Český premiér Andrej Babiš FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
V pátek 19. června ve 13.00 bude Evropský parlament hlasovat o českém premiérovi Andreji Babišovi. Na rezoluci se podílí šest politických frakcí, a to včetně Renew Europe, kam patří europoslanci zvolení za hnutí ANO. Návrh rezoluce, který má deník FORUM 24 k dispozici, zohledňuje celou řadu problémů českého premiéra. Od vlastnictví médií, přes vyšetřování dotačního podvodu na Farmě Čapí hnízdo, až po možnost ovlivňovat autority v Česku, které mají rozhodovat nezávisle.
V rezoluci se hned několikrát hovoří o tom, že Babiš vlastní a ovládá média, a to konkrétně třicet procent trhu v České republice. Europoslanci chtějí, aby byla ze strany EU podpořena nezávislá média a aby toto rozhodnutí bylo zahrnuto do projednávaného Víceletého finančního rámce pro roky 2021–2027. Poslanci píší o „znepokojení z velké koncentrace soukromých médií v Česku do rukou několika osob“.
Poslanci se chystají vyzvat Evropskou komisi, aby dokončila auditní řízení, které se premiéra Babiše taktéž týká. Na definitivní výsledky druhého auditu k zemědělským dotacím pro holding Agrofert se totiž stále čeká. Zdůrazňují navíc, že právě Komise je autoritou, která by měla bojovat proti všem formám konfliktu zájmů a udělat vše pro to, aby mu i členské státy samy předcházely. S tím souvisí i uplatnění Finančního nařízení EU, zejména jeho článku 61, který se tohoto problému týká.
Europoslanci považují za problém, že se český premiér podílel a podílí na rozdělování evropských peněz v České republice ve chvíli, kdy stále kontroluje holding Agrofert a jako spoluzakladatel dvou svěřenských fondů je také konečným vlastníkem a jediným beneficientem společností, které do nich vložil.
Rezoluce Evropského parlamentu jasně říká, že existují pouze tři možná řešení celé situace: osoba ve střetu zájmů musí vyhovět článku 61 Finančního nařízení tím, že nebude mít žádnou vazbu na původní byznys (tzn. Babiš musí Agrofert prodat – pozn. red.); daná firma nebude pobírat žádné evropské dotace a ani žádné další veřejné peníze včetně dotací národních; případně osoba v konfliktu zájmů rezignuje na veškeré pozice, které znamenají pochybnosti týkající se střetu zájmů.
Text rezoluce v dalších bodech řeší i to, že holding Agrofert dostává dotace poměrně snadno. A to i takové, které jsou určeny malým a středním podnikům. S tím souvisí i pochybnosti o možnostech politického vlivu na odpovědné úřady: poslanci jmenují například Státní zemědělský intervenční fond. Právě ten Agrofertu vyplácel dotace, které jsou z evropské strany zastaveny.
Ačkoli se může rezoluce v detailech měnit až do úterý 16. června, velmi pravděpodobně v ní zůstane i to, že europoslanci uvítali obnovení trestního stíhání Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo, dále žádají o efektivnější postupy proti daňovým deliktům v České republice nebo fakt, že kritizují celý kontrolní systém přidělování dotací.
V jednom z bodů se také vracejí k urážkám na adresu členů kontrolní mise, která se konala na konci února. Babiš tehdy europoslance Tomáše Zdechovského a Mikuláše Peksu označil za vlastizrádce a předsedkyni Výboru pro rozpočtovou kontrolu EP Moniku Hohlmeierovou za pomatenou. Europoslanci to prohlašují za „neakceptovatelné“.
Rezoluce obsahuje téměř padesát bodů, z nichž jasně vyplývá, že její tvůrci nepochybují o tom, že český premiér je ve střetu zájmů, vlastní média a ovládá holding Agrofert. Navazují tak na závěry prvního auditu Evropské komise, na zjištění zmiňované kontrolní mise i na první hlasování o konfliktu zájmů Andreje Babiše z prosince 2018.
