KOMENTÁŘ / Na Pražském hradě se nedávno konala konference Evropa jako úkol. Navštívil ji finský prezident Alexander Stubb. Český prezident tam v projevu řekl: „Byl bych rád, kdyby Česká republika dokázala výrazněji prohloubit spolupráci s Finskem i s ostatními severskými a baltskými zeměmi, tedy se skupinou Nordic-Baltic Eight.“

Proč? Nestačí nám Visegrádská čtyřka? Ne. Ta dnes v podstatě neexistuje. Polsko si jde svou cestou, slovenský premiér se lísá k hromadnému vrahovi, Maďarsko se zotavuje z Orbána a zájem má, zdá se, především o Polsko. Ve Finsku žije 5,6 milionu obyvatel, ale je 4,3krát větší. My se svými zhruba 11 miliony obyvateli o sobě často mluvíme jako o „malé zemi“. Finsko by pak ale bylo ještě podstatně „menší“ (i když má větší rozlohu).

Petr Pavel ale řekl, že je to země sebevědomá a respektovaná. „Finsko je slyšet, protože ví, co chce. Umí své zájmy formulovat srozumitelně, jedná konzistentně a opírá se o funkční stát, důvěryhodnou diplomacii a pevné mezinárodní ukotvení. Zároveň své zájmy prosazuje v souladu s odpovědností k zájmům svých spojenců a partnerů.“ Finsko se před třemi roky stalo členem NATO.

Dále čtěte

Hákové kříže v Chebu. Nenávist vládních poslanců vůči Němcům už nese hořké plody

Nenávist rozpoutaná Babišovou vládní koalicí vůči sudetským Němcům už nese své plody. V Chebu někdo na výlohu kanceláře Svazu Němců –…

Stubb na konferenci mluvil o hlubší evropské integraci i o rozšíření Evropské unie o státy západního Balkánu a také o Ukrajinu. Podle něj je teď otevřené okno, vhodný čas se tak rozhodnout. To okno se brzy zase zavře. Jeho pohled ukazuje, jak se Finové nebojí. Nebojí se, že se jejich země v EU rozplyne jako kostka cukru v kávě. Nebojí se, že tam „zanikne“. Nebojí se ruské armády. Finové nemají komplex méněcennosti, malosti, nemusejí si nic dokazovat. Vidí otevřené okno, zatímco my okna zavíráme.

Bránit sebe, pomoci spojencům

Česká televize se Stubbem natočila rozhovor, ze kterého se dá finské naladění pochopit. Stubb: „Mojí rolí jako prezidenta Finska a vrchního velitele je zajistit, abychom měli správné schopnosti k obraně sebe sama i k pomoci spojencům. Naštěstí finská vláda přijala rozhodnutí, která nás udrží na cestě ke 3,5 procenta HDP. Ale neděláme to jen kvůli procentům. Děláme to, protože je to v našem bezpečnostním zájmu.“ Je velmi povzbuzující slyšet, že má někdo tak jednoduše, prostě jasno: bránit sebe, pomoci spojencům.

Odhodlání Finů bránit se nezačalo vstupem do NATO: „Vždy jsme měli potřebné schopnosti, protože jsme věděli, že se budeme muset spolehnout sami na sebe.“ – To je klíčový výrok: jsme Finové, spoléháme sami na sebe. Mají povinnou vojenskou službu, neopustili ji jako my, mají přes 60 stíhaček F-18, koupili 64 stíhaček F-35, mají rakety dlouhého doletu k boji ve vzduchu na pevnině i moři a spolu s Polskem největší dělostřelectvo v Evropě.

Proč budují tak silnou armádu? Stubb: „Bez bezpečnosti nemáte blahobyt.“ Opět jednoduché jak facka. Nedá se o to hádat. Nelze to rozbít. Žijí si dobře a blahobyt musí ochránit. Přesně tohle nám chybí. My si ani nepřipustíme, že jsme šťastná, bohatá země. Raději si stěžujeme, pláčeme, nadáváme. A právě proto, že nevíme, co máme, že žijeme v blahobytu, právě proto se nechceme bránit. Je to dokonale stupidní.

Stubb popisuje realitu krutojasně: „Pokud se nedokážete bránit například ruské hrozbě, výdaje na zdravotnictví vlastně nehrají roli.“ Amen.

Dále čtěte

Po speciálu s názvem Velký pumpař se jen zaprášilo. Už je tu dotisk, objednávejte

Díky úspěšné veřejné sbírce se podařilo vybrat dostatek finančních prostředků k vydání speciálního časopisu, ve kterém se zabýváme tím, co…

Nabízí pragmatický výhled, „Rusko pro nás bude bezpečnostní hrozbou i po skončení války na Ukrajině“. Proto jeho země usiluje o bezpečnostní spolupráci. A jistě, Finsko má důvod hledat zajištění, polovina hranice NATO s Ruskem je finská (1340 kilometrů), proto potřebuje NATO, „nechci nést celé břemeno sám,“ říká prezident.

Finové mají jinou kulturu, historii, identitu

Má jasno, a to jasno jasně formuluje, a to jasno mu poskytuje klid. Finsko o sobě nepochybuje. Zjevně to nejsou rozhádaní Češi, kteří se v NATO jen vezou a vyčůraně spoléhají na jiné. Na otázku, zda má obavy z ruského útoku na pobaltské státy už letos v létě, Stubb odvětí: „Ne. Lidé by měli zklidnit rétoriku, uklidnit se, být více spolu – a možná si zajít do sauny a dát si studenou koupel.“

Vysvětlí proč Rusko nebude testovat článek 5. „Jejich operace na Ukrajině byla absolutním a strategickým neúspěchem. Chtěli z Ukrajiny udělat Rusko – místo toho se stala více evropskou. Chtěli zabránit rozšiřování NATO – a my jsme tam vstoupili spolu se Švédskem. Chtěli, abychom vydávali na obranu málo – a výdaje naopak rostou.“

Proč se útoku Ruska nebojí jeho ani ne šestimilionová země: „Finsko má jednu z nejsilnějších obran v Evropě, společně s Tureckem a Ukrajinou a Polskem. Není v zájmu Ruska to udělat. Co by měl být jejich strategický cíl – kromě trochy spouště? Navíc 80 procent Finů je ochotno bránit svou zemi, milion lidí prošel vojenskou službou, máme potřebné schopnosti, jsme v NATO a máme obrannou dohodu s USA.“

Finskou odhodlanost, značně odlišnou od nás i dalších zemí EU, Stubb vysvětluje jinou kulturou, historií a identitou. „Finsko bylo 700 let součástí Švédska, poté součástí Ruska od roku 1809 až do roku 1917. Od získání nezávislosti jsme bojovali o svou existenci, zejména během Zimní a Pokračovací války. Tehdy se velký imperialistický agresor snažil klasicky popřít naši nezávislost a územní suverenitu, ale my jsme se hrdinně ubránili, například mí prarodiče.“

Tady vidíme, proč Finsko tak dobře rozumí Ukrajině. Jejich osudy se podobají. Proto se Ukrajinci rozhodli bránit. Prezident Stubb říká, že zkušenost boje o samotnou existenci „je hluboce zakořeněná v naší identitě. Proto věříme, že se vždy dokážeme ubránit. A teď jsem o tom přesvědčenější než kdy jindy. A proto to Rusko nezkusí“.

Dále čtěte

Češi nejsou kolaboranti, stojíme za Ukrajinou! Pojďte to s námi ukázat Okamurovi a kupte si plakát

Nehoráznosti, jaké vypouští z úst předseda poslanecké sněmovny Tomio Okamura a další představitelé vládní koalice Andreje Babiše, překročily už všechny…

Petr Pavel nabízí vizi, když říká, že by Česko mělo „výrazněji prohloubit spolupráci s Finskem“. Nejen to. Mělo by se od něj naučit hrdosti a nezlomnosti. Měli bychom se ptát: kolik Čechů je ochotno bránit svou zemi? Taky 80 procent? Jako Finů? Aby tak velká většina chtěla bránit vlast, k tomu by musela mít jeden společný zájem: lásku ke svobodě.

Místo toho u nás nadpoloviční většina voličů vytvořila vládu populistů, zbabělců a proruských zrádců.