Riziko terorismu v Česku: „Největší hrozba je od osamělých vlků,“ varuje kontrarozvědka

Nebezpečí teroristického útoku osamělého aktéra stále trvá, připouští ve výroční zprávě za rok 2020 kontrarozvědka BIS s tím, že takovému typu útoků se dá bránit jen těžko. Vliv má sílící role internetu při radikalizaci potenciálních útočníků, ale i změna globální bezpečnostní situace po odchodu spojeneckých sil z  Afghánistánu.

Jistý vliv na ohrožení České republiky terorismem může mít směrem do budoucna i pandemie covidu-19. BIS tomu sice zatím významnější váhu nedává, sama ale připouští, že „u některých osob přispěla k  prohloubení rizikových faktorů, jako jsou finanční tíseň a psychické problémy“.

Zároveň však pandemie znesnadňuje plánování globálních teroristických organizací, pohyb jejich členů a možnosti spáchat v ČR teroristický útok.

Vazby na teroristická uskupení

V roce 2020 se v Evropě odehrálo více než deset úspěšných teroristických útoků islamistů; šlo o první meziroční nárůst od roku 2016. Navzdory tomu zůstala podle BIS v loňském roce míra ohrožení nábožensky motivovaným terorismem v Česku na nízké úrovni:

„BIS sice zaznamenala známky příklonu k radikálnímu výkladu islámu u několika jednotlivců původem zejména ze severní Afriky, kteří měli různě silnou vazbu na ČR (pobytový status, dočasný tranzit v rámci svého pohybu po Evropě), ale bezprostřední ohrožení bezpečnosti dle poznatků BIS nehrozilo.“

Stejně tak BIS podle své výroční zprávy nezaznamenala pobyt žádného z navrátilců z oblasti bojů, kde působí džihádistická uskupení, na území ČR. „BIS i v roce 2020 monitorovala průjezdy a příjezdy rizikových osob s přímou vazbou na teroristická uskupení – ani v jednom případě však nebyl účel jejich cesty příprava teroristického útoku v ČR,“ konstatuje kontrarozvědka.

I v nyní vydané výroční zprávě BIS píše, že česká muslimská komunita je umírněná a „až na malé výjimky“ má zodpovědný přístup k dodržování omezujících opatření nařízených státem.

I v případě v Česku působících muslimů BIS upozorňuje na rozmach vlivu internetu a obecná rizika radikalizace: „Nicméně BIS nezískala informace o tom, že by reálné riziko radikalizace českých muslimů prostřednictvím sociálních sítí vzrostlo.“

Příklady ze světa podle BIS ukazují, že napadení symbolů islámu, jako byly karikatury proroka Mohameda, má mnohdy výraznější radikalizační potenciál než myšlenka globálního džihádu.

Prověřme si diplomaty

Hlavním rizikem v Česku ale zůstává činnost jednotlivců, kteří kvůli své neprovázanosti s extremistickou scénou snáze unikají pozornosti bezpečnostních složek. „Prozatím se činnost takovýchto osob v ČR soustředila na méně závažné kriminální činy, ale zkušenosti ze zahraničí naznačují, že se mohou stát pachateli činů násilných či dokonce páchat teroristické útoky,“ varuje BIS.

BIS se také ve spolupráci s rozvědkou ÚZSI podílí na prověřování žádostí o akreditaci diplomatických zástupců a pracovníků diplomatických misí. „Cílem je vyloučit bezpečnostní riziko, které by z působení těchto osob na našem území mohlo plynout. BIS se v roce 2020 vyjádřila k více než stovce diplomatických zástupců a pracovníků diplomatických misí cizích států,“ shrnuje zpráva.

To, že právě tudy může vést riziko terorismu, dokazuje několik let starý plán íránské zpravodajské služby MOIS na útok na konferenci opoziční organizace Mudžáhedín e-Khalq ve Francii. Jedním z organizátorů byl íránský diplomat působící v Rakousku – a na mapování jeho tehdejší činnosti se podíleli i čeští operativci.

Právě diplomat Assadolláh Asadi, který byl v roce 2017 zatčen a později v Belgii odsouzen za přípravu bombového atentátu, předtím opakovaně cestoval i do České republiky.

Text byl publikován s laskavým svolením serveru HlídacíPes.org.