Koalice PirSTAN se stala hlavním cílem útoků Andreje Babiše v probíhající předvolební kampani. Především Piráti se museli vypořádat s velkým tlakem, který neustává ani pár dní před otevřením volebních místností. Poslankyně za Piráty Olga Richterová v rozhovoru pro FORUM 24 hovoří nejen o předvolebním boji, ale i o klíčových úkolech příští vlády, nabízí způsob, jak oslovit voliče hnutí ANO, a nastiňuje, jaké varianty mohou přinést povolební vyjednávání.
Paní poslankyně, jsme za hranou horké fáze kampaně. Čekala jste, že bude dosavadní podoba kampaně zejména od hnutí ANO k Pirátům tak ostrá? Jak na to nahlížíte vy osobně?
Je to dáno tím, že se nás bojí. Naši oponenti mají obavy z narušení svých penězovodů. Premiér už je osm let jako tasemnice přisátý na veřejné rozpočty. My jsme strana, která vznikla zespodu na dobrovolnické práci stovek a stovek lidí, kterým není lhostejné, jakým způsobem se tady v posledních letech vládne. Za námi nestojí žádné finanční či zájmové skupiny, které by se přes Piráty snažily prosazovat legislativu, která jim něco přihraje. My jsme vyrostli zespodu podobně jako Starostové. To se o hnutí ANO či SPD říct nedá. Pan premiér hraje o život a kampaň podle toho vypadá. Pokud neuspěje, hrozí mu absolutní likvidace jeho na dotacích založeném byznysu, ale také by za své podvody mohl skončit ve vězení.
A kde se podle vás stala chyba ve vaší kampani, vzhledem k tomu, že v průzkumech koalice klesá? Co bude úkolem těchto následujících týdnů?
Nevídaná byla antikampaň, která se několik měsíců soustředila na šíření lží o nás. Bojí se nás a ví, že jsme se například během covidu chovali zodpovědně. To už ale bohužel nevrátí život těm 30 tisícům lidí, které premiér naprosto cynicky vyměnil za úspěch v krajských volbách a možnost veřejnosti udělat si předvánoční nákupy.
Tradičně je naší silnou disciplínou kontaktní kampaň. V těchto dnech máme po Praze až 15 stanovišť našich kandidátů a dobrovolníků, kteří rozdávají naše koaliční listy. Zároveň od čtvrtku funguje náš kontaktní kontejner, kde mají lidé ideální příležitost stavit se a vyptat se na věci, které jim třeba nejsou jasné v našem programu, nebo svěřit se s věcmi, které jim vadí. Často tak vyplave na povrch, že uvěřili nějaké smyšlené informaci z řetězových e-mailů. Naše kontaktní kampaň bude pochopitelně gradovat.
Je vám komfortní představa vlády v pětikoalici Pirátů, STAN a jednotlivých subjektů koalice SPOLU? Bude to fungovat?
V minulých dnech jsme zveřejnili naši povolební strategii, která je pro nás naprosto určujícím dokumentem, kde jasně říkáme, že si neumíme představit vládní spolupráci s hnutím ANO, ať už by v ní figuroval Andrej Babiš, či ne. Dále nebudeme spolupracovat s nedemokratickými subjekty jako SPD a KSČM. V ten moment je SPOLU jediným možným partnerem. Všichni si uvědomujeme, že tady už se hraje o budoucnost naší země, o směřování na Západ a o to, aby nedošlo k nárazu na dluhovou brzdu.
Premiér Andrej Babiš o Pirátech často hovoří jako o „největších ohroženích země“ a opakuje to často. Proč podle vás takto vyostřená dikce zrovna vůči vašemu subjektu?
To je jednoduché. Reálně nejsme ohrožením země, ale ohrožením zdrojů pro pana Babiše. Ví moc dobře, že nás si prostě nedokáže koupit, nedokáže nás umlčet. Ví, že naše vláda, pokud dostaneme i s druhou koalicí dostatečnou důvěru lidí, zastaví jeho penězovody z veřejných financí, dotací a subvencí.
Nejen od premiéra však přichází kritika. například předseda ODS Petr Fiala vaše politické uskupení považuje za „novou levici“. Je takové označení na místě?
Když se podíváte na jakoukoliv předvolební kalkulačku, snadno zjistíte, že nás vždy staví na střed. Opatření, která na Západě běžně prosazují pravicové vlády, jsou pro domácí politickou reprezentaci naprosto nepřijatelná, byť by mohla být prospěšná. Ve sněmovně jsme se o tom mohli přesvědčit například při debatě o zrušení výjimky – tedy o zrušení osvobození transakcí s cennými papíry od zdanění.
Osvobození v západní Evropě dávno neexistuje v Německu, Rakousku nebo Velké Británii. Ve Spojených státech obdobné opatření zavedl Ronald Reagan svým daňovým balíčkem.
Mě prostě zajímají taková opatření, která mohou zlepšit život nám všem. Že je někdo nálepkuje, není podstatné, když máme jasné příklady, že tyto recepty fungují. Nehledě na to, že s koalicí SPOLU se náš program často prolíná. Označení levice je pak spíš kampaňově strategický tah, náš program je totiž reálně středový.
Na seznamu vládního týmu, který jste jako koalice představili, působíte za ministerstvo práce a sociálních věcí. Co považujete za nejdůležitější v této oblasti prosadit?
Nedaří se podpořit rodiče a pečující. Téměř se neposunula situace v IT systémech: s letitým problémem vendor locked-inu a smluv s firmou od OKsystem, která provozuje pro ministerstvo systém dávek, který je jednak zastaralý a také velmi drahý, paní ministryně nepohnula.
Chybí mi také snaha reálně něco udělat pro částečné pracovní úvazky, kterých máme v Česku jen kolem 6 procent, ačkoliv v rámci EU je to přes 20 procent. Sdílené pracovní místo je dotovaná věc, která bude fungovat velmi omezeně. Přitom mnohem lepší cesta je daňově zvýhodnit částečné úvazky, aby odvody nebyly totožné jako u plných úvazků, což firmy a podnikatele od jejich širšího využívání odrazuje. Podstatně chceme upravit i možnost pružné pracovní doby, a zejména jít příkladem za státní instituce.
Měla byste v případné vládě zájem o vedení tohoto resortu? Jste zastánkyně silné sociální politiky, co byste dělala jinak než současná šéfka resortu Jana Maláčová?
Samozřejmě, proto jsem ve vládním týmu. Spolu s mým týmem několika desítek odborníků máme plán pro konkrétní problémy a chceme se soustředit ne jen na krátkodobé přidávání, ale zejména na vstřícný přístup k lidem v různě složitých situacích. Stačí, aby se vám narodilo dítě s nějakou obtíží, nebo aby onemocněl váš blízký, a můžete propadnout systémem pomoci, i když jste do něj roky poctivě odváděli. Mým cílem je, aby si úředníci lidi nepřehazovali jako horký brambor, a abychom přestali zavírat oči před růstem počtu ghett, lidí v sociálním vyloučení a nárůstem předčasných odchodů dětí ze škol. Všechno to jsou věci, které nás doběhnou v budoucnu.
Na začátku loňského roku jste v jednom ze svých komentářů psala, že Česku chybí politička, jako je v USA Alexandria Ocasio-Cortez. Jaké postoje na tuzemské politické scéně chybí, které ona reprezentuje?
Titulek dodali editoři, nadpis a perex tedy nejsou moje slova. Co jsem psala v komentáři a za čím si stojím, je, že AOC pojmenovává velké, systémové potíže současných Spojených států a přitom se netváří, že by se chtěla zalíbit všem. Hájí ty, které považuje za nejslabší. A vychází ze situace, kdy v jednom z nejbohatších měst světa, kalifornském San Francisku, je asi sedm tisíc bezdomovců, někteří ve velmi špatném zdravotním stavu. Lidí, jimž bychom normálně zavolali sanitku, ale když jich je moc, začnou je kolemjdoucí ignorovat. Komisařka OSN tamní situaci přirovnala k indické Bombaji. Tohle jsou věci, které si u nás ani neumíme představit, a ona na to upozorňuje.
A co obdobně nového přinesli například Piráti a STAN na českou politickou scénu? Hlasité pojmenování, že v Česku přetrvává velký problém s exekučním byznysem, který vláda slibovala vyřešit, ale skutečnou možnost druhé šance, s výhledem na lepší výsledky i pro věřitele, nedotáhla. Bohužel politici z hnutí ANO mají v exekucích své zájmy – namátkou předseda sněmovny Vondráček nebo předseda poslaneckého klubu Faltýnek – a nemají tedy ambice s tím hnout. Přitom jsme v situaci, kdy máme téměř nulovou nezaměstnanost a naším hlavním cílem by měla být snaha dostat lidi, kteří mají exekuce a pracují načerno, zpět na legální trh práce – jde jak o přístup k životu s perspektivou, tak o desítky miliard na daňových příjmech a odvodech.
Jako poslankyně působíte ve výboru pro zdravotnictví. Jaké kroky by měla podle vás příští vláda udělat, aby mohla efektivně bojovat s pandemií? Lockdown a opatrnost, nebo cesta Británie či Dánska – tedy totální rozvolnění?
Cestou je osobní odpovědnost a důsledné informování o lokální situaci. Stát nebyl schopen srozumitelné kampaně k dobrovolnému očkování, nezpracoval si ani analýzu bariér a zkoušel jen různé výhrůžky. To je za mě nepřijatelné. Pro příští měsíce potřebujeme obnovit důvěru lidí v srozumitelné, promyšlené kroky a představit jasný plán – obdobný tomu, který jsme předložili už v dubnu 2020 nebo poté zjara 2021.
Čím lze při nadcházejících volbách oslovit voliče hnutí ANO, případně nerozhodnuté voliče?
V současné době víme, že většina voličů Andreje Babiše jsou spíše ekonomicky neaktivní lidé. To je důvod, proč jsme s kolegy z platformy Senioři na palubě připravili Stříbrný program, kde jsme zpracovali naši vizi pro naše nejstarší spoluobčany, a proč se tito naši podporovatelé a dobrovolníci velmi aktivně zapojili – jezdí s autobusem Stříbrný šíp, děláme spolu videa a rozhovory, šli do toho s obrovskou vervou.
Klíčové je vysvětlit, že země, kde se tak masivně krade v nejvyšších patrech, nemůže udržet dlouhodobou prosperitu pro širší vrstvy. Na zájmy lidí totiž vláda zaměřená na svoje „malé-velké domů“ nemá čas hledět.
Bude mít podle vás další vláda těžkou pozici? Co bude nejnáročnějším úkolem?
Nejtěžší úkolem bude „deagrofertizovat“ Česko. Premiér naprosto ovládl a paralyzoval kontrolní mechanismy těch institucí, které přicházejí do styku s jeho byznysovými zájmy. To se například ukázalo v souvislosti s otravou řeky Bečvy, kde jednou z podezřelých je holdingová chemička Deza. Máme informace z veřejných zdrojů, které hovoří o havárii v tomto provozu, a přesto inspekce nemá žádné vzorky z této chemičky. Jak je něco takového možné? Nemůžu si pomoct, ale těch náhod v tomto případu je na můj vkus příliš mnoho, abych mohla věřit, že otrava stovek tun ryb a likvidace života v řece na mnoho let bude kdy uspokojivě vyšetřena. Přitom právě od nezávislé kontroly firem a lidí si inspekci jako daňoví poplatníci platíme!
Stát bude muset přestat sloužit především zájmům agrobaronů a oligarchů. Až pak můžeme začít pracovat na transformaci Česka, aby z něho byl moderní, pro-západní a vstřícný stát, který je pro občany přehledný a ke kterému mají lidé důvěru.