Ilustrační foto FOTO: Pexels
FOTO: Pexels
Mnozí vědci se shodují na tom, že spánek hraje důležitou roli při regeneraci celého těla. Tomu, proč je obzvláště pro „reset“ mozku po náročném dni spánek podstatný, se věnuje i nový výzkum vědců z University College London.
Zjištění aktuálního průzkumu vědců z University College London (UCL) publikovaná v časopise Nature popisují, že v průběhu spánku v mozku oslabují neuronová spojení vytvořená během bdělého stavu. Když bdíme, spojení mezi mozkovými buňkami jsou totiž pevnější a složitější, uvedl k tomu hlavní autor studie Jason Rihel z UCL Cell & Developmental Biology s tím, že k těmto procesům ovšem dochází pouze v první polovině spánku.
„Pokud by tato aktivita pokračovala v plné míře, byla by energeticky neudržitelná. Příliš mnoho aktivních spojení mezi mozkovými buňkami by mohlo zabránit vytváření těch nových následující den,“ vysvětluje výzkum. Mozek tedy dokáže rozpoznat, kdy je možné a vhodné neuronová spojení zmírnit, aby se lidé mohli následující den učit nové věci.
Rihel a jeho tým využili ke studiu aktivity mozkových buněk během cyklu spánek–bdění ryby Danio, známé pod názvem zebřička, přičemž je sledovali v larválním stadiu. Geny tohoto druhu totiž umožňují viditelné zobrazení synapsí, tedy struktur, které komunikují mezi mozkovými buňkami.
Vědci z pozorování cyklů zjistili, že se mozkové buňky během bdění neustále posilovaly a získávaly více spojení, která pak naopak během spánku ztrácely. Záviselo to na tom, jaký spánkový tlak, tedy potřeba spánku, se u zvířete vytvořil před tím, než mu bylo umožněno odpočívat, a pokud vědci odepřeli rybě spánek na několik hodin, spojení se nadále zvětšovala, dokud jí nebylo umožněno spát.
„Pokud se námi pozorované vzorce potvrdí i u lidí, naznačovalo by to, že tato přestavba synapsí může být méně účinná během poledního spánku, kdy je spánkový tlak ještě nižší než v noci, kdy spánek opravdu potřebujeme,“ říká Rihel.
Mozek se připravuje na další den
Vědci také zjistili, že k přeskupením neuronových spojení docházelo většinou v první polovině nočního spánku. „Naše zjištění podporují teorii, že spánek slouží k utlumení spojení v mozku, čímž se připravuje na další učení a nové synapse další den,“ přibližuje další autorka studie neurovědkyně Anya Suppermpoolová.
To, co se děje ve druhé polovině noci, výzkum neřeší. „Existují i jiné teorie o tom, že spánek je čas pro odstraňování odpadu v mozku nebo na opravu poškozených buněk – možná se ve druhé polovině noci spouštějí jiné funkce,“ dodala Suppermpoolová.
Před více než 70 lety se většina lidí domnívala, že spánek je pasivní činnost, během níž tělo a mozek spí. „Ukázalo se však, že spánek je čas, po který se mozek věnuje mnoha činnostem potřebným pro život, které úzce souvisí s jeho kvalitou,“ vysvětlil odborník na spánek a neurolog z Univerzity Johnse Hopkinse Mark Wu.
Experti z této univerzity upozornili, že zdravé množství spánku je nezbytné pro tzv. plasticitu mozku a jeho schopnost přizpůsobovat se vstupním informacím. Pokud totiž člověk spí příliš málo, nedokáže zpracovat to, co se během dne naučil, a v budoucnu má větší problémy si informace zapamatovávat.
Následky nedostatku spánku
Organizace Sleep foundation připomíná, že nedostatek spánku může mít pro tělo vážné následky. „Už jedna noc bez kvalitního spánku vám může ztížit soustředění a myšlení, proto se během dne můžete cítit unavení nebo pomalí. Když jste se dostatečně nevyspali, je pravděpodobnější, že se budete cítit podráždění a budete mít špatný úsudek. Nedostatek spánku také výrazně zvyšuje riziko pochybení v práci nebo dopravní nehody,“ uvádí v publikaci.
Dlouhodobý nedostatek spánku může oslabit imunitní systém a zvýšit riziko vzniku srdečních problémů, diabetu druhého typu, vysokého krevního tlaku nebo narušit metabolismus a zvýšit riziko obezity. Zároveň ovlivňuje zdraví psychické. Může zhoršit vztahy či vést k depresi a úzkostem. „Následky spánkového deficitu se rychle stupňují, takže čím dříve se vám podaří vyřešit problémy se spánkem, tím lépe,“ upozornili odborníci ze Sleep foundation.
