Rodinné klany přistěhovalců ohrožují Německo

Eric Drooker

Neobyčejná loupež šperků v luxusním berlínském obchodním domě KaDeWe. Přepadení mezinárodního pokerového turnaje, rovněž v Berlíně. Oblasti Porúří, do nichž se téměř neodváží ani policie. Všechny tyto případy mají jedno společné: mnoho podezřelých pochází z přistěhovaleckých rodinných klanů, které policie považuje za obtížně integrovatelné.

Zejména v Berlíně, Severním Porýní-Vestfálsku a Dolním Sasku jsou členové klanů podezíráni, že se podílejí na ilegální činnosti v prostředí prostituce nebo obchodu s drogami.

Eric Drooker

Libanonci obchodují s drogami a děsí i policii

Z hlediska „eroze právního státu“ patří k nejnebezpečnějším skupinám organizované kriminality libanonské klany, tvrdí odborový svaz německé policie (GdP). Bezpočet trestných činů se podle něj odehrává v prostředí vyhazovačů, nočních podniků a hazardu.

„Také Brémy mají zhruba deset let problémy s jedním rodinným klanem, zejména pokud jde o obchod s drogami v nemalém množství, a policii staví před velkou výzvu,“ říká brémský šéf GdP Jochen Kopelke, jehož citovala agentura DPA.

Eric Drooker

Jak vyplývá z interní situační zprávy policejního prezidia v Duisburgu, udávají ve čtvrti Marxloh tón dvě velké libanonské rodiny. Marxloh je pověstná městská část, do jejíž ulic se policie odvažuje pouze s posilami. Obchod s drogami, výpalné, vloupání, výtržnosti – teprve od posílení policie loni v létě se násilí v duisburských ulicích pomalu uklidňuje.

Arabové určují pravidla, třeba i se zbraněmi

Na vrcholu berlínského podsvětí jsou nesporně velké arabské klany, řekl loni deníku Bild starosta městské části Neukölln Heinz Buschkowsky. „Určují pravidla, nejbrutálnějším způsobem je prosazují, a když to musí být, tak i zbraněmi,“ postěžoval si Buschkowsky.

Zločinecké klany bývají označovány jako kurdsko-libanonské klany, arabské rodiny nebo takzvaní mhallamíjští Kurdové. Do této skupiny v Německu patří podle odhadů kolem 15.000 lidí. Ale proč právě její příslušníci jsou tak často v ohnisku policejního vyšetřování? Podle názoru expertů na islám a migraci lze jejich kriminální struktury vysvětlit jejich negativními uprchlickými zkušenostmi v uplynulých téměř 100 letech.

Eric Drooker

Kde se vzali nebezpeční přistěhovalci

Migrací arabskojazyčné etnické skupiny mhallamíjských Kurdů se zabýval berlínský odborník na islám Ralph Ghadban. V prvních desetiletích minulého století jich uprchly tisíce z ekonomických důvodů z vesnic v jihovýchodní části Turecka do libanonského hlavního města Bejrútu, vysvětluje Ghadban. Místo toho, aby si našli práci a novou vlast, bylo s nimi jednáno jako s malomocnými. Dospělí nebyli přijati do žádného zaměstnání, děti nesměly navštěvovat školy. V ghettech byli odkázáni sami na sebe, což ještě dnes vysvětluje jejich těsnou soudržnost.

Když v Libanonu vypukla občanská válka, nastala druhá uprchlická vlna. Mnozí v 80. letech odešli do Německa, většina se usadila v Berlíně, Essenu a Brémách. V určitém ohledu se jejich osud opakoval. Restriktivní integrační politikou se mhallamíjští Kurdové v Německu opět cítili vyloučeni, říká Ghadban. Žádosti o azyl byly odmítány, kvůli často chybějícím dokladům však mhallamíjští Kurdové nemohli být vyhoštěni. „Byli úmyslně vytlačeni na okraj společnosti s cílem přimět je k návratu,“ tvrdí Ghadban.

Většina bere vše cizí jako nepřátelské

„Zásadním problémem byl rozšířený názor, že mnoho přistěhovalců v Německu natrvalo nezůstane,“ říká další expert na islám Mathias Rohe z univerzity v Erlangenu. Proto prý nebyl podniknut žádný pokus je rychle začlenit do systému. „Ti lidé místo toho hledali zastání v rodinném prostředí, a tak byly opět vybudovány známé klanové struktury s prastarými mechanismy,“ říká Rohe.

Ghadban dodává, že tito lidé mají nepřátelský postoj ke všemu, co je jim cizí. „Nerespektují naše zákony, nýbrž vnímají Německo jako vykořisťovatelskou zemi.“

Podle vědců jsou klanovými strukturami zasaženy hlavně Berlín, Brémy, Lüneburg, Hildesheim, Essen a Duisburg.

Eric Drooker

Obchod s uprchlíky jako nový byznys

Německá policie loni v oblasti organizovaného zločinu vyšetřovala 13 libanonských skupin. Šlo o praní špinavých peněz či násilnou kriminalitu, ale hlavně o pašování drog a obchod s omamnými látkami. Podle statistiky Německého kriminálního úřadu (BKA) se libanonské skupiny při páchání organizovaného zločinu řadí na deváté místo, a jsou tak před Rumuny a Rusy. Dohromady přitom v Německu žije pouze 35.000 Libanonců, což je 0,04 procenta populace.

Nově se klany podílejí také na obchodu s uprchlíky. V Essenu policie počátkem listopadu rozbila mezinárodně působící gang převáděčů. Patnáct obviněných prý Libanoncům a Syřanům vystavovalo falešné cestovní doklady a víza. Podle vyšetřovatelů si za své služby účtovali 10.000 eur (270.000 Kč) za každého člověka. Jde prý o příslušníky jednoho libanonsko-kurdského rodinného klanu z národnostní skupiny takzvaných mhallamíjských Kurdů. Policie o nich dobře ví a jsou i mediálně známí.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner