Rodiče opravdu mají zodpovědnost za své děti a nemůže za to Kalousek

Na sociální síti twitter se čas od času objeví diskuze, nad kterou člověku zůstává rozum stát. Ta aktuální se týká debaty o tom, kolik dětí nemá od svých rodičů zaplacené obědy ve škole a kdo za to vlastně může. Když bývalý ministr financí Miroslav Kalousek podotkl, že za děti mají zodpovědnost zejména jejich rodiče, dočkal se vulgárních urážek. Což je zarážející.

Celá debata začala tweetem, který napsal Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni, který se zabývá problematikou dluhů. „Představte si, že se narodíte do rodiny, kde nikdo nemá víc než základní vzdělání, peníze nárazové a z dávek, na obědy ani do družiny nechodíte, protože vám to doma nezaplatí, na školu v přírodě nejedete, nemáte na to, s úkoly vám nikdo neporadí… Realita desítek tisíc českých dětí.“

Kalousek následně reagoval: „Ano, je to realita. Je ale za ni odpovědný stát, tedy my všichni ostatní? Není a nemůže být. Jsou za ni odpovědné rodiny těch dětí.“ A tato slova vzbudila naprosto nepochopitelnou bouři nevole. Jedna z velmi vypovídajících reakcí zněla: „Když seš zm*d, ale žiješ v zemi, kde je to normální a cool.“

Dále čtěte

Náhodička. Babišovi zase vyšel průzkum pro jeho noviny tak, jak potřeboval. Teď je tu strach z penzí

Babišova MF DNES zase jednou přinesla přesně takový průzkum, jaký se hodí do politické agendy jejího majitele. Tentokrát jde o…

Posledně publikovaná věta, když vynecháme naprostou neadekvátnost a nevhodnost použité vulgarity, ukazuje na fenomén, který v naší zemi sledujeme kontinuálně. Za všechno mohou jiní. A ještě lépe – státe, postarej se. Ne, opravdu nikdo nechce říci, že děti mohou za své rodiče a že nemají mít obědy. To je přece samozřejmé, žijeme v zemi, která je dost bohatá na to, aby oběd mohl mít každý. Ale vážně je něco neslušného na tom poukázat na fakt, že mnozí rodiče jsou nezodpovědní, starají se o svoji rodinu nedostatečně a že část sociálních dávek prostě končí v alkoholu, cigaretách a automatech? Ne, to není neslušné, to je pravda.

Možná by bylo dobře přestat se tvářit, že stát je zázračným řešením všech světových problémů. Jestliže se na něj budeme tolik spoléhat, budeme mu také muset dát mnoho dalších pravomocí. To chceme? Tady nejde o hádku týkající se obědů pro děti, kterým je rodiče z jakýchkoli důvodů nezaplatili. To máme právo na bydlení, právo na internet, právo na všechno za všech okolností. Jenže taková práva jsou naprostý omyl.

Ano, sociální znevýhodnění existuje. Existuje proto, že společnost je různorodá. Jsou například lidé, kteří nechtějí pracovat. Pak jsou ti, kteří pracovat nemohou. To jsou ale dvě rozdílné skupiny. A pak je tu skupina, která pracovat chce, může a taky to dělá. Opravdu by měla financovat obě dvě dříve jmenované stejně? A povinně? Nikoli.

Svět bohužel není hezké místo plné spravedlivého zacházení. A není to ani místo, ve kterém stát může nastolit ráj na zemi. Díkybohu. I kdybychom kohokoli nazvali jakýmkoli vulgárním výrazem.