O víkendu budou Slováci volit nového prezidenta. Do druhého kola se podle všeho dostanou Peter Pellegrini a opoziční kandidát Ivan Korčok. Hlavní roli ale ve slovenské politice hraje už dvě dekády někdo jiný – současný předseda vlády a lídr Směru Robert Fico. Nadcházející volby budou částečně i o něm. Proto jsme v novém čísle měsíčníku FORUM 24+ přichystali jeho portrét, který napsal Peter Vavro. Přinášíme ukázku z článku. Do děje vstupujeme v době, kdy Směr v roce 2020 prohrává parlamentní volby a následně se strana rozpadá…
„… Robert Fico ztrácí půdu pod nohama a po fatální porážce v parlamentních volbách v roce 2020 sílí ve Směru hlasy vyzývající k výměně předsedy. V okamžiku, kdy se Fico pokusil na poslední chvíli převzít iniciativu a uklidit odbojného rivala Pellegriniho na pozici předsedy s omezenými pravomocemi, Směr se rozpadá a expremiér Peter Pellegrini zakládá Hlas – sociální demokracii. Neúspěšný kandidát na generálního prokurátora, prezidenta, ústavního soudce a trojnásobný předseda slovenské vlády přichází o třetinu stranické základny, preference strany klesají na historické minimum (v létě 2022 na šest procent) a za dveřmi zvoní policie. Následuje další osudový moment v jeho kariéře: policejní vyšetřování údajné zločinecké skupiny a bezprostřední ohrožení osobní svobody ho donutí vstát z politického ‚hrobu‘.
Veden živočišným strachem, osobní nenávistí a vidinou politické msty využívá každého zaváhání nové vládní koalice v čele se sebestředným a nevyzpytatelným kejklířem Igorem Matovičem, aby zachránil sám sebe. Mistrně využívá a zneužívá jakékoliv nahrávky na politický smeč, totálně rozděluje a takticky manipuluje společnost v době celosvětových zdravotnických a válečných krizí. Proti rozhádané vládě přichází v době pandemie, inflace a války na Ukrajině s voláním po stabilitě, pevné ruce a míru. Takticky diskredituje policisty, prokurátory, soudce, spolupracující policejní svědky, novináře a nevládní organizace čili kohokoliv, kdo podle něho stál a stojí za nepravostmi vůči němu samotnému. V tomto období se Fico musí sehnout pro nové voliče tak hluboko, že se stává novým hrdinou konspirační a proruské scény na Slovensku. Zábrany nemá žádné, pud sebezáchovy a brutální mocenské instinkty ho posouvají stále dál, vlastně hlouběji a hlouběji. Fico se nikdy nezabýval zbytečnými ideologickými a mravními narativy, podle něj je pravda relativní a svědomí představuje abstraktní prostor, leda tak pro filozofické úvahy. A co láska a pravda, které vítězí nad lží a nenávistí? Takhle to v životě nefunguje. Oprašuje životní moudra ‚vesnického malého člověka‘. Sociální demokrat na slovenský způsob, jenž miluje luxusní životní styl, mladičké přítelkyně a je živoucím prototypem ‚slovenských horných desetitisíc‘.
Jeho Slováci mu to před pár měsíci zase uvěřili a on se vrátil po zářijových předčasných volbách k moci. Zapomeňte na korupci, důležitější je mír na Ukrajině a klid na vládnutí na Slovensku. Není se co divit, že čtyřnásobný slovenský premiér nosí aktuálně květiny na hrob bývalého komunistického prezidenta Gustáva Husáka.
Fica nezajímá demokracie, skutečný sociálně demokratický program a kulturně historický prostor a hodnoty Západu. Z Ameriky potřebujeme moderní zbraně a provizi z lukrativních kontraktů, z Evropské unie musí téct dotace, a když to nebude fungovat, obrátíme se někam jinam. Funguje to Viktoru Orbánovi, bude to fungovat i Slovensku. Všechno má svou alternativu, včetně NATO a EU. Jediné, co alternativu na Slovensku dnes nemá, je Robert Fico, přesněji jeho politická a osobní verze 2024. Srdce na Východě, prachy ze Západu. Nikdo s takovou mocí, jakou měl a má tento politik, neudělal v polistopadové historii Slovenska pro svou zemi tak málo. Bez ohledu na to, jestli se bavíme o reformách, životní úrovni, vzdělanosti, zdravotní péči, anebo digitalizaci. Není originál, je to jen a jen plagiátor cizích narativů a politická kopie těch nejodpudivějších politických lídrů v Evropě včetně Ruska. I proto už není jen kontroverzní, je především nebezpečný. Nejen pro svou vlastní zem, ale především pro bezprostřední sousedy a ‚bývalé‘ spojence z V4, NATO a EU.“
Celý článek si můžete přečíst v březnovém vydání měsíčníku FORUM 24+.