Robert Šlachta chce být ministrem vnitra. Příznakem úpadku české politiky je, že se mu to může podařit

Robert Šlachta (Jaroslav Kmenta / Se svolením autora)

Robert Šlachta | FOTO: Jaroslav Kmenta / Se svolením autora

Bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta se nechal slyšet, že si umí představit, že bude ministrem vnitra. Někdejší policista to uvedl na své facebookové stránce ve svém pořadu Napřímo. Může Šlachta po volbách skutečně stanout v čele rezortu vnitra a za jakých podmínek by se mu to případně mohlo podařit? A proč by to pro Česko rozhodně nebylo dobře?  

Ačkoli se může zdát neuvěřitelné, že by se ministrem vnitra stal šéf hnutí, které ještě před několika měsíci neexistovalo (Přísaha byla oficiálně zaregistrovaná v dubnu letošního roku a Robert Šlachta se jejím předsedou stal teprve v červnu) a které se podle aktuálních předvolebních průzkumů pohybuje lehce nad pěti procenty hlasů, v realitě České republiky se to bohužel nejenom stát může, ale když se nad tím trochu více zamyslíme, dokonce by to i odpovídalo tomu, co se u nás běžně děje.

Týdeník FORUM | FOTO: FORUM 24 (FORUM 24)

Stačí si připomenout, kdo všechno se na postu ministra vnitra v minulosti vystřídal. Ať už to byl například Šlachtův předchůdce ve funkci ředitele ÚOOZ Jan Kubice, nebo někdejší předseda Věcí veřejných a svého času moderátor pořadu Na vlastní oči na TV Nova Radek John.

Klíčovým faktorem, který může z Roberta Šlachty udělat ministra, je, že vláda, která by po říjnových volbách dokázala získat důvěru poslanecké sněmovny, se bude dávat dohromady velmi obtížně, což je vysoce pravděpodobné, že se tak opravdu stane.

V takové situaci každé třeba i titěrné a nepříliš významné politické uskupení s několika málo poslanci může sehrát ústřední roli (a co víc, může ji sehrát i jeden či dva přeběhlíci, jak se to ostatně v minulých volebních obdobích už nejednou stalo), kdy existence budoucího vládního kabinetu může docela dobře záviset právě na něm.

Hlavní cíl Roberta Šlachty

Vyjednávací potenciál každé malé strany a její možnosti získat mnohem větší vliv a zastoupení ve vládě, než jaké odpovídají její velikosti, jsou tím pádem značné. A neplatí to jenom o hnutí Přísaha, ale rovněž o SPD Tomia Okamury, komunistické straně anebo sociálně demokratické partaji.

FORUM 24 (archiv)

U Šlachtovy Přísahy je to však přeci jen ještě o něco výraznější, protože její šance dostat se do sněmovny je dnes už větší, než jakou mají komunisté či sociální demokracie. Podle posledního průzkumu Medianu by Přísaha měla 6,5 procenta hlasů a KSČM 6 procent a ČSSD jen 4,5 procenta. Nejnovější šetření Kantar CZ pak Přísaze přisoudilo 6 procent a komunistům jen 4 procenta a sociálním demokratům dokonce pouze 3,5procentního bodu. Zároveň přijatelnost přímé vládní účasti u Šlachtova hnutí je rovněž větší než například u KSČM nebo SPD.

Dalším faktorem, který hraje nemalou roli, je, že Robert Šlachta ministrem vnitra prostě být chce, jde si za tím a soustředí se na to. A nakonec jde o nejdůležitější věc, o kterou v politice usiluje a ke které vším svým snažením míří. To, s čím do politiky vstoupil a o co se v ní pokouší, je s tímto rezortem úzce svázané a od něj se odvíjející.

Právě z toho důvodu udělá všechno proto, aby ho získal. Bez toho by jeho politické angažmá dlouhodobě ani nedávalo smysl. A protože hlasy Přísahy za určitých okolností mohou být pro vznik nové vlády s důvěrou nepostradatelné, nebo minimálně hodně, hodně důležité, není úplně malá pravděpodobnost, že se mu tento cíl podaří naplnit. Jedna z mála věcí, která by mu v tom mohla spolehlivě zabránit, je skutečnost, že by se jeho hnutí do dolní komory parlamentu vůbec nedostalo.

Hnutí bez historie

Proč by Šlachtova přítomnost v čele ministerstva vnitra nedělala dobrotu, plyne už ze samotné neexistující historie jeho hnutí, z čehož se pak odvíjí všechno ostatní. Uskupení, které nemá nic za sebou a se kterým nemáme žádné zkušenosti a o kterém a lidech v něm toho víme stále strašně málo, by už z principu nemělo ovládat tak významný a mocný rezort, jakým je ministerstvo vnitra.

Bohumil Doležal (archiv)

A to, že Robert Šlachta je bývalý policista a někdejší šéf ÚOOZ, není argumentem pro to, aby se stal ministrem, ale naopak proti tomu. Hrozí totiž, že jeho působení v této funkci bude až příliš ovlivněné různými záležitostmi, osobními vztahy a nevyřízenými účty z doby, kdy Šlachta u policie působil, a to není dobře. Navíc zásah ÚOOZ v roce 2013 na Úřadu vlády ČR v době, kdy v jeho čele stál Šlachta, a který vedl i k pádu vlády premiéra Petra Nečase, rovněž problematizuje Šlachtův nástup do čela tohoto rezortu.

Pořád to ale může dopadnout i tak, že koalice SPOLU a koalice Pirátů a hnutí STAN získají ve volbách tolik hlasů, že v poslanecké sněmovně budou mít 101 mandátů a nakonec přes různé obstrukce ze strany prezidenta Miloše Zemana se jim podaří sestavit společnou vládu a Přísaha a Robert Šlachta se buď do sněmovny nedostanou, nebo skončí v opozici. K tomu je však třeba, aby obě koalice zabraly a v posledních týdnech před volbami ještě něco předvedly.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]