Vladimir Putin s Donaldem Trumpem v listopadu 2017 FOTO: commons.wikimedia.org / Tisková služba prezidenta Ruské federace / CC A 4.0
FOTO: commons.wikimedia.org / Tisková služba prezidenta Ruské federace / CC A 4.0
Americký prezident Donald Trump čelí odporu ve vlastní Republikánské straně kvůli dohodě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh a dočasnému uvolnění části amerických sankcí. Republikánský kongresman Brian Fitzpatrick chce prosadit zákon, který by nákup ruské ropy zablokoval. Proti dohodě vystoupili i další republikáni, včetně politiků kandidujících v listopadových volbách do Kongresu. Trump si od ruských dodávek slibuje snížení cen pohonných hmot, které jsou před volbami důležitým tématem. Podle kritiků však může obchod pomoci financovat ruskou válku proti Ukrajině.
Fitzpatrick, který zastupuje Pensylvánii a spolupředsedá kongresové skupině na podporu Ukrajiny, v sobotu oznámil přípravu zákona nazvaného Ronald Reagan Peace Through Strength Act. Jeho cílem je zabránit nákupům ruské ropy a dalších ropných produktů navzdory rozhodnutí Bílého domu uvolnit část sankcí proti Moskvě.
„Předložíme zákon s podporou obou stran, který zablokuje veškeré nákupy ruské ropy. Prosadíme jeho projednání ve Sněmovně reprezentantů a projde drtivou většinou,“ napsal Fitzpatrick na sociální síti X.
K iniciativě se připojil republikánský kongresman Don Bacon z Nebrasky, který serveru Axios potvrdil, že už souhlasil s podpisem návrhu. Fitzpatrick chce využít proceduru, která umožňuje předložit zákon k hlasování i bez souhlasu vedení Sněmovny reprezentantů. Potřebuje k tomu získat nejméně 218 podpisů zákonodárců.
Prosazení návrhu však komplikuje čas. Sněmovna nemá znovu hlasovat až do listopadových voleb a současné funkční období Kongresu skončí v lednu. Případný zákon by navíc musel schválit Senát a mohl by narazit na Trumpovo veto.
Odpor vůči Trumpovu rozhodnutí se mezitím rozšiřuje i mezi další republikány. Podle britského deníku The Telegraph se proti dohodě postavili také politici, kteří právě usilují o vítězství v listopadových volbách.
Republikánský senátor Dan Sullivan z Aljašky, který obhajuje svůj mandát, prostřednictvím mluvčího vzkázal, že řešením vysokých cen pohonných hmot není jejich dovoz z Ruska, ale zvýšení domácí těžby. Podle jeho mluvčího Natea Adamse Sullivan prosazuje především větší produkci energetických surovin přímo na Aljašce.
Podobně reagoval republikánský kandidát do Senátu za Michigan Mike Rogers. Na otázku, zda s prezidentovým rozhodnutím souhlasí, odpověděl záporně. Místo dovozu ruských paliv prosazuje dočasné omezení amerického vývozu, které by podle něj mohlo ulevit například zemědělcům během sklizně.
Ještě ostřeji se vyjádřil Bacon. „Je to vážná chyba prezidenta,“ řekl deníku The Telegraph. Připomněl přitom, že sankce proti Rusku mají své opodstatnění právě kvůli pokračující invazi na Ukrajinu a bombardování ukrajinských měst.
Trump dohodu s Putinem oznámil v pátek. Rusko má podle jeho vyjádření okamžitě dodat na americký a světový trh více než 300 tisíc tun nafty, což odpovídá přibližně 2,2 milionu barelů. V listopadu mají následovat dodávky dalších 500 tisíc tun a poté dalšího milionu tun.
„Ceny nafty pro Američany a vlastně celý svět budou klesat, rekordně a rychle!“ slíbil Trump na své sociální síti Truth Social.
Americký prezident se tak snaží zmírnit dopady vysokých cen paliv, které prudce vzrostly v souvislosti s válkou proti Íránu, kterou sám započal. Dohoda přichází necelý měsíc před volbami do Kongresu, které se uskuteční 3. listopadu a v nichž představují ceny pohonných hmot jedno z důležitých ekonomických témat.
Samotné Spojené státy denně spotřebují téměř čtyři miliony barelů nafty, tedy přes 500 tisíc tun. Celkový objem oznámených ruských dodávek tak odpovídá jen několika dnům americké spotřeby.
Energetičtí analytici oslovení agenturami Reuters a AP proto upozorňují, že dopad dohody na ceny u čerpacích stanic může být pouze omezený. Rusko naopak získá možnost zvýšit své příjmy z vývozu energetických surovin, a podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského tak možnost jak dále financovat svou agresivní válku proti Ukrajině.
S ním se shoduje i republikánský kongresman Michael McCaul, bývalý předseda zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů, který varoval, že uvolnění sankcí může pomoci „financovat válečnou mašinérii Kremlu“ a povzbudit Moskvu k dalšímu násilí.
Proti dohodě vystoupila také republikánská senátorka Lisa Murkowská z Aljašky. „O návratu Ruska na světové energetické trhy můžeme diskutovat, až válka skončí. Do té doby musíme přerušit všechno, co ji pomáhá financovat,“ napsala na sociálních sítích.
Podle sobotního průzkumu zveřejněného serverem Politico navíc většina amerických voličů nevidí jasný způsob, jakým by republikáni mohli v závěrečných týdnech kampaně zásadně zlepšit své vyhlídky. Většina respondentů uvedla, že by je k podpoře republikánů nepřimělo ani výrazné snížení cen benzínu, ukončení války s Íránem nebo vytvoření 100 tisíc nových pracovních míst.
„Trump už nemůže udělat nic, a upřímně, i kdyby něco udělal, stejně by mu v tuto chvíli nikdo nevěřil,“ řekl Politicu pod podmínkou anonymity jeden z republikánských stratégů pracujících na volebních kampaních v klíčových státech.