo vrtulník.“ „A co poplatky za návštěvu lékaře nebo za položku na receptu?“ zeptal se novinář. „To je technicky možné, ale změnil to e-recept. Návštěva praktiků by neměla být zpoplatněná, protože praktik má kapitační platby.“
Návrh jde dobrým směrem, je ovšem nedotažený, polovičatý, neřeší hlavní problém zdravotnictví první linie a ukazuje, že ministr Válek toho o praxi ve zdravotnictví mnoho neví.
Babišpress piští
Brzy poté, co pan ministr Válek tu svou nedotaženou a polovičatou staronovou novinku zveřejnil, pustila se do něj média vlastněná nejsilnějším opozičním politikem Andrejem Babišem. „Není to hlavní problém zdravotnictví, který by se teď měl řešit. Já sám jsem byl před pár dny na urgentním příjmu a nemám pocit, že by tam byli lidé, kteří by to nepotřebovali,“ řekl serveru svého stranického šéfa stínový ministr zdravotnictví Julius Špičák z ANO. Článek se příznačně jmenuje Válek s návrhem vrátit poplatky narazil. Oponují lékaři, politici i experti a pan velkouzenář byl jistě spokojen.
V článku pochopitelně nebylo psáno, že ten poplatek musí být zaveden především kvůli stavu státní kasy zruinované hospodařením toho stejného velkouzenáře, když byl premiérem.
Babišpress a Babišovi politici si opět verbálně kálejí do úst. Regulační poplatky už tu jednou byly, od roku 2008. Zavedl je tenkrát ministr zdravotnictví za ODS Tomáš Julínek ve vládě koalice ODS, lidovců a Strany zelených. V roce 2014 Sobotkova vláda poplatky kromě 90 Kč při návštěvě pohotovosti zrušila a přestal být vyžadován od roku 2015. Už předtím Sobotkův ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) zrušil poplatky za pobyt v nemocnici. Proti tomu tenkrát protestoval tehdejší ministr financí Andrej Babiš. Zrušení poplatku označil za chybu a vyzval ke znovuotevření tématu.
Dnes, protože poplatky chce zavést vláda a Babiš je v opozici, proti nim protestuje. Je to takový vnitřně konzistentní člověk: dělá a říká zásadně a vždy jen to, co se mu momentálně hodí do krámu, bez ohledu na to, že před pár lety zastával úplně opačný postoj.
Ústavně zakotvený nesmysl
V mnoha českých hlavách je uhnízděn blud, že podle Ústavy je zdravotní péče zdarma. Je to nesmysl, nic zdarma ve společnosti nefunguje, zdravotní péče se platí ze zdravotního pojištění. Přesto dochází chronicky, dlouhodobě a zcela kontraproduktivně k zneužívání toho, že se v ordinaci nic neplatí. A nejvíce je poplatku potřeba právě tam, kde ho Válek zavést nechce – u praktického lékaře.
Jsem chronicky, dlouhodobě a nevyléčitelně nemocen, a to už dlouhá léta. Stav stabilizovaný. Tak čerpám zdravotní péči mnohem více než běžná populace, mám doktory obšlapané a na údržbě mé poškozené páteře pracují dva specialisté. Přesto osobní setkání s nimi – jak s neurologem, v jehož zařízení jako samoplátce rehabilituji s rehabilitační terapeutkou, tak s neuroložkou v Centru tišení bolesti – potřebuji, nedojde-li k nějaké komplikaci, tak jednou za rok. Léky mi posílají poté, co o ně e-mailem požádám, esemeskou. A u stabilizovaného chronika vůbec není potřeba, dokud něco neblahého nezačne pociťovat, vyšší frekvence návštěv. To platí i o velkém množství chronicky nemocných seniorů.
Zato u své vynikající a mimořádně pečlivé praktické lékařky jsem pečenej vařenej. Jednak – ona i já sám dbáme na prevenci, takže vždy, když na ni nadejde čas, si buď vzpomenu já, nebo mi její zdravotní sestra zavolá, abych naklusal. To samé se děje, když mi píše žádanku na kolonoskopii. Každý podzim se chodím očkovat proti chřipce, a je-li v dohledu nějaké další očkování, které ještě nemám, tak se tam chodím i očkovat. Teď v březnu mám dostat třetí dávku vakcíny proti nějakému stařeckému zápalu plic. A samozřejmě si ke své praktické lékařce chodím pro různá razítka a potvrzení. I když díky očkování a z něj vytrénované přirozené imunitě organismu na nějaké nachlazení, angíny či chřipečky desetiletí vůbec netrpím, navštívím svou praktickou lékařku nejméně čtyřikrát ročně. Takže na vlastní kůži vím, že právě tam dochází k zneužívání „lékařské péče zdarma“ nejčastěji.
A paní doktorka povídala…
V čekárně u své praktické lékařky se nyní – v době bez poplatků – vždy dozvím řadu zajímavých detailů ze života českých seniorek a seniorů. A to jak od těch, kteří jsou přede mnou na řadě, tak od těch, co vyjdou z ordinace ven. Řada z nich se tam totiž ještě pár minut (či desítek minut) zdrží, aby poreferovali ostatním, se kterými se při čekání seznámili, o čem si s paní doktorkou popovídali. A i když jsem objednaný na čas, na dobu, kterou má moje praktická lékařka vyhrazenou pro objednané, tak někdy čekám také. Kvůli povídánkování důchodkyň je rozvrh ve skluzu.
Ano, i u svého neurologa někdy čekávám. Méně často, zato tam jsem to zneužívání péče zdarma viděl až v groteskní podobě. Dal jsem se do řeči se dvěma čekajícími, nápadně silně nalíčenými dámami, které byly přede mnou. A v rámci lehké konverzace říkám: „Vy jste sestry, že? Jste si podobné!“ Ta starší se rozzářila. Ta mladší se zatvářila, jako by rozkousla švába, ale než mne začala bít, otevřely se dveře a sestra ji zavolala dovnitř. Ta starší zůstala se mnou v čekárně a polichoceně mi vysvětlila, že nejsou sestry, ale že ta, co šla s extrémně naštvaným výrazem do ordinace, je její dcera. A že jde k mému neurologovi proto, že si na internetu vyčetla, že má Parkinsonovu chorobu.
Když odešly a k mému neurologovi jsem se konečně dostal i já, působil vyčerpaně. „Pane doktore, vyčetl jsem si na internetu, že mám zánět dělohy,“ zahlaholil jsem bodře. Lékař zbledl do barvy svého pláště a já se za svůj cynismus zastyděl a omluvil se. Přes tuto špásovnou historku od specialisty ale dochází k největšímu zneužívání lékaře bez platby v ordinaci praktiků.
Jak to šlo…
Jsem o něco mladší než hnědé uhlí, tak pamatuji, jak to vypadalo, když Julínek zavedl ten symbolický třicetikorunový poplatek. Ke specialistům jsem tehdy nechodil, ale k praktickému lékaři jsem chodil stejně často jako dnes. Jeho návštěvy jsou u člověka, co nekašle na prevenci a občas potřebuje nějaké lékařské dobrozdání, běžnou součástí života. Takže jsem jednou, hned po zavedení třicetikorunových poplatků, přišel z nějakého podobného důvodu jako obvykle a čekárna liduprázdná. Zeptal jsem se sestry, která mne ihned po příchodu vzala dovnitř. „Co se děje? Mor?“ „Ne, děvčata (tak říkala seniorním pacientkám) si za těch třicet korun radši koupí kafe v kavárně, takže si chodí povídat tam.“
A bylo to po dlouhé době, kdy jsem se – nebyl chvat, nebyl přetlak – mohl pořádně vyptat na nějaké věci, které souvisely s mým zdravím. Jindy jsem se – při vědomí fronty stařenek a stařečků v čekárně za mnou – snažil vždy vypadnout z ordinace co nejdříve. Zavedení poplatků jako mávnutím proutku čekárny vyprázdnilo a praktici měli dvakrát či třikrát víc času na lidi, kteří se nepřišli vyžvanit, ale vyléčit. Poplatky zvedly dostupnost i kvalitu lékařské péče a jak mi sdělilo hned několik mých známých – lékařů první linie, i ta třicetikoruna přinesla do ordinací alespoň nějaké peníze, které umožnily třeba nákup diagnostických přístrojů, rekonstrukci čekárny či zvýšení platů sester. Pak se ovšem dostala k moci ČSSD s ANO v pozadí a poplatky zrušila.
Poplatky je třeba obnovit všude
Malý, symbolický poplatek, suma ve výši ceny jednoho kafe v kavárně by se měla neprodleně zavést u všech lékařů. Nejvíc pomůže praktikům, ale i specialisty zbaví proudu pacientů z řad čtenářů zdravotnických diskusí na facebooku. I pro chronicky nemocného seniora to nebude zásadní zátěž, jednou či dvakrát za rok u specialisty tu malou sumu zvládne i on a i ty čtyři nebo šest návštěv ročně u praktického lékaře pro něj nevytvoří bariéru. Zato ten poplatek odešle popovídání chtivé seniory do kaváren a uvolní kapacity lékařů pro nemocné, nikoliv jen nudící se lidi.
Takže prosím pana Válka, aby si to výše psané o tom, kde se zneužívá lékař zdarma nejčastěji, ověřil u svých zdravotnických expertů a pak regulační poplatek zavedl u všech doktorů. K lékaři se chodíme léčit. K popovídání je určena kavárna.
