Robert Kozler FOTO: Pavel Hofman
FOTO: Pavel Hofman
ROZHOVOR/ „Když nebudeme žít ve společnosti, která lidem umožňuje seberealizaci, svobodu, toleranci a ohleduplnost, tak si o duševním zdraví můžeme nechat jenom zdát,“ říká zakladatel a ředitel festivalu Mezi ploty Robert Kozler. V rozhovoru pro deník FORUM 24 pak mimo jiné popisoval, jak těžké bylo po covidové pandemii organizovat další ročník dnes již legendárního festivalu, který se v areálu psychiatrické nemocnice v Bohnicích uskuteční 24. a 25. května.
Chystáte v rámci letošního ročníku nějaké novinky?
Zásadní novinkou je restart toho festivalu, protože covid ten projekt dost rozsekal, a to natolik, že nastal odliv všech partnerů. Bylo to dost náročné i na moji psychiku. Bylo těžké to nějak vydržet a najít nějakou naději, že se to povede znovu roztočit. Musím poděkovat Vilmě Cibulkové, která mi dala velký impuls a stala se patronkou festivalu. Druhý, který přišel na pomoc, byl Václav Marhoul, což je můj dlouholetý kamarád a já si jeho práce nesmírně vážím. Ten se stal druhým patronem a začal nám pomáhat i producentsky. Třetí osobností je prezident Petr Pavel, který přišel se svojí záštitou a osobně tu akci podpořil.
Najednou se ta kola začala rozhýbávat. Nikdy bych neřekl, jakou má prezident pro jisté publikum sílu. Díky tomu, že převzal záštitu a osobně festival podpořil, začali přicházet partneři.
Co by si návštěvníci festivalu rozhodně neměli nechat ujít? Na co se nejvíce těšíte vy?
Já musím především poděkovat umělcům, kteří nás podporují. Vilma Cibulková tam bude mít dvě představení, vystoupí Richard Müller. Ten byl zajímavý i tím, že dorazil v roce 2017 podpořit festival, a vím, že mu tehdy nebylo nejlépe, ale přijel a jeho vystoupení bylo úplně úžasné. Myslím si, že letos to bude stejně silný zážitek. Mezi další zajímavá jména patří Ester Kočičková, Lukáš Pavlásek, Tomáš Belko, který nám pomáhá s kreativitou festivalu, Aneta Langerová, Sto zvířat, Kašpárek v rohlíku, Visací zámek, Xindl X, Olympic a mnoho dalších. Jsem moc rád, že nyní už tu ideu festivalu netáhnu sám.
Jak dlouho trvá příprava takového festivalu?
No teď to trvalo pět let. Málokdo si uvědomuje, že ten covid možná napáchal ještě větší škodu dodatečně. My jsme tady všichni nosili roušky, ale neuvědomili jsme si, co se bude dít dál. Kolik to například způsobilo infarktů či rakovin. Děti jsou psychicky narušené, protože žily v trvalé izolaci. Všechny tyto věci se na nás dost podepsaly. My jsme ten náš projekt pět let nějakým způsobem udržovali. Přes naše kamarády jsme ho různě dotovali, jinak by před letošním restartem opravdu zanikl.
Do jaké míry se do organizace zapojují psychiatričtí pacienti?
Zapojují se výrazným způsobem i dramaturgicky, což je určitě lepší, než kdyby například pouze vynášeli odpadky. Pacienti se zúčastňují hlavně veřejných diskusí, které sami vedou a řídí. To je podstatné, protože oni lidem vypráví o duševním zdraví, o tom, jaká je to bolest, ale hlavně jaká jsou východiska. Oni si tu zkušenost odžili. Na základě vlastních zkušeností se rozhodli pomáhat druhým lidem, čehož si moc vážím.
Koho byste si přál v budoucnu na festivalu vidět?
Když si představím, jaké má asi ukrajinský prezident Zelenskyj pocity ve chvíli, kdy se o něco důležitého snaží a je vlastně v roli prosebníka, kterému se má pomoci, tak bych si strašně moc přál se s ním alespoň na dálku propojit. Chtěl bych ho požádat třeba o rozhovor na dálku. Pro mě je to zásadní evropská osobnost a někdo, kdo si skutečně zaslouží velké pocty a kdo je inspirací pro nás všechny, jak se máme chovat ve chvíli, kdy začneme přicházet o základní lidské hodnoty, které úzce souvisejí s duševním zdravím. Když nebudeme žít ve společnosti, která lidem umožňuje seberealizaci, svobodu, toleranci a ohleduplnost, tak si o duševním zdraví můžeme nechat jenom zdát.
Na podzim nás čekají volby do poslanecké sněmovny, co od nich očekáváte?
Přál bych si, aby v naší zemi zmizel klientelismus, který negativně ovlivňuje veškeré grantové systémy. Budu tedy volit ty, u kterých si myslím, že by tuhle schopnost mohli mít. Moc ale nevěřím tomu, že tu schopnost bude někdo mít. Alespoň, ať tu zemi neženeme k Rusku a jdeme prodemokratickým způsobem.