Rozhodnutí, které Andreji Babišovi nakonec pomohlo ovládnout Agrofert

Plakát k divadelní inscenaci Boss Babiš (FB Divadlo RePublika)

Plakát k divadelní inscenaci Boss Babiš | FOTO: FB Divadlo RePublika

Andrej Babiš asi nemá archivy příliš v lásce. Přinejmenším ty, které zůstávají mementem jeho vlastního angažmá v StB. Archivy někdejší komunistické Státní bezpečnosti však nejsou jediné, které zachycují zajímavé okamžiky z Babišovy minulosti.

My jsme se po některých takových vydali pátrat do archivu ministerstva zahraničí. Zajímaly nás zápisy a hlášení z československého velvyslanectví v Maroku, kde dnešní premiér v letech 1985–1991 působil jako obchodní zástupce společnosti zahraničního obchodu Petrimex.

Vyžádali jsme si též osobní spis, který si ministerstvo zahraničí vedlo na Babišova otce Štefana (podobně jako na všechny své zaměstnance), dlouholetého pracovníka Federálního ministerstva zahraničních věcí ČSSR.

Synek půjde na ženevské gymnázium

O Andreji Babišovi je toho v otcově spisu z logiky věci jen málo. Dnešní premiér v těchto zápisech figuruje nejprve jako malé dítě, později jako student, na nějž otec vyslaný do zahraničí čerpá některé náhrady. Uchována jsou různá hlášení o příjezdu a odjezdu členů rodiny: manželky Adriany, synů Andreje a Alexandra, žádosti o dovolenou, proplacení cestovních nákladů, platový výměr či potvrzení o povolání na služební cesty a podobně.

Pohled na diplomatické zápisy z Maroka, kde Andrej Babiš v 80. letech pracoval, ukazuje, že do pražské centrály chodila de facto jen kupa nudných hlášení; třeba o dlouhodobě pasivní obchodní bilanci „vlivem nákupu vysoce kvalitních marockých fosfátů“. „Babišův“ Petrimex se ale měl čím chlubit: ve vztahu k Maroku koncem 80. let zabezpečoval „99 % čs. dovozu a 41 % vývozu“.

Z poměrně útlého (a zjevně neúplného) spisu Štefana Babiše, který jsme dostali k prezenčnímu prostudování, se jako nejzajímavější nakonec ukazuje celkem nenápadný text, jehož faksimile níže nabízíme. Je to kamínek do mozaiky života Andreje Babiše, z hlediska věcí budoucích podstatný.

Štefan Babiš v prohlášení oznamuje nadřízeným z ministerstva zahraničí, že „po dobu mého služebního pobytu v Ženevě (v roce 1969 dostal zpět stranickou knížku a jako obchodní přidělenec byl vyslán do stálé mise Československa u OSN v Ženevě – pozn. red.) bude můj syn Andrej Babiš navštěvovat zahraniční střední školu“ (za což mu také náležel „vybavovací príspevok“ 1500 Kčs).

Právě tajemní, dodnes anonymní spolužáci z lycea, kam Babiš nastoupil, jsou ti, kdo mu – aspoň podle jeho vlastní verze událostí – půjčili miliony do startu soukromého podnikání.

AMZV, fond MZO 1945-92, složka Babiš Štefan (Ženeva).

Čestné prohlášení Štefana Babiše o školní docházce jeho syna na střední školu v zahraničí. ZDROJ: AMZV, fond MZO 1945–92, složka Babiš Štefan (Ženeva).

 

Klikatá cesta k miliardám

Rodinné a studijní plány se nakonec vlivem osudu změnily. Do gymnázia College Rousseau v Ženevě syn Babiš chodil sotva jeden ročník. Pak přišly zdravotní komplikace, kvůli nimž byl dlouhodobě hospitalizován. Pak už ve studiu pokračoval na Slovensku.

I z toho plyne, že mladý Babiš, někdejší student z komunistického východu (a svého času velmi dobrý volejbalista), musel ve švýcarských spolužácích z College Rousseau zanechat ohromný dojem, který přetrval desetiletí a přetavil se v milionové angažmá při startu Babišova soukromého byznysu.

Konkrétně poté, co se v roce 1995 od slovenského Petrimexu skrze navýšení kapitálu (za ne zcela transparentních okolností) odpoutala nově vzniklá česká akciovka Agrofert. Tehdy ji oficiálně ovládla švýcarská společnost O.F.I. – Ost Finanz und Investment AG, již podle Babiše založili právě někdejší spolužáci ze ženevského gymnázia. Dodnes není jasné, kdo za O.F.I. stál. Babiš oficiálně svůj Agrofert převzal až v novém tisíciletí.

Inu, cesty k miliardovému majetku jsou různé. V případě Andreje Babiše začínají právě v přidělení otce do Ženevy a v rozhodnutí, že „syn Andrej bude studovat na střední škole ve Švýcarsku“. Otec Štefan z toho získal příplatek 1500 Kčs, syn Andrej o čtvrt století později miliardovou firmu. Člověk zkrátka nikdy neví, kam ho jednou zavanou už první dny v nové škole.

Článek zveřejňujeme s laskavým svolením serveru HlídacíPes.org.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]