Jednou z klíčových priorit Ukrajiny v mírových jednáních je také návrat mnoha unesených dětí, které se Rusko snaží zařadit do svých výchovných programů pro mládež. V Chersonské oblasti padla do ruského zajetí také Anastasiia Chvylová, která nyní v rozhovoru pro The Kyiv Independent prozradila, čím vším si během odloučení od rodiny musela projít.

Tehdy patnáctiletou Anastasii Chvylovou unesla v roce 2022 ruská armáda v okupované Chersonské oblasti a dívka tak byla nucena opustit svou matku žijící právě v Chersonu. Následně se jí ujala ruská komisařka pro práva dětí Maria  Lvovová-Bělovová, která je v současné době hledaná Mezinárodním trestním soudem (ICC) kvůli únosu ukrajinských dětí.

„Řekla nám, že jsme ruské děti, že Rusko zvítězí, že Rusko je nejlepší zemí na světě a že tam budeme mít více příležitostí než na Ukrajině,“ sdělila unesená dívka.

Dále pak doplnila, že Rusové na ukrajinské děti naléhali, aby studovaly v Rusku nebo se připojily ruskému vojensko-vlasteneckému programu pro mládež. Dětem prý bylo neustále vštěpováno, že již brzy žádná Ukrajina nebude.

Dále čtěte

„Už nás ani nenechají pracovat.“ Ukrajinci vyděsili Rusy dopoledním útokem, lidé cupují gubernátora

V netradičním čase zaútočily ve středu ukrajinské drony na ruskou Leningradskou oblast. Tamní gubernátor Alexandr Drozděnko informoval o vzdušném poplachu…

Chvylová se pochopitelně chtěla vrátit domů, kde na ni čekala matka, od které byla odloučena. Ke společnému setkání prý bylo jen málo příležitostí. Když se prý jednou na kontrolním stanovišti chtěla dívka se svojí kamarádkou vrátit do Ukrajinci ovládaného Chersonu, ruské síly jim v tom zabránily a obvinily je ze špionáže pro ukrajinské letectvo.

Ruské okupační úřady pak dívku držely pod svou kontrolou. Občas ji prý přesouvaly mezi okupovanými oblastmi a dokonce zařídily její krátkodobou adopci. Zoufalá matka se mezitím snažila najít způsob, jak dceru opět dostat domů.

Dívka také popsala, jak byla v roce 2023 odvezena do okupovaného městečka Heničesk, kde žila s dalšími ukrajinskými dětmi na ubytovně vedle odborné školy. Lvovová-Bělovová tam prý unesené děti navštěvovala a propagovala zde ruské vzdělávací programy.

Dále čtěte

Ruskem otřásla série silných úderů. Drahocenné fabriky byly prioritní cíl

Ukrajina tvrdě udeřila na ruské průmyslové závody. Jedním z cílů jejích dalekonosných dronů měla být ropná rafinerie ve městě Orsk…

„Přišla za námi a řekla nám, ať jedeme studovat do Ruska nebo ať vstoupíme do Junarmija (Ruská vojensko-vlastenecká mládežnická organizace, která připravuje děti na službu v ruské armádě). Řekla jsem, že nechci nikam do Ruska, protože brzy přijede moje máma,“ vzpomínala.

V roce 2023 se nakonec Chvylová s pomocí ukrajinské humanitární nevládní organizace Save Ukraine vrátila na území ovládané Ukrajinou. Nyní žije v Kyjevě a touží se stát hasičkou.

Nucený transfer nebo deportace dětí může podle mezinárodního práva představovat válečný zločin a je to jedno z obvinění, které si vysloužilo nejpřísnější pozornost mezinárodních žalobců. Lvova-Belová je druhou ženou v historii, na kterou byl vydán zatykač Mezinárodního trestního soudu. V současné době čelí obvinění z válečných zločinů souvisejících s násilným přesunem civilistů během ozbrojeného konfliktu a také z nezákonné deportace a převozu dětí z okupovaných oblastí Ukrajiny do Ruska.