Teprve v sobotu se stal velitelem ruských jednotek na Ukrajině a hned dva dny po svém nástupu o sobě dal tvrdě vědět. Okupační armádu nově vede generál Sergej Surovikin. Nechvalně proslul už v Sýrii nebo při pokusu o převrat v SSSR v roce 1991. Teď o sobě dává vědět i na Ukrajině, kde v pondělí 10. října proběhlo bombardování Kyjeva a dalších 14 oblastí.

Pětapadesátiletý generál byl před svým povýšením pověřen vedením ruského Jižního vojenského okruhu a ruských jednotek v Sýrii a byl velitelem ruských vzdušných a kosmických sil. V sobotu byl ale převelen na Ukrajinu. Jde už o několikátého velitele okupačních sil. Poprvé byla ale změna ve velení Moskvou oznámena oficiálně. Surovikin je nechvalně známou postavou s pověstí bezohledného člověka

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Jde o první oficiální jmenování jediného velitele pro veškeré ruské síly na Ukrajině. Britská vojenská zpravodajská služba v dubnu informovala, že ruské síly na Ukrajině dostal na starost generál Alexandr Dvornikov. Moskva nicméně dosud nikdy neuvedla, že by měl někdo konkrétní celkové vojenské velení nad operací na Ukrajině.

Surovikin je spojován například s násilným potlačením protisovětských nepokojů v Dušanbe v Tádžikistánu v roce 1990 a podle serveru Politico byl uvězněn poté, co vojáci pod jeho velením zabili tři demonstranty v Moskvě během neúspěšného puče proti tehdejšímu sovětskému prezidentovi Michailu Gorbačovovi v srpnu 1991.

„Je velmi symbolické, že Sergej Surovikin, jediný důstojník, který nařídil v srpnu 1991 střílet do revolucionářů a skutečně tři lidi zabil, je teď v čele posledního pokusu o obnovu Sovětského svazu,“ komentoval pro britský deník The Guardian jeho jmenování ruský politolog Grigorij Judin.

V roce 1995 byl Surovikin odsouzen k podmíněnému trestu za účast na nelegálním obchodu se zbraněmi. Surovikin se rovněž podílel na druhé ruské čečenské válce, kde velel 42. gardové motostřelecké divizi.

Nejznámější a nejobávanější je však Surovikin kvůli velení ruským silám v Sýrii. Tam Moskva zasahovala, aby podpořila režim Bašára Asada. Surovikin byl kvůli svému působení v jihozápadní Asii zařazen nevládní organizací Human Rights Watch na seznam velitelů, kteří mohou nést velitelskou odpovědnost za porušování lidských práv během ofenzivy v syrské provincii Idlib v letech 2019–2020. Tam ruské síly podnikly desítky leteckých a pozemních útoků na civilní cíle a infrastrukturu, zasahovaly domy, školy, zdravotnická zařízení a trhy.

Dále čtěte

Rusko by mělo být označeno za teroristický stát. Putin za své barbarské chování zaplatí, shodují se politici

Rusko od pondělního rána útočí na Ukrajinu. Rozsáhlé ostřelování, které zasáhlo řadu ukrajinských měst, včetně metropole Kyjeva či Lvova, si…

To ale nebylo první obvinění ruských sil z válečných zločinů v Sýrii. Kremelské jednotky ve spolupráci se Syřany podnikly v roce 2016 měsíc trvající bombardování na území kontrolované opozicí v Aleppu. Při něm zahynuly stovky civilistů, včetně 90 dětí, přičemž nerozlišující nálety, kazetová munice a zápalné zbraně zasahovaly civilní cíle včetně zdravotnických zařízení.

Podle odborníků se Surovikin zřejmě vrací ke staré taktice, při které vojska pod jeho vedením způsobují masivní škody civilistům ve snaze zvrátit průběh války. Tomu by odpovídal i pondělní útok na Kyjev a 14 dalších oblastí. Bombardování ukrajinských měst, včetně metropole Kyjeva či Lvova, si vyžádalo mrtvé i zraněné a poškodilo důležitou infrastrukturu, včetně té energetické. Podle Kyjeva Rusko odpálilo proti Ukrajině 75 raket, z nichž 41 se podařilo sestřelit.