Ilustrační foto FOTO: Pixabay/JerzyGorecki
FOTO: Pixabay/JerzyGorecki
Již jednou naši demokratičtí politici podcenili nebezpečí ruského vlivu, když neubránili demokracii v roce 1948. Téměř na dvaačtyřicet let nás jejich nechuť a neschopnost včas a efektivně Rusku (SSSR) čelit připravila o svobodu. Když poražení demokraté zpětně hodnotili svou prohru, dokázali většinou dobře identifikovat chyby, jichž se dopustili v období, které puči předcházelo. Podcenění komunistického vlivu, malá představivost nedemokratických postupů, jaké jsou komunističtí politici řízení z Moskvy připraveni použít. Čas, kdy bylo možné ještě vliv Ruska zastavit, promarnili.
Roli propagandy při působení ruského vlivu popsal rok po únorovém puči Ferdinand Peroutka, už v exilu: „Objevila se nová strašná zbraň, zbraň lži, smělé, ničeho se neostýchající lži, hromadně vyráběné ve stech kancelářích tisíci obratnými a bezcharakterními odborníky podvodu. Tato lež zmocnila se vznešených slov, jako jsou svoboda, demokracie, vůle lidu, a učinila z nich stejný prostředek ve svém nelítostném boji, jako je dýka, jako je jed. Tento systém lží nutí národ, aby se usmíval a děkoval za rány a za to, že byl hozen na smetiště historie. Tento systém prohlašuje otroctví za volnost, věrnost za zradu a zradu za věrnost…“
Rusko stále považuje naši zemi za sféru svého vlivu. Samozřejmě, že dnes se zdá být ruský požadavek absurdní a nereálný. Jenže také se ještě jen před více než rokem jevilo jako nereálné, že by Rusko rozpoutalo válku proti Ukrajině. A absurdním se to nezdálo být jen laickým pozorovatelům, ale i předním světovým politikům.
Když Rusko usiluje o vliv, postupuje stále stejně. Vojenské aktivitě předchází snaha o ovlivnění myšlení lidí v zemi, kde chce získat vliv. Před únorovým pučem v Československu to bylo ovládnutí médií. Později v západních zemích Sovětský svaz finančně podporoval komunistické noviny a uplácel novináře demokratických médií. Financoval různá mírová hnutí, která protestovala proti americkým raketám, zatímco ty sovětské, mířící na jejich země, jim nevadily. I u nás jsme měli už po pádu komunistického režimu hnutí Ne základnám a není náhodou, že se objevilo znovu na poslední demonstraci proti vládě.
Doba, v níž žijeme, má s obdobím předcházejícím roku 1948 mnohé shodné rysy. Také dnes je část veřejnosti pod vlivem prostředků propagujících ruské zájmy. Významná část médií patří oligarchům, jejichž cílem není bránit demokracii. V poslední době naopak zásadně ovlivnili demokratickou mediální scénu, když prostřednictvím Unie vydavatelů, kterou ovládají, prolobbovali znění autorského zákona, o němž věděli, že bude nepřijatelné pro Google a povede k zastavení i té malé podpory demokratických médií, kterou od mocného vyhledávače měla.
Akční plán čelení dezinformacím, který jsem zamýšlel předložit vládě, reagoval na zjištění Analýzy připravenosti ČR čelit závažné dezinformační vlně, již zpracovalo ministerstvo vnitra. Shrnoval standardní postupy čelení ruskému vlivu v informačním prostoru, jak je doporučují mezinárodní organizace, ať už jde o EU, nebo NATO. Především mělo jít o podporu mediálního vzdělávání, tedy o posilování mediální gramotnosti, s cílem posílit schopnosti lidí orientovat se v informačním prostoru, rozlišovat dezinformace a pravdivé informace. Šlo také o vytvoření systému podpory profesionálních médií, která dnes vzhledem k ekonomické krizi nemají prostředky na zlepšování své práce a uvolňují tak prostor pro šiřitele proruských dezinformací. Současně jsem navrhoval, aby si vládní instituce přestaly platit inzerci na dezinformačních webech. Praxe je často taková, že v rámci programatického prodeje inzerce státní instituce vůbec neovlivňují, na kterých webech si inzerci kupují, takže tímto způsobem stát pomáhá dezinformační prostředky udržovat při životě.
V legislativní části akční plán zopakoval úkol stanovený už Babišovou vládou, aby byl přijat zákon, který stanoví podmínky, za nichž stát může sáhnout k mimořádnému kroku a zastavit provoz některého zdroje dezinformací podobně, jako Evropská komise zakázala na území EU šíření dezinformačního obsahu kanálů Russia Today, Sputnik a dalších.
Bez velkého zájmu médií, politiků i aktivistů proběhla na konci února zpráva, že policie odložila trestní stíhání ve věci zmanipulovaného videa prezidentského kandidáta Petra Pavla. Video předstíralo, že generál Pavel chce poslat české muže do války, přesto, že ve skutečnosti řekl přesný opak. Důvodem zastavení stíhání byl závěr policie, že se nestal trestný čin. Jasně to ukázalo, že současný trestní zákoník není dostatečný k čelení cílené snaze ovlivnit volby. Prokazuje to, že je třeba trestní zákoník doplnit o formulaci trestného činu obdobného trestnému činu padělání úřední listiny. Tedy výrobu nebo podstatnou změnu obsahu a jeho šíření s úmyslem vydávat je za pravý s cílem ovlivnit výsledek voleb nebo jinak podstatně zasáhnout do politické situace v zemi. Pokud se to nestane, bude před příštími volbami šíření zfalšovaných textů, fotografií i videí hlavním nástrojem, který bude ovlivňovat smýšlení voličů. S využitím umělé inteligence, která toto úsilí dokáže velmi účinně multiplikovat, bude potenciál k ovlivnění výsledků voleb vysoký.
Dokument NATO a čelení dezinformacím, který napsal bývalý ředitel informační kanceláře NATO v Moskvě Tomasz Chłoń a vydal vloni v květnu Globsec, shrnuje doporučení členským státům, jak mají čelit ruským dezinformacím:
– posílení mediálního vzdělávání, které má vést k rozvoji schopností kritického myšlení,
– rozvoj mediální politiky směřující k posílení důvěry v média. Dokument výslovně uvádí finanční podporu médiím a podporu mediální nezávislosti, novinářských standardů, investigativní žurnalistiky a fact-checkingu,
– postup proti sociálním médiím spočívající v identifikaci uživatelů a zajištění neutrality a diverzity algoritmů ovlivňujících výběr obsahu a transparentnost placeného obsahu.
Dokument dále požaduje, aby členské státy NATO postupovaly proti šiřitelům dezinformací odhalováním jejich činnosti a jejich sankcionováním.
Všechny tyto oblasti jsou obsaženy v akčním plánu. Ten soustředil postupy, jakými může demokratická vláda zvýšit obranyschopnost české společnosti proti dezinformacím směřujícím k posilování ruského vlivu a oslabování demokracie. Nebyl souborem řešení, ale souhrnem oblastí, kde je třeba řešení hledat.
Realizace plánu by přinesla faktické zvýšení odolnosti společnosti proti ruskému vlivu. Není proto divu, že se setkal s nenávistnou reakcí dezinformačních aktivistů, sil působících v zájmu Ruska, ať už jde o populistickou stranu Tomia Okamury, nebo obskurní spolky vydávající se za obránce svobody projevu. Paradoxem je, že předseda hnutí ANO v předvolebním boji útočil na vládu kvůli přípravě zákona definujícího, kdy může stát nařídit vypnutí dezinformačních webů, jehož zpracování uložila ministerstvu vnitra jeho vlastní vláda.
Odmítnutí akčního plánu a tedy nerealizaci opatření, která navrhoval, je zásadní chybou. Místo posilování obranyschopnosti společnosti proti ruskému vlivu na tuto obranu stát rezignuje.
Současná koalice demokratických stran je možná poslední, která může rostoucí ruský vliv zastavit. Musí k tomu ale přijmout rozhodné kroky a neustupovat tlaku, ať už přichází z jakékoliv strany.
