Ačkoli stále doznívají vánoční svátky, Česko se pomalu, ale jistě ocitá zpět na zásadní křižovatce. Velmi se přitom bojím, že je česká veřejnost ukolébaná relativně stabilními poměry v zemi, kde vládne již rok koalice pěti více či méně konstruktivních demokratických stran, a dosavadní průzkumy nehlásí, že by měl autoritářský oligarcha Andrej Babiš vyhrát v prezidentské volbě. Lidé většinově nevidí, jak zásadní tato křižovatka je a jak nebezpečné by bylo, kdyby se společnost vydala nesprávnou cestou.
Ukolébání není na místě. Naopak je na místě to, abychom prezidentské volbě věnovali maximální pozornost. Měli bychom si vzpomenout na ten gejzír lží Babišova marketingu, který pravidelně po dlouhá léta zaplavoval náš veřejný prostor. Stačí jedna dostatečně silná a hlasitá manipulace, jedna dobře mířená kompromitující zpráva a všechny dosavadní průzkumy mohou být bezcennou minulostí.
Jinými slovy: Riziko, že se takřka slaboduchý a zcela nemorální slovenský estébák, tunelář státního i soukromého majetku a velkočerpač veřejných dotací stane českým prezidentem, není právě malé. Jednalo by se o fatální ohrožení demokracie v České republice, neboť Babiš nerespektuje pravidla hry a dříve nebo později bude provádět kroky, které vytvoří spolu s nejsilnějším klubem v poslanecké sněmovně a také s jeho známou policejní agenturou druhé mocenské centrum ve státě.
K tomu je třeba připočítat ostudu, kterou Babiš představuje pro vnější obraz České republiky, neboť o jeho rozkrádání evropských peněz opakovaně většinově hlasoval Evropský parlament. Navíc má čerstvě Babiš na krku stíhání nejen v České republice, nýbrž už i ve Francii.
S řadou přátel a politických analytiků vyhodnocujeme šance obou relevantních demokratických kandidátů: Petra Pavla a Danuše Nerudové. Ani za jednoho z nich bychom se jako Češi nemuseli v případě jejich zvolení do prezidentské funkce stydět. U každého z nich můžeme mít i pochybnosti, ale ty jsou vedle otřesných vlastností Andreje Babiše prakticky zcela nicotné.
O Pavlovi roznesla média fakta i přefouknuté fámy o jeho předlistopadovém působení v armádě. Pak je tu ale jeho polistopadové působení, a to je jasně skvělé. Generál Pavel získal vzdělání na amerických a britských školách, osvědčil se v bojových misích, za statečný bojový zásah, při němž zachránil životy desítek francouzských vojáků, obdržel vysoké francouzské vyznamenání. Dosáhl pozice nejvyššího vojenského představitele NATO jako první důstojník z armády východního křídla. Jestli někdo srovnává minulost Babiše a Pavla, pak je to zcela směšné. Pavel měl nejen dobrou polistopadovou minulost, zatímco Babiš má hroznou minulost od začátku až do konce. Ale Pavel má na rozdíl od Babiše především dobrou přítomnost.
Ekonomka a vysokoškolská pedagožka Danuše Nerudová vystřelila v průzkumech jako optický symbol moderní české společnosti. Představa, že náš stát zastupuje kultivovaná žena, je celkem lákavá. Vedle Petra Pavla s jeho mezinárodními zkušenostmi a orientací ve vojensko-bezpečnostní problematice však Nerudová působí tak trochu jako fata morgana. Mnozí čeští voliči jsou takovými poutníky, kteří žízní po živé vodě a nějakém politickém zázraku. Vidina oázy s živou vodou se však pravidelně rozplývá, když máme pocit, že už ji máme na dosah. Věcně jde o to, že Pavel má svými tématy, zkušenostmi a komunikačním záběrem větší šanci oslovit bývalé voliče Miloše Zemana, a nejen uzavřenou skupinu městských liberálů. V tom je jeho praktický náskok a zřejmě i větší šance porazit v druhém kole případného soupeře Andreje Babiše. Pavel si prostě Babiše namaže na chleba.
Naopak Danuši Nerudové by bylo Babišovými marketéry v druhém kole snadno vnuceno, že je pouze kandidátkou liberální kavárny, a pak by mohlo být bohužel vymalováno. Víme dobře, jak jsou v případě zopakování zemanovského modelu kulturní války rozděleny hlasy. Nedělejme si iluze, liberálové tu na počet voličů nevítězí.
Demokraticky orientovaný občan by si nemohl přát nic lepšího, než aby v druhém kole spolu bojovala Nerudová s Pavlem. Pak si můžeme být jisti, že Českou republiku nečeká nic zásadně špatného. Už proto také v deníku FORUM 24 nenaskakujeme na vytahování negativních zpráv proti žádnému relevantnímu demokratickému kandidátovi. Jednak máme odpor proti tomu, aby politickou soutěž charakterizovala síla denunciací, a jednak pociťujeme zodpovědnost vůči veřejnosti i vůči České republice. Žádné z dosud publikovaných kompromitujících informací nevykazují takovou hodnověrnost, abychom je museli brát vážně. Má tu jít o politický profil kandidáta, o budoucnost země, a ne o pomluvy.
Je tu jiná věc, která by ale pomohla k zabezpečení demokratického obsazení prezidentské funkce. Takovým zodpovědným krokem by byla rezignace kandidátů, kteří na sebe vážou skupiny demokratických voličů, ale přitom nemají šanci, že se dostanou do druhého kola. Senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer mají nevídanou příležitost pomoci svobodné a prozápadní České republice. Je to v jejich rukou.
Pakliže se za dva týdny dostane Česká republika do situace, že bude akutně hrozit zvolení východního autoritáře Andreje Babiše prezidentem republiky, musíme udělat všechno pro to, aby byl proti němu podpořen demokratický kandidát. Ať už by to byl Petr Pavel, nebo Danuše Nerudová. Obrátíme se opět jako před parlamentními volbami na běžné voliče na českých maloměstech a obcích a budeme se snažit je varovat. Forma a zásah direkt e-mailu, který rozešleme milionům českých domácností, bude odpovídat tomu, kolik se nám podaří shromáždit prostředků. Jde nám o svobodnou, důstojnou a demokratickou Českou republiku, kterou chceme uchránit před estébáky a tuneláři.
Plánované akce našeho novinářského sdružení na podporu úspěchu demokratického kandidáta v prezidentské volbě můžete podpořit ZDE.