Kdyby populární zpěvák Richard Krajčo věděl, že se státní zástupce Jaroslav Šaroch skloní před mocí Andreje Babiše a uzavře po čtyřech letech jeho trestní stíhání, jistě by tak potupně neodvolal svoji spolupráci s firmou Agrofert. Babišova „bývalá firma“ totiž dosud podporovala takzvané „Kryštof kempy“, což jsou festivaly v režii Krajčovy ostravské kapely.
Pod dojmem velkých demonstrací se však nechal Krajčo ze stáje Agrofertu vyškrtnout. Ten pocit trapnosti byl jistě pochopitelný. Bylo to ale zbytečně brzo. Penězovod z Chodova mohl do kapely stále ještě plynout a Krajčovo publikum by to jistě velkoryse sneslo. Kdyby nebyl Richard Krajčo takhle zbrklý, mohla jeho plodná spolupráce s Agrofertem ještě dva tři roky plynout.
Žádný jiný zpěvák v historii české populární hudby si nenechal platit svoji produkci přímo z osobních peněz předsedy vlády. Richard Krajčo je u nás v tomto ohledu průkopník a v době nástupu Babišovy vlády objevil zcela nový zdroj peněz, skutečnou zlatou žílu. Je to přitom shodný model s ruskými zpěváky populárních písní, kteří hledají své sponzory v Gazpromu a v Lukoilu.
Tento příznivý rozpočet je schovaný v kampani autoritářského a populistického politika, který potřebuje „zlidštit“ a ukázat veřejnosti milou tvář. K tomu se přesně hodí Richard Krajčo, aby politikovi poskytl speciální službu „zlidšťovatele“. Mezi umělci se vyskytují stále častěji osoby, které umí na tuto tržní poptávku flexibilně reagovat. Krajčo to dokázal skvěle, a to i přímo na Čapím hnízdě.
Koncern Agrofert přitom ještě stále figuroval na loňských pozvánkách Krajčovy kapely. Na pozvánce Richarda Krajča na rok 2020 už ale Agrofert není. Proto se ptáme: Neměl by se tam Babišův podnik vrátit? Nezradil Richard Krajčo Andreje Babiše zbytečně moc brzo?
