HISTORIE / Nacisté obsadili rok před začátkem 2. světové války celé české město Vejprty, které leží přesně na hranici Česka a Saska. Československá armáda ale ihned vyrazila, aby fotogenické horské město s dlouhou hornickou a zbrojařskou tradicí osvobodila.     

Již 12. září 1938 zaútočili henleinovci na Stráž obrany státu v Novém Zvolání (Neugeschrei), dnes předměstí Vejprt. Zvláštní název hornické osady vznikl podle pověsti kvůli křiku, který kdysi vydal nálezce velkého valounu stříbra.   

Útočníci se nejdříve pokusili zneužít jako rukojmí manželku tamního cestáře, ale neuspěli. Člen finanční stráže Stanislav Halada je zahnal střelbou. Během následné přestřelky byl zraněn praporčík Václav Vítovec. Několik stovek místních obyvatel tehdy po rozhlasovém projevu Adolfa Hitlera vyšlo do ulic a v noci byl zavražděn sociální demokrat Anton Gambe.        

Další den, 13. září, přišel druhý pokus. Ordneři (sudetoněmecká polovojenská organizace) Vejprty rychle ovládli. Nejdříve obsadili nádraží, kde zajali několik Čechů. Pak zablokovali koleje a silnice a obsadili poštu i celní úřad. 

Až pozdě v noci se s pomocí vojenských posil podařilo Vejprty znovu vrátit pod československou správu. Většina povstalců utekla bez boje. Se starostou Schenkem se dohodlo, že společné hlídky četníků a ordnerů zajistí pořádek. Byl to ale trik, spousta četníků pak byla zajata a odvlečena do Německa. 

K dalšímu přepadení došlo 22. září, kdy stovky henleinovců útočily na celní úřad. Dozorce finanční stráže Josef Kloub zabil jednoho útočníka a deset dalších zranil, ale nakonec podlehl přesile. Jeho kolega Karel Kára byl rovněž zraněn, ale přežil, protože se mu podařilo utéct. O dva dny později se henleinovci ještě pokusili  zaútočit na tamní hotel Leipzig, ale neuspěli. Četníci vybavení ručními zbraněmi i granáty je zahnali.   

Dále čtěte

Sovětské Vlčí doupě v Sudetech. O tajném podzemním objektu Jasyr vybudovaném v Doupovských horách

Když nízkým a úzkým betonovým vchodem vstoupíte do Sověty vybudovaného podzemního objektu Jasyr, červnové vedro mizí a ovane vás chlad. Příjemné místo…

Menší incidenty se odehrály také v nedalekém Chomutově (Komotau) či v Kadani (Kaaden). V Chomutově začali příznivci nacismu vystrkovat růžky v září 1938. Čtyři vojíni, čeští Němci, tehdy napadli desátníka, ale další vojáci mu přiběhli na pomoc a útočníci byli zatčeni. 

Naplno propuklo pouliční násilí 10. listopadu, kdy vypálili chomutovskou synagogu a příslušníci SA a další nacisti nahnali Židy na náměstí, kde je bili a uráželi. Židé byli přinuceni říkat, že jsou „prasopsi“. Na radnici dav ukradl vše, co mohl, a Židy pak odvezli nákladními auty k demarkační linii u Loun, což bylo doprovázeno dalším bitím a kopáním. Místním Čechům mezitím rozbíjeli okna a výlohy obchodů. 

Dále čtěte

Pro Stalina bych klidně točila. Hitlerova dvorní filmařka se nikdy nepoučila

HISTORIE / Příběh filmařky Leni Riefenstahlové je stejně fascinující jako děsivý. Měla blízký vztah s Adolfem Hitlerem, protože potřebovala jeho…

V září se konala demonstrace také ve vedlejším městečku Jirkov (Görkau). Dav zpíval nacistické písně a hrnul se na policejní služebnu, ale po přivolání posil se lidé rozešli domů. Až v říjnu, po odchodu československých jednotek, si tamní „hrdinové“ troufli na německé antinacisty, které napadali na ulici. 

V Kadani (Kaaden) se také demonstrovalo 12. září, po rozhlasovém projevu Adolfa Hitlera. První oběti byly hlášeny 10. listopadu, kdy dav tamních Němců vypálil synagogu. Během dalších útoků byli dva židovští obyvatelé Kadaně zavražděni.